Kolář byl šestka na kandidátce Spolu, Šojdrová devítka. Měla však více preferenčních hlasů a jen málo jí chybělo ke zvolení. Členkou Evropského parlamentu byla po dvě období.
Z výzev zveřejněných na úřední desce plyne to, že si soud nejprve vyžádal volební dokumentaci ze tří volebních okrsků Zlínského kraje, a to ze Lhoty na Zlínsku, Uherského Brodu na Uherskohradišťsku a Horní Lidče na Vsetínsku. "Na základě dosavadních zjištění přistoupil k ověření přednostních hlasů udělených navrhovatelce i v dalších volebních okrscích," stojí v jednotlivých výzvách.
Soud například žádá dokumentaci z padesátky dalších okrsků ve Zlínském kraji, šesti na Vysočině, deseti v Jihomoravském kraji nebo dvou v Královéhradeckém kraji. Kolář měl podle publikovaných výsledků eurovoleb přes 31 tisíc preferenčních hlasů, Šojdrová přes 32 tisíc. Jen několik stovek preferenčních hlasů chybělo Šojdrové k tomu, aby mandát v Evropském parlamentu podruhé obhájila.
Nejvyšší správní soud ve lhůtě obdržel celkem 14 stížností na evropské volby v Česku. Několik podnětů se týká nové europoslankyně Danuše Nerudové. Poukazují na to, že na volebním lístku Starostů figurovala jako kandidátka bez politické příslušnosti. Krátce před volbami ale hnutí oznámilo, že se Nerudová stala jeho členkou. Jeden z pisatelů v tom spatřoval podvod a uvedení v omyl přinejmenším těch voličů, kteří aktivně nesledují politické dění. V dalších podáních voliči uvádějí, že dali některému z kandidátů preferenční hlas, ale ve výsledcích voleb se podle jejich tvrzení neprojevil.
Na soud se obrátila také právnička Pavla Krejčí, a to kvůli kampani strany PRO Jindřicha Rajchla. Způsob vedení kampaně je podle Krejčí neslučitelný s hodnotami demokratického právního státu a vede ke kolektivní nenávisti. Poukazovala na konkrétní hesla jako "Uršula do tepláků" s fotkou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo "Ani náboj na Ukrajinu". Soud ale stížnost zamítl, a to v podstatě kvůli tomu, že po eurovolbách lze zpochybnit zvolení konkrétního kandidáta, nikoliv zneplatnit volby jako celek kvůli kampani, navíc v případě strany, která žádné zastoupení v Evropském parlamentu nezískala.
"Soudy ve volebním soudnictví nejsou povolány k tomu, aby řešily všechny možné neférovosti či prohřešky při volební kampani. Způsobit neplatnost volby kandidáta totiž může pouze taková nezákonnost, která hrubě ovlivní výsledek volby daného kandidáta. Ve zbylém rozsahu je na voličích, aby svůj nesouhlas s tím, jak daný volební subjekt vede volební kampaň, promítli při volbě samotné," stojí v rozhodnutí.
