Co se bude dít dnes po 17. hodině? Jak budete postupovat?
My jsme dali Národní galerii čas pro vydání do dnešního dne, 18. února do 17 hodin. Faktem ale je, že je Národní galerie už čtyři dny po termínu. Rozhodující datum, které stanovil soud, je 15. ledna plus 30 dnů, lhůta tedy vypršela už 14. února. My stále preferujeme smírné řešení. Galerie s námi ale odmítá komunikovat.
Takže se dnes nebude dít nic? Byly to tedy ze strany farnosti jen výhrůžky?
To není vyhrožování ani nic takového. Jsou to jen další možné kroky, které budeme muset využít, pokud s námi Národní galerie nezačne komunikovat. Další postup logicky je požádat soud o vydání věci. Nám nic jiného nezbylo. Je tady rok nějakého úsilí a nyní, když máme v ruce pravomocný rozsudek, tak s námi nikdo nekomunikuje. My jsme v očekávání, jelikož jsme se začali připravovat na převzetí.
Jak by tedy měl probíhat převoz obrazu?
Transportní firma, která převoz zajistí, obdrží jméno kontaktní osoby, odkud se to má odvážet, kdo to dílo předá. Do místnosti se umístí speciální klimastabilní bedna, minimálně 24 hodin předem - Národní galerie požaduje dokonce 72 hodin. Bedna se otevře, aby se srovnalo klima.
Galerie nám ale odmítá sdělit jméno kontaktní osoby. Oni tvrdí, že je to národní kulturní památka - což se mimochodem dalo do pohybu, až když jsme podali žalobu. To řízení proběhlo velmi rychle. V jiných případech to trvá mnohem delší dobu. Ale nic proti tomu, ten obraz si to zaslouží.
Jakou roli hraje to, že je obraz nově národní kulturní památkou?
Ten režim je přísnější, v okamžiku, kdy by se obraz vyvážel-půjčoval ven. V případě prodeje má stát předkupní právo, a pokud se jedná o movitou věc, tak musí být umístěna na veřejně přístupném místě.
Galerie s vámi tedy vůbec nekomunikuje?
Galerie nás blokuje už v počátku. Oni na naši výzvu, aby sdělili kontaktní osobu, nereagují. Pokud bychom tedy obraz teoreticky chtěli odvézt, tak firma, kterou pověříme, nebude mít možnost tam umístit tu bednu. My do Prahy sice jet můžeme, ale nevím, jak dál.
My jsme odvoz obrazu do Brna měli přichystaný už na 9. února. Měli jsme domluvenou firmu, která se na převozy vzácných děl specializuje. Museli jsme to právě z těchto důvodů zrušit.
Jak si tedy vykládáte postup Národní galerie?
Vnímáme to jako zbytečné obstrukce. Galerie totiž zároveň s dovoláním k Nejvyššímu soudu podala návrh na odklad výkonu rozhodnutí. Na nás to tedy celé dělá dojem, že galerie hraje o čas. Aby se zkrátka obraz nestěhoval, než se to dovolání vyřeší. My tedy stále jen čekáme, kdy s námi galerie začne komunikovat. Pokud se galerie sama neozve, tak budeme čekat na soud, aby vydal pokyn k výkonu soudního rozhodnutí - tedy tu zmiňovanou exekuci.
Co tedy budete dál dělat?
My se musíme poradit. V každém případě lhůty uplynuly. Rozsudek soudu je platný a já věřím, že žijeme ve fungujícím právním státě. My jsme udělali mnoho, počínaje restituční výzvou, jednáme už téměř dva roky. Mrzí nás to, ale vzdávat se nebudeme. Chtěl bych ale znovu zdůraznit, že po celou dobu preferujeme smírné řešení.
