Brno - Manželé či manželky mužů a žen, které soudy zprostily obžaloby, mají v případě, že svému partnerovi zaplatí advokáta, nárok na zaplacení škody od státu.
Nejvyšší soud tak rozhodl deset let trvající spor, ve kterém žena chtěla na České republice vysoudit přes 75 tisíc korun, které zaplatila za právníka zastupujícího u soudu jejího manžela.
Ten byl sice původně obviněn z podvodu, Okresní soud v Kladně ale nakonec po třech letech stíhání rozhodl, že muž je nevinný a trestný čin nespáchal.
Jako by šlo o mě
Žena tak chtěla podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, aby jí stát peníze vynaložené na právníka zaplatil zpět. Obvodní i Městský soud v Praze ale její žalobu zamítl. Podle soudců má totiž nárok na odškodnění pouze její manžel, který byl trestně stíhán a nakonec osvobozen. Jenže advokáta platila ona.
"Nárok žalobkyně (manželky stíhaného muže) nelze dovodit ani podle zákona od odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ani podle Listiny základních práv a svobod," tvrdili soudci.
Pak se ovšem žena obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. V něm uvedla, že újma, která se týká jejího manžela, je i újmou její. Za manžela platila advokáta proto, že na jeho majetek byl prohlášený konkurs.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Petrem Vojtkem rozhodl, že dovolání je přípustné a jde o zásadní právní spor. Soudci Nejvyššího soudu uvedli, že stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Ale ze zákona jasně nevyplývá, kdo může o náhradu škody požádat.
Podle trestního řádu podle soudců Nejvyššího soudu může právníka za obviněného zvolit také jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner nebo druh.
"Právo na obhajobu se kromě jiného projevuje i v uvedené úpravě trestního řádu tím, že okruhu zákonem vyjmenovaných osob (mezi nimi i manželu obviněného) umožňuje aktivně zasáhnout do trestního řízení a zvolit obviněnému obhájce. Tyto osoby jsou rovněž oprávněny navrhovat, aby soud rozhodl o nároku na bezplatnou obhajobu, a mají i právo podat stížnost proti rozhodnutí o jejich návrhu," uvedli soudci.
Příbuzní nárok mají
Manželky či další příbuzní, kteří obviněným zvolili a platili právníky, mají podle soudců osobní zájem na výsledku řízení, mohou podat mimo jiné odvolání proti verdiktu soudu a jsou tak jedním z účastníků sporu. "Tedy i manželka obviněného, která využila práva podle trestního řádu a zvolila svému manželovi obhájce, má takovou pozici, že je ji nutno považovat za účastníka řízení, který je oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody," rozhodli soudci.
A i když v posuzovaném případě nebyla manželka přímou účastnicí trestního řízení, kvůli tomu, že zvolila a zaplatila místo svého obviněného manžela právníka, ji není možné vyloučit z možnosti získat náhradu škody. Obvodní soud v Praze 2 tak musí podle instrukcí Nejvyššího soudu celý případ znovu posoudit a rozhodnout.
Loni o náhradu škody požádalo v Česku Ministerstvo spravedlnosti na dva tisíce lidí. Nejčastěji lidé chtěli náhradu v souvislosti s průtahy v řízení, a to v 1481 případech. Častým důvodem je i zproštění viny obžalovaného po skončení trestního řízení.
Celková suma, již žadatelé v loňském roce uplatňovali, dosahovala výše přes šest set devadesát tři miliard korun. Ministerstvo ve 2661 případech lidem přiznalo celkem přes 60 milionů korun. Úřad naopak nevyhověl 1727 žádostem.
