Ústavní soud nyní projednává stížnost proti jmenování Bureše k Nejvyššímu soudu. Bureš řekl, že rozhodnutí je již připraveno.

Ústavní stížnost se týká toho, zda měl být Bureš jako soudce k Nejvyššímu soudu vůbec přiřazen.

Za podjaté označil soudce Elišku Wagnerovou, Pavla Holländera, Františka Duchoně, Vojena Güttlera a Michaelu Židlickou. V případě Wagnerové a Holländera jde o osobní zášť, prohlásil Bureš.

Zmíněná pětice ústavních soudců má podle něj k Brožové silné osobní vztahy.

Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová je postupem Bureše překvapena. "Nevím, proč mi vytýká osobní zášť. Pravdou je jen to, že se s ním rozcházím v samé podstatě pohledu na právo, což je známo," řekla ČTK.

Požádá plénum soudu, aby před projednáním stížnosti Brožové posoudilo její případnou podjatost. Udělat to prý chtěla bez ohledu na Bureše.

• Kdo je Jaroslav Bureš? Profil soudce i politika ČTĚTE ZDE

Bureš hodlá v průběhu řízení navrhnout, aby se uvedená pětice ústavních soudců z projednávání jeho věci sama vyloučila.

Předpokládá ale, že jeho návrh bude odmítnut. Bureš je ale přesvědčen o tom, že Ústavní soud stejně nemůže rozhodnout o tom, že ho zbaví funkce. Lze tak učinit pouze na základě rozhodnutí kárného senátu, prohlásil.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová řekla, že Bureš celý právnický problém týkající se jmenování soudců Nejvyššího soudu strhává do osobní roviny. "Dokola říkám, že to není osobní spor, byť je zosobněn panem Burešem. Jednodušeji to říci neumím," uvedla předsedkyně.

Soud ještě nerozhodl, ale Bureš už je místopředsedou

Prezident přesto před časem jmenoval Jaroslava Bureše náměstkem předsedkyně Nejvyššího soudu.

Situaci na Nejvyšším soudu, jedné z nejvyšších soudních autorit v zemi, Klaus spíš zkomplikoval. Nejenom kvůli nevyřešené ústavní stížnosti, ale také proto, že na soud se kvůli Burešovu přiřazení obrátila právě jeho nynější nadřízená, předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

Žalobu na Burešovo přidělení podala také k Nejvyššímu správnímu soudu.

Burešovo jmenování přišlo v době, kdy se Iva Brožová už od května letošního roku zotavuje doma z těžkého úrazu. Do úřadu se má vrátit až koncem roku.

Místopředsedu už soud má

Brožová hned po Burešově jmenování uvedla, že je protiústavní a odporuje platným zákonům.  "Ústava zmiňuje, že státní moc lze vykonávat jen na základě a v mezích zákona. A zákon o soudech a soudcích hovoří pouze o jednom místopředsedovi Nejvyššího soudu," řekla Brožová s tím, že zatím neví, jak bude reagovat.

Jedním místopředsedou Nejvyššíhou soudu je nyní Pavel Kučera, který na půdě soudu vedl s Brožovou veřejné spory.

Brožové od počátku vadí Burešovo přestupování z řad soudců do politiky a zase zpět. Spolu s mnoha dalšími právníky si myslí, že těmito přestupy ztrácí Bureš soudcovskou nestrannost. 

"Po všem tom úsilí, které Hrad vyvinul, si už definitivně nedovedu představit, jak bude pan doktor Bureš čelit situaci, kdy mu někdo z Hradu v rámci nějaké intervence zavolá. Jak to bude řešit?" uvedla před časem Brožová právě s odkazem na minulou politickou činnost Bureše.

Bureš byl ministrem spravedlnosti, kandidoval také jako sociálnědemokratický kandidát na prezidenta. S Klausem má dobré vztahy, naposledy se k prezidentovi hlásil poté, co Klaus kritizoval právě Ústavní soud, když nejvyšší soudní instituce zrušila jeho výnos, jímž Brožovou z čela Nejvyššího soudu odvolal. Klause Bureš označil za politika, na kterého může být Česko pyšné.

Bureš, ale také druhý místopředseda Kučera nyní tvrdí, že Brožová se o chod soudu vůbec nezajímá. Podle Bureše musí být Nejvyšší soud daleko výraznější.