Znamená to konec projektu, který ministerstvo dopravy připravovalo více než deset let. Bursík odmítl vydat výjimku pro stavbu v chráněném území.
Éra velkých vodních děl už podle ministerstva životního prostředí skončila. "Namísto drahých plavebních stupňů, které navíc přírodu poškozují, je nutné hledat cesty, jak rozvíjet plavbu na Labi jiným způsobem. V mnoha evropských státech už začali přizpůsobovat lodě řekám, nikoli naopak," uvedl ministr Bursík.
Podle úřadu není jasné, zda bude Labe splavné až do Německa, a na malé vzdálenosti se lodní doprava nevyplácí.
Pro celý projekt to nyní znamená stop. "Musel by se udělat nový projekt, nové posouzení EIA, nové územní řízení," potvrdil Daniel Vondrouš, vedoucí poradců ministra.
"Nebudeme stavět, to je jediné, co k tomu mohu říct," řekl ředitel Ředitelství vodních cest, které stavbu kanálu připravovalo, Miroslav Šefara.
"Vnímám to jako dílčí správní rozhodnutí, na které má ministr právo a nezbývá, než je respektovat," uvedl první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek
Kanál na Labi mezi Přeloučí a Pardubicemi přesto nemusí definitivně skončit.
Ministerstvo může nakreslit nový projekt, například jen s menší hloubkou ponoru pro lodě nebo projekt, který bude předpokládat, že cesta povede korytem řeky.
Fakta
- Za téměř dvě miliardy korun má vzniknout více než tříkilometrový kanál, který splavní Labe z Chvaletic až do Pardubic.
- Dále má vzniknout nová plavební komora s vraty či nová přemostění.
- Spory o výstavbu této vodní cesty se vedou už několik let, příprava na výstavbu kanálu začala už před deseti roky. Soud tak například bude rozhodovat, zda je platné územní rozhodnutí pro výstavbu této vodní cesty.
- Ekologové tvrdí, že stavba tříkilometrového úseku zničí část slepého říčního ramene, což vážně ohrozí šestadvacet chráněných druhů živočichů a rostlin v biocentru Slavíkovy ostrovy.
- Ty jsou jedním z mála zachovaných slepých ramen Labe. Jde o místo, kde se vyskytuje celoevropsky chráněný modrásek očkovaný.
- Splavnění Labe by podle zastánců stavby umožnilo přepravu materiálu a výrobků lodní dopravou, kromě toho by splavněné Labe mohlo umožnit také rozvoj říční lodní turistické plavby.
Vše připraveno, jde vniveč
Říci kanálu ne, doporučila ministrovi rozkladová komise. Martin Bursík přitom už dříve deníku Aktuálně.cz řekl, že dá na doporučení své komise. Při minulém rozhodování měla komise stejný názor, ministr Ambrozek na něj však nedbal.
Soud později Ambrozkovu výjimku zrušil a nařídil ministerstvu rozhodnout znovu. Podle soudu se tehdejší ministr nezabýval velikostí veřejného zájmu na ochraně cenné přírody Slavíkových ostrovů, která by byla kanálem zcela zničena.
- Jak se plánovala stavba kanálu - ČTĚTE ZDE
Ministerstvo dopravy mělo přitom už vše připraveno, dokonce vybralo i firmy, které budou kanál stavět. "Ale nezjistili si stav přírody v tomto místě, nechali výjimku na poslední chvíli," řekl Vondrouš.
Ministerstvo požádalo o výjimku v roce 2003, projekt ale psalo už před deseti lety.
Ekologové proti
Proti kanálu protestovaly desítky ekologických organizací, které dokonce vyzvaly švédské ústředí společnosti Skanska, aby jej nestavěla.
Podle nevládních sdružení ale účastí na této kontroverzní stavbě firma poškozuje svoje celosvětové závazky ohledně ochrany životního prostředí. Skanska DS je společně s firmou OHL ŽS členem konsorcia, které vyhrálo výběrové řízení na výstavbu za asi dvě miliardy korun.
Ministerstvo životního prostředí i ochránci namítají, že kanál není vůbec potřeba. Stát investoval do modernizace železničního koridoru 20 miliard korun a dosud je v něm volná kapacita na přepravu 14 milionů tun ročně, což je asi 57 vlaků denně.
Po Labi se nyní přepravuje ročně asi jen půl milionu tun nákladu. Naopak vlaky přepraví 50 milionů tun.
Plán ministerstva dopravy přitom předpokládá, že by se po vodě dopravovaly v roce 2020 asi dvě miliony tun. "To je stále jen jedna sedmina kapacity, která je stále volná na železnici," dodal Vondrouš.