Praha – Akademický sněm ve čtvrtek zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou vědkyni Evu Zažímalovou. Byla jedinou kandidátkou. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout v březnu příštího roku, volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Na šéfku akademie ji navrhlo čtyřicet z 54 akademických ústavů. Zažímalová by Akademii věd měla vést do roku 2021. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.

Související

Čeští vědci pracují na vývoji umělých hlasivek

2:48

Podle končícího šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše se v osobě Zažímalové pojí nezpochybnitelná vědecká kvalita s respektem v široké akademické obci. Kandidaturu přivítali i vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Oba věří, že Zažímalová naváže na práci současného vedení akademie.

Zažímalová, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyzilogie rostlin, chce mimo jiné zlepšit financování Akademie věd, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.

Nově zvolená předsedkyně poděkovala kolegům za důvěru. "Slibuji, že udělám, co budu moci, aby Akademie věd byla v co nejlepší kondici. Uvědomuji si velmi dobře, že to není práce pro jednoho člověka," řekla po oznámení výsledku volby. Považuje za důležité, aby i do dalších orgánů AV ČR, akademické i vědecké rady byli zvoleni kvalitní lidé. "Věřím, že posuneme Akademii věd o kousek dál," dodala.

Výdaje státu na provoz výzkumných institucí dlouhodobě stagnují, tvoří 50 procent celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum. To podle Drahoše nestačí, zahraniční praxe podle něj říká, že by měl stát optimálně přispívat až 70 procenty. Vláda by měla tuto nevyhovující situaci zlepšit, ohrožuje totiž kvalitu a efektivitu výzkumu, řekl Drahoš na zasedání akademického sněmu.

Podle Pavla Bělobrádka je posílení vědy a výzkumu sice vládní prioritou, ale ne všech koaličních stran. "Bohužel jsme museli přehlasovat kolegy z jedné koaliční strany, kteří při projednávání rozpočtu hovořili o vědě a výzkumu jako o něčem neuchopitelném, z čeho nic nepadá," řekl Bělobrádek. Nebylo prý jednoduché pro výzkum prosadit pro příští rok o 3,75 miliardy korun více, částka měla být podle Bělobrádka vyšší.

Takzvané institucionální financování Akademie věd chce zvýšit i Zažímalová. Stát akademii přispívá 29 procenty (4,5 miliardy Kč), za ideální považuje až 70 procent. "Nevím, jestli můžeme mluvit o 70 procentech, ale navýšení institucionální podpory je vládní prioritou. Nárůst může být větší, ale my ho chceme spojit s hodnocením kvality," řekl k tomu Bělobrádek. Považuje za paradoxní, že se výzkumné týmy hlásí o granty na to, co by logicky měly dostávat z institucionální podpory.

Od nové šéfky Akademie věd očekává především kontinutitu. "Pan předseda Drahoš je člověk, který je velmi věcný, s nímž se velmi dobře spolupracovalo a přestože jsme často přicházeli s rozdílnými představami, našli jsme vždycky cestu, jak tu situaci racionálně vyřešit ke prospěchu věci. To samé si slibuji od nové paní předsedkyně," dodal.

Podobně se vyjádřila i ministryně školství. "Myslím si, že je dobré navázat na stávající práci Akademie věd, protože je to vlajková loď české vědy. A co se týká toho, co je potřeba změnit, možná to bude trošku proti mně jako člence vlády, ale předpokládám, že paní předsedkyně s ještě větší mírou energie, protože je na začátku svého mandátu, pustí do vyjednávání finančních podmínek pro české vědce a vědkyně. Protože jistota a předvídatelnost financování projektů, toho, aby měli vědci klid na práci a věnovali se bádání a nikoliv hromadění papírů pro získání peněz je určitě velký úkol," řekla Valachová.

"Z mého pohledu projektové financování patří do české vědy, ale neměly by být základním kamenem. Každý uzná, že vědec má v klidu realizovat své dílo. Nejedná se o něco, co by se dalo vyrobit ze dne na den. Velmi často ty největší objevy z minulosti i ty, které měly následně velký zisk a propadly se do komercionalizace, z čehož měli radost průmyslníci, vznikly náhodou, v rámci základního výzkumu," dodala.

Drahoš ocenil, že vláda pro příští rok navýšila AV ČR rozpočet o 300 milionů korun a ve střednědobém výhledu o více než 600 milionů pro rok 2019. Pozvolna se tak přibližuje roku 2009, tedy době, která předcházela rapidnímu snižování akademického rozpočtu, uvedl.