Mezi oficiálními údaji o počtu mrtvých v souvislosti s koronavirem jsou i oběti autonehod a ve skutečnosti přímo kvůli onemocnění covid-19 zemřelo jen 30 procent z těch, které uvádí oficiální statistika. Toto zaznělo minulý týden opakovaně od ministra zdravotnictví Jana Blatného, když vysvětloval, že mezinárodní srovnání, podle kterých se Česko drží v popředí v počtu úmrtí na covid-19 po přepočtu na obyvatele, nejsou přesná.
V Česku podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví dosud v souvislosti s koronavirem zemřelo více než 15 tisíc lidí. Pokud by platila ministrova slova, tak by počet obětí covidu-19 výrazně nepřesáhl pět tisíc.
Taková Blatného interpretace je podle demografky Dagmar Dzúrové v současné době opravdu velmi nešťastná, až zavádějící. "Na základě analýzy nadúmrtnosti, kdy se porovnává počet zemřelých letošního roku s roky předchozími, jsem přesvědčená, že počet zemřelých na covid je ve skutečnosti naopak podstatně vyšší než oficiálně uváděných 15 tisíc úmrtí," říká Dzúrová.
Dodává, že "ministrových" 30 procent vychází z analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistik zveřejněné na konci loňského listopadu. Z ní předběžně vyplynulo, že podle neúplných dat ze druhého pololetí loňského roku je mezi oficiálně vedenými úmrtími 36 procent těch, kteří zemřeli v přímé souvislosti s koronavirem a bez dalších nemocí. U dalších 57 procent pak vliv na smrt pacienta mohla mít kombinace chronických nemocí a právě covidu-19.
"Z těch, kteří jsou v Česku ve statistikách úmrtí s covidem-19, zemřelo v přímé souvislosti s tímto onemocněním 30 procent. U 10 procent souvislost nebyla prokázaná a u 60 procent je možná nebo pravděpodobná. Tito lidé měli i jiná závažná onemocnění, například nádory," řekl ministr Blatný pro TN.cz, přičemž podobně argumentoval v minulém týdnu několikrát.
Prostřední a zároveň největší skupinu, kterou tvoří zemřelí, kteří kromě covidu-19 měli i další závažná onemocnění, tak ministr Blatný nepřiřazuje jako přímé oběti koronaviru, ačkoliv jimi podle jeho slov pravděpodobně jsou. To je jiný přístup, než volí Světová zdravotnická organizace.
"Díky důkazům víme, že tak fatální průběh událostí se častěji děje u lidí, kteří mají jiné závažné komorbidity (přítomnost více nemocí u jednoho konkrétního pacienta). Ale ta jedna příčina, která spustí řetězec fyziologických událostí vedoucích k smrti, je v těchto případech covid, a nikoliv cukrovka, rakovina, obezita, vysoký tlak nebo jiné zdravotní potíže. V této velké skupině lidí by všichni nebo skoro všichni nyní nezemřeli, kdyby se nenakazili covidem. Ten je tak pokládán za příčinu jejich úmrtí," řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel české pobočky WHO Srdan Matič.
S WHO demografka Dzúrová souhlasí. "Zásadní je podávat informace komplexně, ne vybírat pouze část informace jako v případě zmiňovaných 30 procent z celkového počtu úmrtí lidí, kteří zemřeli jenom na covid, což samo o sobě stejně nic neříká. Přece stejně důležitá je skupina úmrtí v kombinaci s dalšími chronickými onemocněními. Představte si dvacetiletého člověka, který má diabetes, dostane covid a zemře. Má sice chronické onemocnění, ale s diabetem by klidně mohl žít ještě dalších 60 či více let," vysvětluje Dzúrová.
Když ministr Blatný tvrdil, že oficiální počty obětí koronaviru v Česku jsou nadhodnocené, zmiňoval, že do nich spadají například i oběti dopravních nehod, které jsou pozitivní na covid-19. Za celý loňský rok přitom na silnicích zemřelo 460 lidí. "Toto sdělení navozuje dojem, že případů úmrtí na covid je vlastně podstatně méně, než se uvádí. Lze očekávat, že těch, kteří zemřou při dopravních nehodách a mají covid, bude minimum, v řádu jednotek," vysvětluje Dzúrová, podle které to však teprve bude předmětem ověřování dat.
To, že obětí koronavirové epidemie je mnohem více, než ukazují oficiální čísla ministerstva zdravotnictví, ukazují data Českého statistického úřadu. Ten dosud zveřejnil počet úmrtí do poloviny prosince. Z nich vyplývá, že v prvních 50 týdnech roku zemřelo v Česku o téměř 15 tisíc lidí více, než je průměr v předchozích pěti letech.
Co je příčinou všech 15 tisíc takzvaných nadúmrtí, však není stále zcela zřejmé. Oficiální čísla ministerstva zdravotnictví přitom k 13. prosinci, ze kdy má statistický úřad zatím poslední čísla, uvádí pouze necelých 10 tisíc úmrtí spojených s koronavirem.
Nicméně podle odborníků vysoký počet nadúmrtí nemá jiné vysvětlení, než že ho způsobila pandemie. Největší nárůst počtu úmrtí byl přitom zaznamenán během podzimu, kdy v Česku prudce přibýval počet nových potvrzených případů covidu-19. Ve skutečnosti tak oběti koronaviru budou početnější, než uvádí čísla ministerstva zdravotnictví.
S tím souhlasí i demografka Dzúrová, podle které nesoulad mezi počtem nadúmrtí a údaji ministerstva nelze v tuto chvíli jednoznačně vysvětlit. "Zatím se můžeme pouze domnívat. V tuto chvíli ještě nemáme k dispozici statistiku úmrtí podle příčin. Takže můžeme jenom usuzovat, že za vysokým počtem je také zanedbaná prevence nebo odložená zdravotní péče, ale samozřejmě také úmrtí na covid, o kterých ze statistik nevíme. Ale v tuto chvíli musíme počkat na ověření této hypotézy," říká Dzúrová.
