Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN.
"Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci odsoudila. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že celé situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem, který o svých záměrech mluvil už v roce 2017, světové mocnosti včetně EU aktivně vyjednávaly a snažily se s Tureckem, které je členem NATO, najít společné řešení," napsal Babiš, podle nějž takovou příležitost klíčoví aktéři propásli v New Yorku při Valném shromáždění OSN.
V podvečer na Pražském hradě jednali o české zahraniční politice ústavní činitelé, projednali i situaci na turecko-syrském pomezí. "Potvrdili jsme naši podporu společné reakci Evropské unie," řekl Petříček. Česká republika podle něj považuje jednostranný turecký vojenský zákrok za něco, co nepřispívá k uklidnění situace v Sýrii.
"Obáváme se možných dopadů na politický mírový proces, který by měl ukončit osm let trvající konflikt," řekl ministr. Zároveň vyslovil obavy o dopady na civilní obyvatele. Petříček také na otázku, zda se ústavní činitelé neobávají, že Turecko by mohlo vpustit do Evropy velké množství uprchlíků, řekl, že "není možné používat osud uprchlíků jako kartu v politickém, diplomatickém dialogu".
Babiš po schůzce na Hradě novinářům řekl, že je zásadně proti vojenskému zásahu. "Dostalo se to tam, kam jsme nechtěli," řekl. Zároveň zopakoval, že Evropa byla v řešení tohoto problému nedostatečně akční a s Erdoganem její představitelé nekomunikovali.
Zeman: Mám obavy, že Turecko si vyřizuje účty s Kurdy
Vojenskou operaci Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii. "Kdyby tam šlo o to, aby se vytvořil bezpečnostní koridor pro průchod syrských uprchlíků z Turecka do jejich vlasti, tak by bylo všechno v pořádku. Mám ovšem obavy, že Turecko si chce vyřídit svoje účty s Kurdy," prohlásil prezident Miloš Zeman ve čtvrtek večer v TV Barrandov. Možné je podle něj i to, že chce Turecko rozšířit své území.
Český prezident ocenil kurdské jednotky za boj s teroristickou organizací Islámský stát. "Mají moje sympatie," dodal.
Kalousek je znechucen
Předseda KSČM Vojtěch Filip označil útok na jiný suverénní stát za nepřípustný. "Doufám, že Rada bezpečnosti OSN najde cestu jak věc řešit a místo zbraní budou mluvit diplomaté," konstatoval. O porušení mezinárodního práva hovoří i šéf SPD Tomio Okamura. "SPD považuje za řešení návrat k mezinárodnímu právu, tedy odchod všech armád, které jsou v Sýrii bez souhlasu vlády Sýrie, odzbrojení nelegálních skupin a uznání autonomie pro Kurdy," uvedl.
O odporné zradě spojenců, kteří prokázali statečnost v boji s takzvaným Islámským státem, píše šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. "Teď USA ženou Kurdy do náruče (syrského prezidenta Bašára) Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen," uvedl.
Šéf zahraničního výboru Sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL) kritizoval Babiše, že v září podpořil Erdoganův plán na vytvoření bezpečnostní zóny. "KDU-ČSL bude po premiérovi Babišovi požadovat vysvětlení, proč podpořil tureckou agresi proti Kurdům, kterou Ankara nazývá 'vytvoření bezpečné zóny'. Je v našem zájmu více destabilizovat tento region a tím zvýšit už tak velký migrační tlak na Evropu? Nebo snad chceme obnovení IS?" napsal na twitteru.
Babiš: O vojenské okupaci nebyla řeč
Babiš ve čtvrtek na dotaz ČTK uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. "Vystavět domy, školy a nemocnice," poznamenal. "Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie. O mírovém projektu v Sýrii jsem i v New Yorku diskutoval s kolegy z EU," doplnil.
Vojenskou operaci Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii. Předseda vlády v září po schůzce s tureckým prezidentem v OSN uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření zóny pro uprchlíky podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.
Tento týden Babiš uvedl, že je vývojem situace překvapen. Varoval, že vojenský zásah by znamenal hrozbu další uprchlické vlny směřující do Evropy. Situaci je podle něj třeba řešit diplomaticky, mluvil o potřebě svolání Rady bezpečnosti OSN a o tom, že by se věcí měla zabývat i Evropská unie.
