"Po deseti letech účinnosti stávající právní úpravy se bezpečnostní situace, rizika ohrožení i možnosti policie, jak na ně reagovat, změnily. Proto vznikla potřeba provést změny v postupech a oprávněních policie, které se týkají reakcí na nové či velmi rychle se rozvíjející hrozby. V tomto případě jde o terorismus a s tím spjatou radikalizaci osob nebo skupin," vysvětlil Aktuálně.cz potřebu změn z pohledu ministerstva vnitra jeho mluvčí Ondřej Krátoška.
Právě z resortu ministra Jana Hamáčka novela trestního řádu a zákona o policii vzešla. Vláda na ně sice minulý týden kývla, ale ze sněmovny, která je má nyní projednat, už zní kritika chystaných změn.
"Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb - tedy model novodobé StB. Spolupráce mezi zpravodajskými službami a policií dosud fungovala bezproblémově a já nevidím důvod, proč zavedený model měnit," uvedl předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Přestože návrhy neupravují pravomoc tajných služeb, Benda je označil za nejzásadnější změnu jejich postavení po roce 1989.
Jedna ze dvou klíčových změn spočívá v tom, že policii by coby důkaz při objasňování trestných činů sloužily informace získané zpravodajci. Typicky se může jednat o poznatky zachycené odposlechy. Dosud spolupráce policie a tajných služeb probíhala v menším sepětí. Kontrarozvědka či vojenští zpravodajci mohli kriminalisty upozornit na možné podezření, to už však vyšetřovatelé museli doložit vlastními silami.
Zatímco ministerstvo vnitra obhajuje potřebu novel pro nutné zefektivnění práce policie, kritici mluví o prolamování osobní svobody. Jejich argumentem je, že bezpečnostní situace u nás si takové opatření nežádá. "Dokážu si tuto debatu představit, kdybychom byli v situaci Francie, Belgii či Německa. Ale nástroje, které mají zpravodajské služby a policie, jsou pro situaci, která je v Čechách, dostačující," sdělil Aktuálně.cz člen prezidia Unie obhájců Lukáš Trojan.
Když džina vypustíte z lahve, těžko se vrací
V důvodové zprávě k novele resort vnitra argumentuje, že poznatky opatřené odposlechy tajných služeb mohou zachytit neopakovatelný důkaz, jenž by následně policie vlastními silami zajistit nedokázala. Podle informací Aktuálně.cz stávající mezikrok, tedy upozornění od zpravodajců po následnou aktivitu vyvinutou policií, brzdil hlavně vyšetřování hospodářské kriminality.
Bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Tomáš Šmíd zmíněný argument připouští. Podle něj však není důvodem, aby se takové sblížení tajných služeb s vyšetřovateli stalo univerzálním. "Když takového džina vypustíte z lahve, už se těžko dostává zpátky. Garantovat, že takové odposlechy se budou využívat pouze při závažné trestné činnosti, si asi nikdo nedokáže představit," řekl Aktuálně.cz Šmíd.
Podle něj vede cesta k eliminaci nejvážnějších kriminálních deliktů ohrožujících bezpečnost státu jinudy. Policie by si podle Šmída neměla usnadňovat práci pomocí odposlechů od zpravodajců, ale obrátit svou pozornost do vlastních řad. "Mnohem více by se měli věnovat vzdělávání a výcviku personálu, celá řada operativců dnes neumí nic jiného než sedět na ’uších’ (odposlechy, pozn. aut.). Neznají terén, neznají závadové prostředí," upozorňuje.
Na poli terorismu mají novely podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity v první řadě policii usnadnit zajistit podezřelé, kteří Česko využívají jako tranzitní zemi. Samo vnitro ostatně přiznává, že bezpečnostní situace u nás léta zůstává na stejné, bezproblémové úrovni. "Nelze ale nevnímat, že bezpečnostní rizika a hrozby, nejen v oblasti terorismu, procházejí vývojem. Rozhodně nechceme reagovat na tento vývoj až v situaci, kdy se nás budou jeho dopady bezprostředně dotýkat," zmínil mluvčí Krátoška.
Zpravodajci vždy upřednostní své zájmy
Proti využití odposlechů od zpravodajců policií staví kritici další argumenty. Nasadit takzvané uši může kontrarozvědka jen s povolením předsedy příslušného senátu Vrchního soudu v Praze, ale jeho souhlas není podmíněn tak důkladným zdůvodněním jako v případě povolení pro odposlouchávací techniku využívanou policií.
"Nezkoumají se tam okolnosti tak detailně, je to mnohem jednodušší povolit," upozorňuje advokát Trojan. Jinými slovy policie se může dostat k informacím, které by v průběhu dosud standardně vedeného trestního řízení nezískala. "Je to jednoznačná snaha prolomit se do soukromí občanů," je přesvědčený Trojan.
Sbližování BIS a policie v zákoně
Sepětí BIS a policie upravují nově přidané odstavce paragrafu 89 novely trestního řádu, jehož změna je součástí novely zákona o policii. V příštím týdnu by se o ní mohlo jednat na plénu ve druhém čtení. Klíčová úprava vypadá následovně:
(3) Informace získaná zpravodajskými službami podle zákonů upravujících jejich činnost na základě použití zpravodajské techniky spočívající ve vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, v odposlouchávání nebo zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, ve zjišťování údajů o telekomunikačním, radiokomunikačním a jiném obdobném provozu, nebo v pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, může sloužit jako důkaz, jen pokud
a) je vedeno trestní řízení pro trestný čin, pro který by bylo možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu (§ 86 až 87b, § 88, § 88a a § 158d), a
b) jde o informaci, jejíž získání jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.
(4) S informací uvedenou v odstavci 3 nakládá orgán činný v trestním řízení od okamžiku předání podle její povahy obdobně jako s informací získanou podle ustanovení tohoto zákona o zadržení a otevření zásilek, jejich záměně a sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zjišťování údajů o telekomunikačním provozu nebo sledování osob a věcí.
Na druhou stranu vyšetřovatelé nebudou mít přístup k odposlechům tajných služeb automaticky, propojení obou složek v tomto ohledu nebude stoprocentní. Mluvčí BIS Ladislav Šticha upozorňuje, že policie by se měla obrátit na zpravodajce jen v případě důkazní nouze. "Technicky je pak důležité, že ve finále to bude vždy zpravodajská služba, která rozhodne, zda důkazy poskytne, protože vždy upřednostní ochranu svých zájmů," sdělil Aktuálně.cz.
Odposlechy a nesouhlas Ústavního soudu
Další námitka vychází přímo z nálezu Ústavního soudu. Nejvyšší justiční autorita v zemi v roce 2008 projednávala stížnost obžalované ženy. Tehdy kriminalisté jako jeden z důkazů předložili informace z odposlechů Vojenského zpravodajství, proti čemuž se dotyčná bránila podáním ke strážcům ústavy. Úspěšně. Ústavní soud jí vyhověl, postup policie označil za odporující Listině základních práv a svobod.
"Informace získaná odposlechem provedeným zpravodajskými službami nemůže mít vyšší kvalitu než jakákoli jiná operativní informace. Nejde přitom o formalistní závěr, nýbrž o aplikaci ústavní zásady, že zásahy do základních práv musí být předvídány zákonem, který pro dosažení svého účelu musí volit co nejšetrnější prostředky," uvedl tehdy senát v čele s dnes už bývalou ústavní soudkyní Ivanou Janů.
Pravdou je, že senát tehdy nález postavil z podstatné části na tom, že v tehdejším trestním řádu neměla policie pro použití odposlechů od zpravodajců oporu. I proto její konání v uvedeném případě vyhodnotil Ústavní soud coby nezákonné. Tato překážka by přijetím aktuálního návrhu padla, na což spoléhá i ministr vnitra Jan Hamáček. "Jsme přesvědčeni, že postupujeme v rámci tohoto judikátu," uvedl.
"Záhadná" databáze občanů
Vedle možnosti sáhnout po pomocné ruce od tajných služeb by se schválením novel policii rozšířila i pravomoc shromažďovat citlivé osobní informace o náboženském přesvědčení, zdravotním stavu či sexuální orientaci. Zatímco nyní kriminalisté mohou takové poznatky sbírat pouze při prověřování podezření na konkrétní trestný čin, nově by tak mohli činit i "při předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu".
"Policie je tu od toho, aby řešila konkrétní podezření ze spáchání trestných činů a ne aby si tu vedla záhadnou databázi všech možných občanů," kritizuje pro Aktuálně.cz zmíněné opatření zkušený trestní advokát Tomáš Sokol. Podle jeho mínění takto rozšířenou kompetenci pro sběr osobních informací sbor nepotřebuje, vidí v tom další zásah do soukromé sféry. "Vytvořil by se tím rezervoár krajně podezřelých informací, které mohou unikat nebo se zneužívat," dodal.
Vnitro se na změny chystalo dlouho
Resort vnitra tuto pravomoc obhajuje argumentem, že jedním z nejvyšších rizik na poli terorismu je radikalizace. Údajně je proto nezbytností, aby kriminalisté měli při ruce informace o konverzi pachatelů toho času ve vězení. Podle ministerstva takto sesbírané poznatky bude policie uchovávat jen po nezbytně dlouhou dobu, ostatně tak jak to žádají regule po vyšetřovatelích i dnes.
"Nepotvrdí-li se podezření na teroristický útok, a pominou-li tedy důvody, pro které uvedené údaje policie shromáždila, dojde k jejich výmazu," upozorňuje mluvčí Krátoška. Podle něj navíc zacházení s těmito informacemi podléhá a bude v důsledku podléhat dohledu vnitřních kontrolních orgánů policie či Generální inspekce bezpečnostních sborů, jež vyšetřuje trestné činy mimo jiné v podání policistů.
Bezpečnostní expert Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity si přitom není jistý, do jaké míry taková informační databáze může efektivně sloužit. Poukazuje na příklady neodhalených teroristických útoků ve spojeneckých zemích. "Není to samospásné, protože i když ve Francii takové údaje měli, nedokázali si to propojit. V celé řadě případů se ukázalo, že informace v policejních databázích byly, ale oni je nedokázali využít," uvedl.
Nachystané změny v takto důležitých částech trestního řádu podle resortu vnitra odpovídají několikaleté odborné debatě v bezpečnostním aparátu státu. O možnosti využít zpravodajské poznatky se hovoří v legislativní části Akčního plánu boje proti terorismu na léta 2016 až 2018. Rozšířená pravomoc policie pro shromažďování citlivých osobních údajů kvůli předcházení teroristickým hrozbám se zmiňuje v Auditu národní bezpečnosti, což je strategický vládní dokument připravený ministerstvem vnitra.
V očích advokáta Lukáše Trojana jsou předlohy v první řadě odrazem toho, co je státu přirozené, tedy rozšiřovat pole své působnosti. V českém kontextu je tento trend údajně umocněný naladěním stávajících státních struktur vůči občanům. "Snaží se uzurpovat co nejvíce kompetencí v rovině daňové, ekonomické, sociální, nyní logicky i bezpečnostní. A to je důvod toho celého," uzavírá.
