Vysokoškolák, který patnáct let pásl krávy ve vísce v podhůří Jeseníků. Říkejme mu třeba Karel Novák, protože své pravé jméno nechce uvést, i když je jasné, že v Bruntále bude hned každý vědět, o kom je řeč.
Na jeho statku se před listopadem 1989 scházeli chartisti, disidenti a umělci. Státní bezpečnost pátrala po tom, zda po nějakém vlivném komunistovi nepojmenoval svou krávu.
| Speciál Aktuálně.cz: 17 let po 17 listopadu Unikátní, dosud nezveřejněná videa, ukázky zápisků StB, reportáže ze dní před 17. listopadem 1989 |
V listopadu 1989 byl Karel Novák prvním, kdo se na bruntálském náměstí chopil megafonu a začal lidem vysvětlovat, co se děje.
První hlouček odvážlivců se v Bruntále vytvořil až 24. listopadu. O dva dny později, za hustého sněžení, v mrazu, oslovoval lidi jménem Občanského fóra. Přijeli ostravští herci, hlouček se měnil v dav. Komunistická moc na Bruntálsku se začala hroutit.
Hrdina?
"Neuvádějte mé jméno. Už se k tomu moc nechci vracet," žádá důrazně.
Po revoluci se totiž jeho jméno objevilo ve svazcích spolupracovníků Státní bezpečnosti. "Tím jsem si nadělal spousty nepřátel."
Během totalitních let zemřel za podivných okolností jeho otec, pro komunistický režim nepohodlný. Karel Novák se domníval, že za vraždou stála Státní bezpečnost. Snažil se dovědět víc. Vzápětí se objevil na seznamu spolupracovníků komunistické tajné policie.
Nejbližší přátelé mu důvěřovali a i dnes o něm mluví s úctou. Někteří ho považovali za zrádce. Zakládal místní Občanské fórum. Z politiky se i se svou manželkou krátce po převratu stáhli. "Nechtěli jsme škodit dobré věci," vysvětluje.
Strach
"Za komunistů tady kromě něj nikdo proti režimu nebrojil. On byl skutečná osobnost. Ostatní si hleděli svého. Maximálně se někdo napil a utrousil nadávku v hospodě. Estébáci ale seděli u vedlejšího stolu a věděli o každém všechno. Ani já jsem nebyl hrdina. Všichni jsme měli stažené zadky," říká jeden ze zakladatelů místního Občanského fóra Petr Novotný.
Komunismus na Bruntálsku stejně jako v ostatních oblastech Sudet zapustil pevné kořeny. "Tady bylo všechno zamrzlé. Kdo začal protestovat, měl zaděláno na obrovské problémy," vzpomíná. "Zatímco v Praze už byla uvolněná atmosféra, tady vládl strach." Anonymita jako ve velkých městech tady nebyla. Každý znal každého. Účastníci prvních demonstrací počítali s tím, že protesty skončí jako všechny předchozí. Že protestující budou zatčeni.
"To byste se divil, kolik lidí spolupracovalo. Přesný počet spolupracovníků bezpečnosti vám nepovím. Když řeknu desítky, tak je to málo. Jen o ty revolucionáře z toho statku se staralo asi deset agentů," vzpomíná nostalgicky přibližně pětapadesátiletý muž, tehdy vysoce postavený komunista, dnes pracující u policie. Podle něj o spolupracovníky na celé severní Moravě nebyla nouze, ale ne všichni byli spolehliví. "Tak různě kličkovali a snažili se zachránit si nějakou čest. Skoro každý to tak dělal. I já," říká. "A ne abyste uváděli moje jméno," zahrozí nakonec a vztyčí ukazovák. "Já jsem váš tajný zdroj."
Že se v hlavním městě něco děje, se místní dověděli z vysílání polské televize. Současný senátor ODS Jiří Žák a další lidé odjeli do Prahy. Po návratu začali organizovat první protesty. "Ten rozdíl v atmosféře byl neuvěřitelný," vzpomíná Žák.
Ještě ve čtvrtek 23. listopadu uveřejnil okresní týdeník Vpřed stanovisko místní KSČ - viz obrázek. O týden později už týdeník psal o událostech smířlivěji. Definitivní zlom přišel až v prosinci.
V menších vesnicích tály ledy ještě pomaleji. Po generální stávce 27. listopadu se začala situace zvolna obracet, ale k demokracii na venkově bylo ještě daleko.
Komunisty, nebo komunisty
Sedmnáct let po pádu totality jsou komunisté na Bruntálsku politickou silou, se kterou se musí počítat. V letošních komunálních volbách získali v mnoha obcích nejvyšší počet mandátů.
| Debata týdne: Kdy padne komunismus? Přečtěte si mínění historika, senátora a bývalého šéfa komunistů a napište nám svůj názor |
Třeba v Tvrdkově, zapomenuté vesnici v Nízkém Jeseníku. Dědictví poválečné kolonizace a čtyřicetileté totality mizí pomalu. Žije tady přes dvě stovky lidí. Za posledních dvacet let se změnilo málo. Starostou zůstává od roku 1990 František Kašpar (KSČM). Ve volbách lidé neměli moc na výběr - buď volit komunisty, nebo nezávislé kandidáty, které navrhli komunisti. "I tady byla v zimě před sedmnácti lety vzrušená atmosféra. Ale časem každý poznal, že líp nebude," říká starosta. JZD zaniklo a v Tvrdkově nezaměstnanost přesahuje 20 procent, v okolních osadách nepracuje téměř nikdo.
Ve větších obcích a městech je situace jiná. Šikovní starostové se učí využívat státní dotace i příspěvky z Evropské unie.
Mzdy i tady pomalu stoupají.
Životní prostředí se po roce 1989 zlepšilo radikálně. Bruntálsku znovu vládne příroda.
Z oprýskaného bruntálského náměstí se stalo barevné centrum města.V zastupitelstvu však nesedí lidé, kteří zakládali Občanské fórum. Politiku dnes dělají jiní.
Jeden z listopadových revolucionářů učí na gymnáziu, druhý se zabývá ekologií, další pracuje v bance, mnozí se odstěhovali. Jiří Žák v politice zůstal. Stal se senátorem. "Pohraničí je zkrátka většinou levicově zaměřené. Ale je to otázka času, kdy se vše začne obracet a komunisté oslabí," říká senátor.
Bývalý agent StB Ludvík Zifčák podniká. Vlastní v Bruntále zastavárnu. Další spolupracovníci Státní bezpečnosti jsou v důchodu, prodávají v obchodě a učí na základní škole. Pak si jdou zanadávat na politiku do hospody. U vedlejších stolů sedí zakladatelé Občanského fóra.
Tak jako před dvaceti lety.
Jak proběhl listopadový převrat ve vaší obci? Své vzpomínky pište na [email protected]
