Praha - První krok ke vzniku "romské agentury" podnikne ve středu ministryně Džamila Stehlíková. Jakoby vládní projekt pomoci Romům začínal opět od nuly.
Na zhoršující se poměry v tzv. romských ghettech reagovali místní politici v čele s vicepremiérem Jiřím Čunkem a senátorkou Lianou Janáčkovou výroky, které byly odsouzeny jako rasistické. Přesto i ombudsman Otakar Motejl připustil, že protiromský populismus upozorňuje na reálný problém.
Stát sice podle vládních údajů utrácí za pomoc chudým Romům ročně půl miliardy, není však jasné, čeho tím chce dosáhnout. "Žádná integrační politika státu hodná takovéhoto označení v České republice neexistuje," tvrdí Roman Krištof, který se otázkou Romů zabývá v brněnském pracovišti Socioklubu. Krištof je dobře obeznámen se situací v terénu.
Ze státních grantů je placeno 150 terénních pracovníků a 300 asistentů učitele. Ti však mohou jen bránit nejhoršímu a nemohou změnit trend, který je jednoznačně negativní. Prakticky každý z nich je během roku několik měsíců bez práce, například při školních prázdninách, anebo když dojdou peníze z grantu.
"Většina práce nevládních organizací je nárazová, její výsledky nejsou udržitelné a mizí jako pára nad hrncem," říká Krištof.
Start už ve středu
Krištofovy zkušenosti potvrzuje i pracovní materiál ministryně Stehlíkové, který navrhuje vznik romské agentury: "Realizace státních programů ani programů Evropské unie zatím prokazatelně nezměnila situaci sociálně vyloučených příslušníku romské komunity."
Kde je největší problém?
Největší ghetta chudých Romů
(podle počtu obyvatel)
Více než 3000
- Litvínov-Janov
- Praha-Smíchov
Více než 2000
- Brno-Cejl
- Praha-Libeň
- Praha-Žižkov
Více než 1000
- Brno-Husovice
- Chomutov-Kamenná
- Chomutov-Písečná Krupka
- Litvínov-Janov
- Most-Chánov
- Ostrava-Bartovice
- Ostrava-Mariánské Hory
- Sokolov Ústí-Předlice
Zdroj: GAC 2006
Stehlíková se odvolává na rok starý výzkum sociologa Ivana Gabala, podle kterého se situace chudých Romů od devadesátých let průběžně zhoršuje. Postupně přicházejí o práci, slušné bydlení a kontakt s většinovou společností. Gabal odhadl počet sociálně vyloučených Romů na 60-80 tisíc.
Trend by měla změnit agentura, jejíž vznik Stehlíková navrhuje. Ve středu a ve čtvrtek bude její konečnou podobu ladit debata čtyřiceti odborníků v pražském Lichtenštejnském paláci.
"Konceptů je stále několik," říká Radka Soukupová, kterou Stehlíková pověřila řízením vládní romské rady a vznik agentury má na starost. V každém případě bude pomáhat místním samosprávám, na kterých dnes leží hlavní odpovědnost.
Hlasy starostů: Čunek
Právě Čunek a Janáčková patří k představitelům měst, kde žijí početné romské komunity v ghettech (odborně se jim říká "sociálně vyloučené lokality"). Oba se pokoušeli problémy nějak řešit. Čunek ještě jako starosta vystěhoval tři sta obyvatel domu v centru města. Pro většinu z nich postavil nové sídliště v montovaných stavbách, šesti rodinám zařídil bydlení na vzdáleném Jesenicku.
Experti připouštějí, že někdejší vsetínský starosta použil jediné dostupné řešení. "Není možné zlikvidovat ghetto, když se z něho vytahují jednotlivci. Musí se přestěhovat všichni," říká Roman Krištof. Chybou však bylo stěhování rodin na Jesenicko, které kritizoval i ombudsman.
Krištof upozorňuje, že inteligentnějším způsobem použilo "Čunkův přístup" mnoho jiných starostů. Naposledy avizoval poučené bourání ghetta holešovský starosta Zdeněk Janalík, který je shodou okolností rovněž senátorem. Následovat mohou ostatní měst, pokud dostanou od státu peníze.
Hlasy starostů: Janáčková
Janáčková získala popularitu jako starostka Ostravy-Mariánských Hor, když v devadesátých letech vystěhovala Romy z okolí centrálního náměstí na okraj svého obvodu. Skupina třiceti domů na okraji dnes patří se svým víc než tisícem obyvatel mezi tři největší ostravské vyloučené lokality. Postup Janáčkové oceňuje ostravský primátor Petr Kajnar, který přitom patří ke kritikům jejích protiromských výroků. "Vždy byla starostkou, za kterou byla vidět nějaká práce," říká.
Námitku, že Janáčková jen přesunula problém z centra na kraj města, Kajnar odmítá: "Ani městská část ani město nemohou romský problém úplně vyřešit, dokud jim nepomůže stát," tvrdí.
Podle primátora je třeba především změnit sociální systém. "Rodiny dostávají dávky a nemusejí pracovat. Zvyknou si žít z určitého minima a tím vzniká beznadějný svět, který je nakonec zničí," upozorňuje Kajnar.
Před novými miliardami
Vláda chce na tlak měst a regionů reagovat, zatím je však na začátku a snaha ministrů je roztříštěná.
Vicepremiér Čunek se sice k romské otázce hodně vyjadřoval, s žádným návrhem na změnu však nepřišel. Na otázku Aktuálně.cz, co chystá, dokonce odmítl odpovědět.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zatím jen slíbil zákon, který by snížil sociální dávky těm, kdo nechtějí pracovat. Dále se dostal ve své snaze likvidovat černý trh práce, kde si vydělává podle některých odhadů až polovina nezaměstnaných Romů.
"Existuje elementární dohoda mezi panem předsedou vlády, mnou, panem ministrem vnitra a panem ministrem spravedlnosti, že při rekodifikaci nového trestního zákoníku se objeví definice nového trestního činu nelegálního zaměstnávání," řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Miliardy korun na podporu chudých Romů bude možné v letech 2007-2013 získat ze tří dotačních programů Evropské unie. Půl miliardy eur má k dispozici ministerstvo pro místní rozvoj, práce i školství. Peněz tak bude řádově víc, než dosud.
Španělský odvar
Roztříštěné aktivity musí někdo koordinovat, jinak peníze opět protečou rozpočty státu, obcí a neziskových organizací bez valného užitku. Podle ministryně Stehlíkové má být střechou právě agentura.
Návrh na její vznik pochází už z roku 2002. Jako první s ním přišel tehdejší ředitel romské rady Roman Krištof. Inspiroval se ve Španělsku, kde polostátní agentura shromažďuje veškeré peníze pro Romy od státu, měst, Evropské unie i ze soukromých zdrojů. Na zakázku měst pak likviduje romská ghetta.
Krištof se osobně setkal se zásahem v Madridu, kde agentura odstěhovala obyvatele ghetta do bytů po celém městě a většině tak pomohla z nejhorší chudoby. "Mají šedesátiprocentní úspěšnost," připomíná expert.
Agentura navržená v roce 2007 se však od španělského vzoru liší. Především bude mnohem menší a bude mít i menší kompetence. Ve stostránkovém návrhu ministryně Stehlíková doporučuje, aby měla čtrnáct zaměstnanců. Vesměs by šlo o poradce, kteří by objížděli nejhůř postižená města a spolu se samosprávou připravovali dlouhodobé strategie, jak problém řešit. Zároveň by radili, jak získat peníze z evropských i státních fondů.
Spolu s nejvíce aktivními samosprávami by měla agentura rozjet deset pilotních projektů, které by platila z vlastních peněz. "Mělo by jít o velká města i malé vesnice. Hledaly by se tak modely, jak pomoci v různých typech osídlení," vysvětluje ředitelka Soukupová.
Na Pražáky nikdo nečeká
Snaha Stehlíkové zatím nemá v terénu ohlas. "S poradci z Prahy se ve městech nikdo nebude bavit. To nebude fungovat ani náhodou," varuje Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni, který vede projekt integrace Romů pro magistrát v Ústí nad Labem.
On sám radí městu už dva a půl roku, má přímý přístup k radním, stihl se seznámit prakticky se všemi Romy. "Jsme místní a stejně je strašně těžké prosadit nějaké opatření, kterého by Romové mohli využít," shrnuje zkušenosti. Podle Černého žije nejvyšší politická reprezentace pokud jde o Romy mimo realitu.
Čtěte souvislosti
- Speciál: Souhrn nejdůležitějších článků o výpadech politiků vůči Romům
- Kauza Nepraš: Zastupitel: Romové? Černá lůza, sebranka hajzlů
- Kauza Janáčková: Jsem rasistka, zní z pásky výrok senátorky
- Čunek, Nepraš, Janáčková. Česku vládne 'rompolitika'
- Online rozhovor se socioplogem: Problém Romů budeme řešit 40 let
Levicově zaměření politici se snaží dotovat romské neziskové organizace, které však nedokážou na sociálních podmínkách chudých Romů nic změnit. Pravice se chystá snižovat sociální dávky, aby se Romové snažili najít práci. "To je naprostý mýtus, že se Romové neuplatní na tru práce. Většina se uplatní, ale na tom nelegálním. Rozhodně neleží v posteli a nečekají, až je někdo bude k práci motivovat pomocí evropských peněz," popisuje Černý ústecké poměry.
Podle Černého má vláda změnit rozumným způsobem zákony, v konkrétních záležitostech by ale měla nechat rozhodování na městech. Případ každého ghetta je úplně jiný, dokonce není nutné všechny likvidovat. Některé z nich mohou být s pomocí státních dotací dobrou investiční příležitostí.
Developerská firma například opraví zničené domy a část z nich pronajme univerzitním studentům. Ghetto se nemusí bourat, ale postupně se změní zevnitř. Právě tento vývoj předpovídá Černý ústecké čtvrti Předlice.
