Benešovská nemocnice začala obnovovat systémy, v pondělí se začne vracet do normálu

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 12. 2019 16:30
Nemocnice v Benešově se po útoku počítačovým virem začne vracet do normálního provozu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) po poledni dovolil a doporučil začít s obnovou nemocničního IT systému. Provoz zařízení ochromil v noci na středu kryptovirus, který napadl jeho počítačový systém. Nemocnice zatím funguje v omezeném režimu.
Benešovská nemocnice.
Benešovská nemocnice. | Foto: ČTK

"Může se začít s výstavbou nových serverů, instalací nové firewallové ochrany, cíleného antiviru, tří nových serverů a s přeinstalováním celkem 600 dalších stanic. Následovat bude postupně spuštění a obnova zálohových dat," uvedla středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). 

Nenastanou-li nepředvídatelné komplikace, skončí v pondělí nucené omezení provozu a spolupráce se záchrannou službou, která převáží pacienty do jiných zdravotnických zařízení. Hejtmanka uvítala, že se nenaplnily původní obavy z několikatýdenního výpadku, a je ráda, že o Vánocích bude nemocnice pracovat pravděpodobně v běžném režimu.

Provoz zdravotnického zařízení ochromil v noci na středu počítačový kryptovirus, který napadl nemocniční počítačový systém. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve čtvrtek dovolil začít s obnovou napadeného IT systému. Do normálního provozu by se tak nemocnice mohla vrátit už na začátku příštího týdne.

"Nejsou ohroženy lidské životy a žádná data neunikla ven," řekla hejtmanka ve čtvrtek dopoledne. V nemocnici se ve čtvrtek ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. Kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. Šlo o pacienty z jednotky intenzivní péče a ARO, jejichž léčba je vázána na odborná vyšetření.

Lékaři nemohou v ordinacích vyšetřovat. Mohou pacientovi například ošetřit odřeninu nebo zašít řeznou ránu, zvládnou běžné převazy a kontroly. Pokud ale bude potřeba rentgen, je to problém. Nemocnice zajistila náhradní provoz pro hospitalizované. O problémech informovala policii, záchrannou službu a zdravotnická zařízení v okolí. 

Krizový plán nemocnice je podle hejtmanky správný

Laboratoř podle Pokorné Jermanové v současnou chvíli funguje starým způsobem, který je pomalejší. "Pokud se někomu něco stane, tak do nemocnice přijet může a bude ošetřen v rámci rozšířené první pomoci," řekla hejtmanka.

Záchranná služba nadále převáží pacienty do jiných zařízení, ostatní krajské nemocnice nezaznamenaly nadměrný nápor pacientů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) je připraven kraji poskytnout zázemí ve fakultních nemocnicích, podle hejtmanky to ale není potřeba. 

Kryptoviry neboli ransomware napadají informační systémy firem, soukromé počítače i chytré mobilní telefony s cílem je zablokovat a vybrat od uživatelů výkupné za jejich zprovoznění. Výše výkupného se může pohybovat od zlomku bitcoinu až po statisícové částky. Na dotaz, zda bylo po benešovské nemocnici žádáno výkupné, hejtmanka nechtěla odpovědět s poukazem na to, že případ vyšetřují kriminalisté.

Podobný útok jako v Benešově se stal loni v červnu v plicní nemocnici v Janově na Rokycansku. Hacker tehdy zašifroval veškerá data, nemocnice se k nim několik dnů nemohla dostat. Správce sítě vyzval neznámý pachatel k uhrazení částky ve virtuální měně. Nemocnice na to nepřistoupila a díky zálohám o data nepřišla.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy