Praha - Pro návrh Pavla Suchánka zachovat existující akcie na majitele nakonec hlasovalo 18 poslanců ODS, z nichž čtyři se po jeho zamítnutí odhlásili, a nepodpořili tak návrh, který je prvním krokem ke zvýšení transparentnosti českých akciových společností.
Kritici vládního návrhu argumentovali zejména tím, že se jedná o zbytečnou šikanu těch firem, které nečerpají peníze z veřejných prostředků a že jde o nepravicový krok.
Zda se ale u všech jedná o ideologický problém, nelze jasně říct. Důvodem je i fakt, že někteří z těchto poslanců totiž sami v minulosti měli, nebo dokonce stále ještě mají, zkušenosti z vedení anonymních akciovek.
"Díky svým zkušenostem z podnikání se dokážu vcítit do kůže desítek tisíc akcionářů, kterým tato vláda, která si říká pravicová, naházela klacky pod nohy. Chápu ale velkohubé politiky populisty, kteří nikdy neprodali ani housku na tržišti, že mým slovům nerozumí," kritizuje schválený návrh Boris Šťastný.
Sám přitom takové akcie vlastní, jak ostatně vyplývá z jeho vyjádření i údajů v obchodním rejstříku.
"Akcionářem společnosti Aspen Sport (zabývající se dovozem a distribucí sportovních potřeb, pozn. red.), na což jsem hrdý a netajím se tím, jsem se stal v roce 1998. Tato společnost se nikdy neúčastnila žádných veřejných zakázek, nikdy nepřijala jedinou korunu veřejných dotací," konstatuje Šťastný.
Akcie na majitele podle něj společnost vydala proto, že její původní akcie byly v zaknihované podobě, což se v běžném chodu firmy ukázalo jako nákladné a krajně nepružné řešení.
Šťastný tvrdí, že když byl v roce 2006 zvolen do Poslanecké sněmovny, tak kromě toho, že odstoupil z vedení společnosti, tak také uložil své akcie do právní úschovy - jak se u "politiků všude v západním světě sluší a patří".
Svůj postoj k anonymním akciím proto považuje za čistě ideový a principiální.
Aktivně se ve vedení firem s anonymními akciemi angažují v současnosti dva z poslanců, kteří hlasovali pro Suchánkův návrh - Suchánek sám, o čemž již deník Insider psal, a Tomáš Úlehla.
Tento občansko-demokratický "rebel" z dob bojů o daňový balíček je v současnosti členem představenstva společnosti EKO-UNIBAU a.s. Praha.
Ta má od svého počátku anonymní akcie na majitele, jako jediný její akcionář je však v obchodním rejstříku veden Jaroslav Čech. Sám Úlehla jakýkoliv majetkový podíl na společnosti odmítá.
"Majetkový podíl v této firmě jsem nikdy neměl. Členem představenstva jsem se stal po její transformaci na akciovou společnost vzhledem k omezené možnosti nominace dalších osob z řad zaměstnanců společnosti," hájí se Úlehla.
Suchánkův návrh podle svých slov podpořil kvůli "oddanosti pravicovým principům". "K těm patří i teze, že soukromé vlastnictví je nedotknutelné," dodává Úlehla.
Za Suchánka se veřejně postavil také Pavel Drobil, považovaný za jednoho z nejbohatších občanských demokratů.
V dubnu 2001 byl jmenován do čela představenstva společnosti Gebdar, která v té samé době změnila název na Corporal Holding a formu akcií na akcie na doručitele.
Drobil zde podle dokumentů v obchodním rejstříku působil do poloviny roku 2002. "Bylo to v rámci mé advokátní praxe, v období, kdy v této firmě probíhala její transformace. Všechny mé aktivní firmy mají buď akcie na jméno, nebo jde o s.r.o., kde jsem zapsán jako společník," hájí se Drobil.
Působení v představenstvu společnosti s akciemi na doručitele si vyzkoušel i další z osmnácti zmíněných poslanců Jan Vidím, který v minulosti zasedal ve vedení společnosti YSE 2 - investiční fond, dnes fungující pod jménem Bohemia Venture.
Jeho spolustraník Igor Svoják potom dokonce nějaký čas představenstvu společnosti s anonymní akcionářskou strukturou předsedal. Šlo o firmu Drevoindustria CZ, která je podle údajů v obchodním rejstříku v současnosti v úpadku.
Na zveřejnění jmen těch poslanců, kteří hlasovali pro Suchánkův návrh, reagoval na Facebooku také Ivan Langer.
Langer: Raději "nečistý" liberál než "čistý" socialista
"Namísto seriózní diskuse o tom, co má a co nemá - a do jaké míry - regulovat stát, jsou nám vnucována xenofobní dělení na ´čisté´ a ´nečisté´," napsal.
Jeho další argumentace se shoduje se spolustraníky, kteří Suchánkův návrh podpořili - firmy by podle něj měly mít povinnost být transparentní pouze v případě, kdy se ucházejí o peníze z veřejných zdrojů.
"Tam, kde jde o soukromoprávní vztah dvou subjektů, nemá jim stát nic nařizovat, nic regulovat. Alespoň v to věří liberálové, zatímco socialisté prosazují opak," dodává.
A řadí se ke skupině "nečistých", jak sám výše zmíněnou skupinu poslanců nazval.
"Raději budu ´nečistý´ liberál než ´čistý´ socialista," míní Langer, který byl ještě do druhé poloviny letošního ledna členem představenstva anonymní akciovky MI Invest a.s.
Jde o zbytečnou šikanu podnikatelů, nebo alespoň malý krůček ke společnosti bez korupce? Diskutujte na mé facebookové stránce!
