Jen za energii, která každý večer a noc pohání 130 tisíc pražských lamp, město ročně utratí kolem 80 milionů korun. Leckde se však svítí jen "pánu bohu do oken". Po mnoha ulicích a parcích totiž za celou noc neprojde jediný člověk, a lampy tak svítí na cestu maximálně veverkám a nočnímu ptactvu. Navíc i tam, kde je ruch větší, bývají rozsvícené lampy užitečné jen zlomek času, a spolupodílí se tak na světelném smogu.
Praha proto ještě letos otestuje speciální pohybová čidla, která dokážou v okolí lampy detekovat lidský pohyb a v závislosti na něm zhasínat či rozsvěcet. "Pilotní projekt bude probíhat v parku Jezerka na Praze 4, kde instalujeme celkem 64 speciálních svítidel s detekcí pohybu. Další dvě svítidla budeme zkušebně instalovat i v pražském parku Ladronka," uvedl pro Aktuálně.cz radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Přesný termín ale zatím určený není.
Ještě loni se mluvilo o tom, že by v nepřítomnosti lidí mohly být lampy zhasnuté zcela. Jenže představa temnoty, která by se v parcích a ulicích rozlila, část lidí zvyklých na ruch velkoměsta znejistěla, a město proto trochu změnilo své plány.
"Pokud v parku nikdo nebude a čidlo nezachytí žádný pohyb, svítidla budou jen v pohotovostním režimu a budou svítit asi na deset až třicet procent intenzity. Jakmile čidlo nějaký pohyb detekuje, lampa se rozsvítí na stoprocentní výkon, a to včetně několika dalších stožárů v nejbližším okolí," popisuje Chabr, jak má systém fungovat. Nikdy tak venku nebude úplná tma.
Pokud se technologie osvědčí a Pražané si na novinku zvyknou, město plánuje podobným zařízením osadit asi čtvrtinu ze všech městských lamp - tedy asi 32 tisíc stožárů. Slibuje si od toho značné úspory, protože náklady na provoz světel jsou takřka přímo úměrné tomu, jak dlouho světlo svítí.
"V podstatě se dá říct, že když se v okolí lampy nebude devadesát procent času nic dít, ušetříme devadesát procent nákladů," uvedl už dříve Chabr. To je podle něj podstatné zejména proto, že cena elektřiny v příštích letech s největší pravděpodobností poroste, například v souvislosti s koncem jaderných elektráren v Německu v roce 2021.
První nabíječky už v srpnu na Vinohradech
Svícení na cestu ale nemá být do budoucna jediným smyslem a účelem pražského veřejného osvětlení. Městu mají stožáry pomoci i s očekávaným nárůstem počtu elektromobilů v metropoli. Podle odhadů má totiž po zdejších ulicích do roku 2030 jezdit už více než sto tisíc elektroaut. Zároveň jsou však v celé Praze jen něco přes tři stovky míst, kde se dají taková auta nabít.
Město proto chce vybudovat vlastní nabíječky, ale na ty zase nikde není moc místo, případně by překážely lidem v chůzi, obzvláště v centru Prahy. Magistrát se tak rozhodl, že se v metropoli budou elektromobily nabíjet přímo z lamp veřejného osvětlení. Přičemž na každý stožár by mělo jít připojit minimálně dva vozy.
Vybudování rozsáhlé sítě nabíječek je podle Chabra nezbytné, protože bez ní si nelze představit, že by snad třeba obyvatelé pražských sídlišť kdy dokázali elektromobily pohodlně využívat. Na rozdíl od majitelů elektromobilů, kteří vlastní dům, totiž lidé z bytů často nemají, kam by svou vlastní nabíječku umístili. Dnes jsou tak odkázáni na několik málo veřejných stanic, které jsou ale často i několik kilometrů od jejich domova.
S budováním městské sítě nabíječek je ale jeden velký problém. Dráty, které se pod pražskými chodníky táhnou od lampy k lampě, by měly problém vedle svícení nabít byť jen třeba notebook, natož elektromobil. "Současná kabelová síť má omezenou výkonovou kapacitu, a proto může být využívána pouze pro účely veřejného osvětlení," říká Chabr.
Město proto plánuje postupně vyměnit až tři sta kilometrů starých kabelů za nové, které už energeticky náročnou práci, jako je nabíjení elektromobilů, zvládnou. Stovky kilometrů nového vedení mají do ulic přibýt do konce roku 2026 a nad chodníky díky nim vzniknou asi tři tisíce nabíjecích lamp. Město by celý projekt měl stát kolem dvou miliard korun.
Silnější dráty budou sice stát asi třikrát víc, než by Praha zaplatila za běžné vedení, ale podle Chabra se tenhle příplatek ztratí v ceně výkopových prací. Staré chátrající dráty je totiž stejně potřeba vyměnit, a zatímco metr běžného vedení stojí asi sto korun a metr silnějších drátů tři stovky, metr čtvereční výkopových prací už vyjde na více než tři tisíce.
Roční zpoždění
Nová koalice má ale ve výstavbě elektronabíječek poměrně skluz. První zabudované do pouličních lamp na Vinohradech totiž Chabr sliboval už loni na podzim. Letos už město mělo předělávat lampy na Smíchově. Jenže vinohradský pilotní projekt má téměř rok zpoždění, ač se radní zaklíná, že letos v létě už na něj určitě dojde.
"Firma Technologie hlavního města Prahy ve spolupráci s PRE Distribucí na Vinohradech do konce srpna 2020 vybuduje celkem šestnáct stožárů veřejného osvětlení, které budou v rámci pilotního provozu připraveny k následnému osazení technologií pro nabíjení elektromobilů," slibuje radní.
Dodává, že ještě v červnu chce na radu předložit dokument, podle kterého se bude přeměna sloupů veřejného osvětlení na nabíječky v Praze do budoucna řídit.
Takhle vypadají první sloupy, které už jsou na Vinohradech připraveny pro osazení nabíječkami:
