Vážně ohrožena je tak například modernizace ruských vrtulníků Mi-17 a Mi-24, které mají sloužit i pro společné operace Severoatlantické aliance.
"Musíme rušit nebo odsouvat celou řadu investičních projektů. Ohrožena je například modernizace vrtulníků nebo zavedení systému voják pro 21. století," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
"Šetří se na všem. Od učebních pomůcek až po výcvik," dodal Čírtek, podle něhož se ovšem úspory nedotknou zahraničních vojenských misí.
"Nezbylo, než si určit priority, kde se škrtat nedá. Prioritou číslo jedna jsou právě zahraniční operace," vysvětlil Čírtek.
Jak přišla armáda o miliardy
Se zeštíhlováním přiděleného balíku peněz se vedení ministerstva obrany vyrovnává už několik let, chystané škrty v rozpočtu na příští rok jsou ovšem nejdramatičtější.
Infobox
ARMÁDNÍ MILIARDY
(plán a skutečnost)
- 2004: 50,7 - 50,7
- 2005: 53,8 - 52,95
- 2006: 58,4 - 55,74
- 2007: 61,3 - 53,9
- 2008: 64,2 - ?
- 2009: 67,4 - ?
V listopadu 2003 schválil vládní kabinet plán přechodu české armáda na plně profesionální sbor. A zároveň stanovil až do roku 2009, kolik peněz vojáci na svou radikální reformu dostanou.
Vládní usnesení ovšem platilo jen jeden rok, od roku 2005 dostává armáda méně peněz, přičemž rozdíl mezi původním slibem a skutečností se rok od roku zvětšuje.
Na příští rok mělo vojsko podle plánů z roku 2003 dostat 61,3 miliard korun. Později vláda rozpočtový výhled upravila a slíbila vojákům 58,3 miliard.
Ropočet na příští rok, který poslanci schválili minulý týden v takzvaném prvním čtení, ovšem dává armádě už jen 53,9 miliard.
Původně mělo jít na obranu ještě o půl miliardy korun méně, ale vláda Mirka Topolánka (ODS) nakonec vojákům přidala 539 milionů korun, aby vojáci mohli od společnosti Tatra začít nakupovat nové terénní nákladní automobily.
"Pětimiliardový škrt se už nedá přejít úsporami v běžných výdajích," poznamenal armádní mluvčí Čírtek.
Aliance kritizuje Česko
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer včera při své přednášce v Senátu vytknul Česku, že na obranu dává málo peněz.
"NATO doporučuje výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Pouze sedm z 25 členských zemí tuto částku dodržuje. Ani Česká republika není v té správné skupině," řekl Scheffer.
Letošní armádní rozpočet 55,7 miliard je asi 1,8 procenta HDP. Příští rok by měl ovšem tento podíl klesnout na zhruba 1,5 procenta.
Premiér Topolánek klesající podíl státních výdajů pro armádu obhajuje stejně jako jeho předchůdce Jiří Paroubek (ČSSD): Relativně sice výdaje na obranu klesají, ale obsolutně rostou.
Jenže ani to už příští rok nebude pravda. Čeští vojáci dostanou poprvé v historii méně peněz než v roce předchozím. Přitom většina ostatních resortů si polepší, například ministerstvo průmyslu a obchodu o více než 2,6 miliard korun, což představuje zvýšení o devatenáct procent oproti loňsku.
- Které úřady dostaly nejvíce přidáno - tabulka ZDE
Při nedávných vojenských manévrech Strong Campaigner 2006 ve vojenském prostoru Doupov ovšem Topolánek uznal, že armáda musí dostat více peněz. S rozpočtem na příští rok, který ještě připravovala sociální demokracie, ovšem podle Topolánka už nešlo nic moc udělat.
"Nebylo vyhnutí," komentoval stručně radikální škrt v obranném rozpočtu bývalý ministr financní Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministr chce zákon o svém rozpočtu
Vedení ministerstva obrany vadí kromě škrtů i to, že se armádní rozpočet, respektive rozpočtový výhled neustále mění a upravuje.
"Nezbytně potřebujeme znát rozpočet své kapitoly na několik let dopředu. Pro armádu jsou typické velké investiční projekty, které trvají několik let, a musíme vědět, zda dokážeme v daném roce své finanční závazky plnit," tvrdí armádní mluvčí Andrej Čírtek.
Ministr obrany Jiří Šedivý by proto chtěl připravit a prosadit zákon, podle něhož by byl armádní rozpočet stanoven na několik let dopředu. Takto to funguje například ve Francii.
"Situace, kdy se vládním usnesením stanoví rozpočtový výhled na obranu, načež ho jiné usnesení zruší, je těžko udržitelná," řekla Aktuálně.cz ministrův mluvčí Čírtek.
Ministr už o svém plánu mluvil s některými poslanci. Věří, že je pro svůj návrh získá.
"Kdyby to nebylo reálné, tak bych se o to nepokoušel," řekl Šedivý pro Radio Česko.
Vojsku každý rok zbydou miliardy
Jenže právě někteří poslanci včetně současného ministra práce Petra Nečase (ODS) dlouhodobě kritizují ministerstvo obrany, že se stále nenaučila se svým rozpočtem dobře hospodařit.
Důkazem je podle nich i to, že resort nedokáže každý rok utratit miliardy korun, které si v rezervním fondu převádí do dalších let.
Podle vedení ministerstva obrany ovšem není problém v tom, že by armáda neměla peníze za co utratit. Některé plánované akce se ovšem z různých důvodů neuskutečnily a přesunuly do dalšího roku.
Předloni se například o pár měsíců zdržela dodávka vrtulníků z deblokace ruského dluhu, přičemž armáda na jejich vybavení vyčlenila bezmála půl miliardy korun. Tyto peníze utratila až vloni.
Poslanci kritizují i obrovské armádní nákupy, které podle nich nebyly vždy příliš průhledné. "Ministerstvo obrany rozjelo zbytečně ambiciózní plán investic - jako obrněné transportéry," řekl v Hospodářských novinách Nečas těsně před tím, než se stal členem vládního kabinetu.
Nákup obrněných transportérů za 24 miliard korun ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal až několik dní po volbách. Někteří neúspěšní zájemci si na výběrové řízení stěžovali u Evropské komise a u soudu.
