Ještě v pátek ráno ministryně spravedlnosti Marie Benešová nechtěla mluvit o tom, kdo je jejím kandidátem na nového nejvyššího státního zástupce. Jen zopakovala, že to bude kariérní žalobce. O tom, že kabinetu předloží jméno zevnitř soustavy státního zastupitelství, mluvila v uplynulých týdnech opakovaně.
"Určitě to do konce týdne odbavím. Kandidáta jsem vybrala a dám ho na vládu. Veřejně jsem přislíbila, že to bude člověk ze soustavy - a holt půjdu proti zdi - a bude to člověk ze soustavy. Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají," citoval ministryni Benešovou server Seznam Zprávy.
Podle zjištění Aktuálně.cz se však Benešová pro konkrétního kandidáta rozhodla nejpozději v polovině června. Vyplývá to z vládních dokumentů k návrhu, jež má Aktuálně.cz k dispozici. Výslovně to dokládá komunikace samotného Igora Stříže právě s vedoucí resortu spravedlnosti. Jeho kandidatura se potvrdila v pátek odpoledne.
Datum výběru Stříže: 14. června
"Vážená paní ministryně, k Vaší žádosti Vám sděluji, že souhlasím se jmenováním do funkce nejvyššího státního zástupce," napsal Stříž Benešové už 14. června. Tehdy se sice ve veřejném prostoru jeho jméno coby možného Zemanova nástupce intenzivně probíralo, ale že už je s ministryní domluvený, se nejméně mimo soustavu státního zastupitelství nevědělo.
Šestapadesátiletý Igor Stříž byl léta nejbližším spolupracovníkem Pavla Zemana. Na Nejvyšší státní zastupitelství nastoupil coby jeho první náměstek už v lednu 2011. Právě v tomto spatřuje Benešová jeden z nejlepších Střížových předpokladů, aby pozici nejvyššího žalobce po odchodu Zemana obsadil. Ministryně mluví o kontinuitě v řízení úřadu.
"Mám za to, že je nezbytné, aby nově jmenovaný nejvyšší státní zástupce vedle samozřejmých požadavků na vysokou odbornost a osobnostní předpoklady disponoval též relevantními zkušenostmi z působení na vyšších stupních státního zastupitelství, a to včetně zkušeností z působení v jejich vedení," uvedla Benešová v podkladech pro vládu, která o jmenování Stříže rozhodne.
Stříž se stal žalobcem v roce 1994, začínal na Krajském státním zastupitelství v Ostravě. O dva roky později se přesunul na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Od roku 1997 tam byl náměstkem, v této funkci působil 10 let. Vedle jeho zkušeností žalobce připomněla Benešová kabinetu, že Stříž má čisté lustrační osvědčení a drží bezpečnostní prověrku na druhý nejpřísnější stupeň "tajné".
Podpora od Bradáčové a Ištvana
Ministryně kabinet v oficiálním návrhu také informovala, že Zemanova náměstka navrhuje i s přihlédnutím "k řadě dvoustranných konzultací, které jsem vedla mimo jiné se zástupci soustavy státního zastupitelství včetně vrchní státní zástupkyně v Praze a vrchního státního zástupce v Olomouci." Pražské vrchní žalobce vede Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupci v Olomouci podléhají Ivu Ištvanovi.
Aktuálně.cz získalo i dopis šéfa Unie státních zástupců Jana Laty. Unie je profesní spolek sdružují zhruba třetinu všech žalobců. List adresoval Lata ministryni také 14. června. Plyne z něj, že Benešová má ve svém výběru podporu unie. Podle dopisu měla ministryně před finální volbou na stole nejméně ještě jedno jméno. Šlo o náměstka z Vrchního státního zastupitelství v Praze Adama Bašného.
"Podle mých informací Vám byl představiteli státního zastupitelství jako vhodný kandidát rovněž navržen náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Adam Bašný. Dovoluji si vyjádřit přesvědčení, že oba uvedení kandidáti by byli ve funkci nejvyššího státního zástupce drtivou většinou státních zástupců akceptováni a jejich osoby bych považoval za garanci udržení soustavy státního zastupitelství mimo politické tlaky," psal Lata.
Benešová půjde "proti zdi"
Zda státní zástupce bude od 1. července řídit skutečně Igor Stříž, rozhodne vláda Andreje Babiše. V pevném programu pondělního zasedání vlády tento bod není. Vzhledem ke krátícímu se termínu pro jmenování nového šéfa žalobců je však velmi pravděpodobné, že právě v pondělí se o tom bude jednat. Ale nebude to jednoznačné rozhodování.
Plyne to ze zmíněného vyjádření Marie Benešové, že půjde "proti zdi" a ať se kvůli jejímu závěru nominovat kariérního žalobce "kočky pudrují, třeba mne i odvolají". Prezident Miloš Zeman má zájem na tom, aby nový nejvyšší žalobce pocházel mimo soustavu. Podobně je naladěný i premiér Andrej Babiš. Plyne to z informací Aktuálně.cz, ve stejném duchu o tom dříve informovaly i Lidové noviny či Česká justice.
V této souvislosti se v prostředí justice skloňuje jméno náměstka pro boj proti korupci na ministerstvu spravedlnosti Jeronýma Tejce. K prezidentu Zemanovi má Tejc blízko. Po sněmovních volbách roku 2013 byl jedním z účastníků schůzky na zámku v Lánech, kde se se Zemanem připravovala strategie k odstavení tehdejšího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky z vyjednávání o vládní koalici. Nakonec neúspěšně.
Podle unie musí vést soustavu kariérní žalobce
S touto možností by se však vláda dostala minimálně na hranu zákona. Tejc není státní zástupce. Zákon přitom předpokládá, že nejvyšší státní zástupce už coby kariérní žalobce působí. V krajním případě připadá v úvahu, že by se tomuto předpokladu vyhovělo jmenováním nejvyšším státním zástupcem vládou. V takovém případě by se dotyčný stal automaticky i kariérním žalobcem.
Unie státních zástupců však ve své analýze upozorňuje, že vzhledem k celkovému vyznění zákona o státním zastupitelství i legislativnímu procesu provázejícím přijetí či navržené novely zmíněného zákona, jmenování kandidáta mimo soustavu veřejné žaloby nemá oporu v odborném výkladu.
"Na (…) položenou otázku, zda může vláda České republiky jmenovat do funkce nejvyššího státního zástupce osobu, která k okamžiku tohoto jmenování není státním zástupcem, lze odpovědět jednoznačně pouze tak, že takto činit nemůže. Opačný postup by byl hrubým obcházením zákona," zní závěr analýzy, kterou Aktuálně.cz prostudovalo. Z toho pohledu by se vláda měla rozhodnout pro Stříže.
Babiš: Možná rozhodne až příští vláda
Vzhledem k pnutí s Benešovou nad její volbou premiér Andrej Babiš v neděli připustil možnost, že nového nejvyššího státního zástupce jmenuje až vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb. "Jedna možnost je, že pan Stříž bude pověřený a vybere to příští vláda, a druhá možnost je, že budeme akceptovat návrh paní Benešové," řekl premiér v neděli po poledni CNN Prima News.
V případě, že by kabinet nechal zvolení nejvyššího státního zástupce až na nové vládě, hrozilo by, že soustava od 1. července upadne do částečné paralýzy. Jak už Aktuálně.cz upozornilo, úřadu by se coby provizorní vedoucí ujal rovněž Stříž, ale s řadou omezení. Podle několika verdiktů včetně závěru Nejvyššího soudu by nemohl využívat všechny kompetence, jako třeba podat dovolání či obnovit zastavené trestní stíhání.
Takže po kandidatuře Heleny Válkové, spolupracovnice prokurátora Urválka, tady máme kandidaturu Igora Stříže, bývalého vojenského prokurátora a člena KSČ před r. 1989. Tato vláda má opravdu vytříbený jemnocit.
— Martin Kupka (@makupka) June 26, 2021
Do příběhu jmenování Stříže vstupuje ještě jeden argument. Ten přitom může hovořit proti němu. Kříž byl členem KSČ. V květnu 1988 se stal vyšetřovatelem při Vojenské prokuratuře v Olomouci, v únoru 1989 povýšil na prokurátora. Působení v prostředí komunistické vojenské justice mu vyčítají někteří zástupci opozice.
"Za téměř 32 let naší svobody vyrostla schopná generace právníků nezatížená minulým režimem a posluhováním mu. Paní Benešová se přesto rozhodla nominovat na nejvyššího státního zástupce pana Stříže, který byl předlistopadovým vojenským prokurátorem a členem KSČ. Je to špatně," uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Tato vláda má opravdu vytříbený jemnocit," ironizoval Střížovu nominaci místopředseda ODS Martin Kupka.
