Brusel našel v českém fondu průšvih za 29 milionů

Petr Holub
23. 7. 2012 7:00
Evropská komise zjistila, že se z europeněz vyplácely bohaté odměny a nikdo neuvedl zač
V Bruselu objevili další český hřích.
V Bruselu objevili další český hřích. | Foto: Thinkstock

Praha - Namátková kontrola deseti ekologických projektů v Česku nese první výsledky.

Evropští auditoři mimo jiné prověřili, jak Státní fond životního prostředí v roce 2009 využil mzdové prostředky, a zjistili, že za rozdělování projektů z dotačního programu Životní prostředí tehdy bylo 250 pracovníkům vyplaceno 116 milionů korun. Stejní pracovníci byli přitom placeni rovněž ze státního rozpočtu.

Auditoři zjistili, že celkem 29 milionů bylo vyplaceno proti předpisům.

Aktuálně.cz získalo tyto informace neoficiální cestou ze Státního fondu životního prostředí.

60 tisíc navíc pro šéfa

Částky, o nichž je řeč, inkasovali zaměstnanci v plošných odměnách. Na jednoho tak v průměru připadalo měsíčně deset a půl tisíce, bez pojistného necelých osm tisíc. Všichni přitom úplně stejné odměny nebrali, rekordní částka za jeden měsíc dosahuje devadesáti tisíc.

Ekologický fond na dotaz Aktuálně.cz zveřejnil, že tehdejší ředitel Štěpánek bral v roce 2009 průměrné měsíční odměny ve výši 60 tisíc korun.

Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek.
Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. | Foto: MŽP

Jeho pět náměstků inkasovalo měsíčně po 40 tisících, ředitelé odborů dostávali v průměru po 17 tisících. Ze mzdových tabulek fondu vyplývá i to, že ředitel a náměstci inkasovali v roce 2010 odměny ve dvojnásobné výši.

Zmíněné částky nemusely být čerpány pouze z dotačního programu Životní prostředí, ale také ze státního rozpočtu a programu Zelená úsporám.

Kdy to bylo

Evropští kontroloři upozornili, že státní fond vyplácení odměn nezdůvodňoval. Ve mzdových tabulkách maximálně uváděl jako důvod činnosti, které patří k běžné pracovní náplni.

Komise se tak nemůže dozvědět, jestli byly její prostředky využity efektivně, anebo jestli vedoucí pouze přilepšovali svým oblíbencům.
Dokonce i český zákoník práce přitom definuje, že odměna náleží pouze za mimořádné či zvlášť významné úkoly.

V takovém případě Evropská unie výdaje neproplácí, a pokud je už proplatila, žádá peníze zpátky. Tento postup doporučili také kontroloři, kteří navštívili Státní fond životního prostředí v předminulém týdnu. 

Nezdůvodněné odměny byly vypláceny v období ministrů Martina Bursíka a Ladislava Mika, kdy fond řídil Petr Štěpánek.

Fond se hájí

Státní fond potíže s odměnami připouští také oficiálně, tři roky starý postup však hájí.

„V žádném případě nebyly odměny vyplaceny neoprávněně," tvrdí mluvčí Lenka Brandtová. Upozorňuje, že důvody odměn byly do mzdových tabulek zaneseny a že evropská kontrola kritizuje pouze formální stránku.

Fond zatím podle Brandtové konečné stanovisko Evropské komise nedostal, proto také nemohl reagovat. „V každém případě naplňují vyplacené odměny principy uznatelnosti," tvrdí mluvčí ekologického fondu. Pokud by komise přece jen nechtěla 29 milionů proplatit, fond peníze opravdu vrátí a o stejnou částku sníží budoucí mzdové výdaje.

Stejně brání fond i bývalý ředitel Štěpánek: „Nechci nikoho dojímat příběhy kvalifikovaných a do značné míry nepostradatelných zaměstnanců administrujících po víkendech výzvy programu Životní prostředí, ale i to byl důvod, proč pobírali zmíněné  odměny. Nakonec jsou srovnatelné s jinými evropskými programy," tvrdí Štěpánek a dodává, že průměrná mzda dosahovala ve fondu po všech odměnách 40 tisíc korun.

On sám bral i s odměnami zhruba 130 tisíc měsíčně. „To mi nepřijde neúměrné vzhledem k tomu, že fond má přes pět set zaměstnanců a obrat 20 - 30 miliard ročně," vysvětluje Štěpánek. V roce 2010 se odměny vyplacené jemu i náměstkům zdvojnásobily, protože se byli propuštěni a inkasovali odstupné ve výši deseti měsíčních platů.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Francouzský parlament schválil bezpečnostní zákon, který se týká natáčení policistů

Francouzští zákonodárci ve čtvrtek definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

V Národním shromáždění, které ovládá strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, opatření prošlo poměrem 75 hlasů ku 33. Podle agentury AFP se nehlasovalo v tak vypjaté atmosféře jako při prvním čtení zákona. Senát už jej odsouhlasil dříve.

Autoři návrhu ve snaze zmírnit odpor veřejnosti pozměnili nejvíce kritizovaný paragraf, který původně kriminalizoval zveřejňování snímků policie s úmyslem strážcům zákona ublížit. Upravená verze počítá s pokutou a až pětiletým odnětím svobody pro ty, kdo by pomáhali identifikovat aktivního člena bezpečnostních složek "se zjevným záměrem" způsobit újmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy