Andrej Babiš často opakuje, že jeho největší životní chybou byl vstup do politiky. Přesto už přes 11 let vede hnutí ANO, které založil. A neopustí ho ani po prohraných prezidentských volbách, ačkoliv média před středečním jednáním předsednictva ANO jako jeden ze scénářů popisovala Babišův možný odchod ze sněmovny nebo z čela hnutí.
Nestalo se ani jedno, přesto nejsilnější opoziční stranu čeká do jisté míry proměna. Babiš oznámil, že chce přesvědčovat voliče SPD. Aby se mu to však podařilo, bude muset hnutí změnit program a dát důraz na jiná témata. Podobně jako před lety ANO mluvilo především o boji proti korupci a lepších podmínkách pro podnikatele, ale později se zcela přeorientovalo na levicové voliče. A to natolik úspěšně, že získalo bývalé voliče ČSSD a KSČM. Obě tradiční strany jsou od roku 2021 mimo sněmovnu a pozice loni ztratily i ve městech a obcích.
Babiš si v letošních prezidentských volbách vyzkoušel, že příznivce SPD oslovit umí. V prvním kole ho podle analýzy PAQ Research podpořila až polovina voličů hnutí Tomia Okamury, které přitom mělo vlastního prezidentského kandidáta Jaroslava Baštu. Ve druhém kole Babiš získal 2,4 milionu hlasů a téměř o milion hlasů prohrál s Petrem Pavel, který se v březnu stane novým prezidentem.
Podle analytika výzkumné agentury STEM/MARK Jana Buriance má Babiš skutečně šanci část voličů SPD oslovit i ve sněmovních volbách. Pomůže mu i to, že ANO bude pravděpodobně značná část lidí vnímat jako lídra opozice. "Zhruba třetina voličů SPD by volila i ANO. Zbytek sice volil Babiše, ale protože pro ně byl lepší než generál Pavel. Ve sněmovních volbách to zase hodí SPD," vysvětluje Burianec.
ANO bude navíc soupeřit s Okamurou, který v přetahování voličů SPD může být těžším soupeřem než Bašta. Poslední průzkum CVVM ukazuje, že šéfovi SPD důvěřuje 43 procent lidí, což je jen o dva procentní body méně než Babišovi. Ačkoliv oba jsou v čele žebříčku důvěryhodnosti vrcholných politiků, zároveň oběma každý druhý člověk nedůvěřuje.
"Obsáhnout radikální i umírněné voliče je nadlidský úkol"
Pokud ANO bude chtít výrazně uspět u voličů SPD, bude muset do velké míry pokračovat v kampani, kterou Babiš vedl před druhým kolem prezidentských voleb. Jeho hlavním tématem bylo varování před zatažením Česka do války a mírový summit, který by mohl ukončit ruskou agresi na Ukrajině.
"To ale může odhánět tradiční voliče. Je těžko představitelné, že by hnutí ANO dokázalo obsáhnout radikální i umírněné voliče a klasické i antisystémové. Myslím, že Babiš má příliš velké ambice a udržet tento elektorát je skoro nadlidský úkol," domnívá se politolog Lukáš Jelínek.
Pokud chce ANO skutečně bojovat o tyto voliče, Jelínek očekává, že strana bude zpochybňovat českou pomoc Ukrajině, ostře vystupovat proti uprchlíkům a tvrdit, že Češi jsou přehlížení a opomíjení.
"Zkrátka se pokoušet získat voliče, kteří jsou nejen kritičtí k současné vládě Petra Fialy, ale také k našemu společenskému uspořádání, zahraničněpolitickému směřování nebo k samotné parlamentní formě vlády," říká Jelínek.
Tak daleko Babiš zatím nejde, a přestože kritizuje vládu, pomoc uprchlíkům od počátku podporuje. Zopakoval to znovu v jedné z debat před prezidentskými volbami. Nezpochybňuje ani členství Česka v Evropské unii a NATO.
Babišův ústup může hnutí ohrozit
Po zasedání předsednictva Babiš rovněž oznámil, že hodlá ustoupit do pozadí. "Hlavními tvářemi hnutí budou předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová a stínovou vládu bude řídit Karel Havlíček. Budu ale dál hájit zájmy lidí, které vláda ignoruje, a budu se věnovat hnutí ANO," řekl Babiš. Svůj krok zdůvodnil tím, aby "mediální a politické scéně sebral hlavní terč obsesivní nenávisti".
Ačkoliv Babiš plánuje omezit své vystupování, nadále zůstane šéfem ANO a chce více promlouvat ve sněmovně, kde má coby předseda hnutí přednostní právo. Dosud do sněmovny téměř nechodil, po dlouhodobě nemocném poslanci ANO má Babiš nejhorší účast ze všech 200 členů dolní komory. Není ani členem žádného výboru, kde se odehrává důležitá část poslanecké práce. I proto se nyní spekulovalo, zda se mandátu nevzdá.
Od dubna pak Babiš plánuje znovu vyjíždět mezi lidi. Není tak jisté, jestli skutečně zůstane v pozadí, nebo chce spíše zopakovat postup bývalého polského premiéra Jaroslawa Kaczyńského. Ten sice už od roku 2003 zůstává předsedou strany Právo a spravedlnost, nejsilnějšího politického uskupení v zemi, o funkce ve vedení státu se ale už neuchází. Přesto má na dění v Polsku výrazný vliv.
Babišova vyhlášená snaha zůstat v pozadí může být pokusem udělat hnutí ANO přijatelnější pro ostatní politické strany. Pro ně dosud zůstávalo neakceptovatelné, aby spolupracovaly přímo s Babišem. Poslanec ANO Patrik Nacher ještě před předsednictvem strany prohlásil, že je hlavním úkolem hnutí zvýšit koaliční potenciál. Jestli bude Babiš v příštím sněmovních volbách, které by měly být na podzim 2025, usilovat o premiérský post, ale nekomentuje. Stejně tak není jasné, zdali bude v příštím roce obhajovat post předsedy hnutí.
Analytik Burianec se však domnívá, že odchod Babiše do ústraní by mohl hnutí uškodit. Šéf ANO býval hlavní tváří kampaní i před komunálními či senátními volbami, ačkoliv v nich sám nekandidoval. "Pokud by se stáhl a nebyl by aktivní, mohlo by to ANO ohrozit. Hnutí by bylo bez Babiše ve velice komplikované pozici," myslí si Burianec.
Pro hnutí však bude klíčové rozhodnutí samotného Babiše, který má v ANO dominantní postavení. Zakládal ho, vlastní jeho ochrannou známku a ještě nikdy neměl žádného soupeře v boji o post předsedy. Pokud už se ve vedení objevili lidé, kteří měli výhrady ke směrování hnutí, brzy skončili.
Podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který před prezidentskými volbami prohlásil, že bude volit Petra Pavla. Na středečním předsednictvu chtěl otevřít diskusi o tom, kam má hnutí politicky směřovat. Nakonec však pouze rezignoval na post místopředsedy ANO. "Byl bych svým způsobem osamocený hráč v týmu předsednictva. Vnímám, že funkce má smysl pouze tehdy, pokud můžete své představy realizovat," vysvětloval.
Nikdo jiný z předsednictva Babiše nekritizoval. A to navzdory tomu, že po sněmovních volbách v roce 2021, po kterých ANO zůstalo v opozici, neuspěl ani v prezidentských volbách.
