Praha – Trend nízké volební účasti, která poznamenala nedávno skončené komunální a senátní volby nebo volby do evropského parlamentu na jaře, by se podle některých odborníků z oboru informačních technologií dal zvrátit pomocí elektronického hlasování.
"Věřím tomu, že mladí lidé by se o volby tímto způsobem mnohem více zajímali. Střední aktivní generace by ocenila nejen efektivnost elektronických voleb, ale i úsporu vlastního času," domnívá se například Svatoslav Novák, prezident ICT UNIE, která firmy z oboru IT sdružuje.
Jako překážku Novák nevidí ani otázku technického a bezpečnostního řešení takového způsobu hlasování a odkazuje přitom na Estonsko, kde se přes internet volí už bezmála deset let. Dlužno podotknout, že v pobaltském státu šlo elektronické hlasování ruku v ruce s elektronizací státní správy. Tedy věcí, kterou se v Česku daří realizovat jen velmi pozvolna.
Překážkou je bezpečnost i tradice
Pro případné zavedení takové změny by byla klíčová politická podpora. A ta zatím chybí. "Nevylučuji, že za 10 nebo 15 let bude situace jiná a že k elektronickým volbám jednou doputujeme. Pokud by se o tom hlasovalo teď, byl bych proti tomu," odpověděl deníku Aktuálně.cz ministr vnitra Milan Chovanec. Přitom právě jeho resort by měl na starosti praktické provedení a zabezpečení hlasování.
Úplně kladný postoj k elektronickému hlasování nemá ani šéf opoziční ODS Petr Fiala. "Podle mě je u voleb důležitý i způsob, jakým se člověk rozhoduje. To, že jdu do volební místnosti a fyzicky provedu hlasování, to zvyšuje jednak vážnost, jednak způsob, jakým nad tím člověk přemýšlí. Proto pro nějaký rychlý přechod k elektronickému hlasování opravdu nejsem," říká Fiala.
Otázka zatím není na stole ani podle předsedy poslaneckého klubu hnutí Úsvit Radima Fialy. Navíc by musela být jasně vyřešena otázka zabezpečení internetového hlasování tak, aby nemohlo dojít k ovlivnění voleb, což je hlavní argument odpůrců hlasování přes internet.
Podobnou podmínku by viděl pro rozšíření elektronických voleb i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Největší problém je garantovat nezpochybnitelnost. Nejsem sice expert, ale obávám se, že tam bude ukryto čertovo kopýtko," řekl Aktuálně.cz Kalousek s tím, že pokud by byly dostatečné záruky, proti zavedení hlasování po internetu by nebyl.
Jedinou parlamentní stranou, která se tak nyní jednoznačně staví za elektronizaci voleb, jsou lidovci. "Já jsem pro a myslím si, že elektronická volba je moderní a že se dá ošetřit tak, aby mohla fungovat. Pro lidi by byla komfortnější a jde jen o to, jak to udělat, aby to fungovalo," myslí si místopředseda vlády a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Test na voličích v cizině
První vlaštovkou by tak mohl být návrh zákona o distanční volbě z pera lidoveckého poslance Ivana Gabala. Zákon by měl od roku 2017 umožnit hlasování i po internetu ve volbách do dolní komory Parlamentu, Evropského parlamentu a v prezidentských volbách.
"Zákon o distanční volbě jsem slíbil před volbami. Pomůže všem, kteří pracují nebo studují v zahraničí. Svobodná možnost cestovat, studovat nebo žít v zahraničí by nás neměla omezovat v občanském právu volit. Nebude to hned, ale bez otevření možnosti to nejde. Tím spíše, že ČR v tomto ohledu svým občanům žijícím v zahraničí dost dluží," domnívá se Gabal.
Prakticky by voliči museli zažádat o elektronický voličský průkaz a museli by mít zřízenou datovou schránku, čímž by se podle Gabala částečně vrátila investice, kterou stát do tohoto projektu vložil. Gabal se rovněž domnívá, že riziko zneužití by bylo právě díky datovým schránkám minimalizované.
Zároveň však Gabal přiznává, že podporu pro svůj návrh má zatím pouze ve své domácí straně. Ve vládní koalici se o tom teprve diskuse povede a podle Gabala by bylo úspěchem, kdyby skončila do konce roku. A pokud by se v následujících letech možnost osvědčila, nebyl by problém rozšířit ji i pro voliče v České republice.
