59 miliard. Církevní restituce zatíží rozpočet už letos

Jan Němec Petr Holub, Jan Němec
20. 6. 2012 8:30
59 miliard korun bude třeba formálně započítat už do letošního státního rozpočtu
ČSSD: Vrátit nemovitosti, nedávat peníze.
ČSSD: Vrátit nemovitosti, nedávat peníze. | Foto: Jan Langer

Praha - Opoziční ČSSD vyrazila proti církevním restitucím - a hodlá v odporu vydržet až do září. Sněmovnu tak čeká tento (a možná i příští týden) vlna opozičních obstrukcí.

Přitom i koalice je už v podstatě smířená s tím, že závěrečné sněmovní hlasování se skutečně přesune zřejmě až na září.

Oficiálně ČSSD tvrdí, že je to kvůli tomu, aby se voliči stran vládní koalice mohli svých poslanců ptát, proč chtějí církevní restituce schválit.

Proč právě září? Volby...

"Chceme, aby voliči měli čas obejít koaliční poslance a požádat je, aby pro to nehlasovali. A také chceme, aby na to hlasování bylo vidět - aby nebylo o prázdninách nebo v noci, ale v září, kdy ho lidé budou víc sledovat," říká předseda sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc.

"Důvod toho odkladu je, myslím, jasný: využít celostátní téma, které ČSSD zoufale hledá, v krajských volbách - a restituce církevního majetku se hodí," říká na to předseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík.

A koneckonců to připouští i sama ČSSD. "Tak samozřejmě, ať si to zdůvodní třeba i těsně před volbami," netají se další motivací Tejc.

Z pohledu ČSSD je kontroverzní hlavně finanční odškodnění církví za majetek, který už stát z nejrůznějších důvodů (např. zastavěné pozemky) vrátit nemůže. ČSSD několikrát zopakovala: vraťme pozemky a lesy, nedávejme peníze.

Finanční odškodnění vyčíslila dohoda mezi státem a 17 církvemi na 59 miliard korun splácených 30 let. Ročně to vyjde zhruba na 2 miliardy korun. Kvůli inflaci se může odškodnění vyšplhat za oněch 30 let na 79 až 98 miliard.

Kromě finančního odškodnění mají církve dostat nemovitý majetek zhruba za 76 miliard korun.

Podívejte se na podrobnosti majetkového vyrovnání státu s církvemi:

59 miliard zatíží už letošní rozpočet

Pokud církevní restituce letos Parlament skutečně schválí, bude se muset finanční odškodnění započítat podle pravidel EU jako výdaj už letošního státního rozpočtu. Samotné restituce budou odpovědné za 1,5 procenta HDP.

"Hlavní rizika odhadu pro rok 2012 lze spatřovat především v zahrnutí majetkového vyrovnání s církvemi, kde v případě schválení patřičného zákona v tomto roce bude muset být do deficitu jednorázově zahrnuto 59 miliard korun," varuje květnová fiskální prognóza ministerstva financí.

Pro státní rozpočet 2012 tak vzniká již třetí nebezpečí. Pokud se naplní všechna rizika, neskončí deficit na hranici tří procent HDP, ale dosáhne neuvěřitelných 8,5 procenta.

Na druhou stranu se ale podle expertů ministerstva financí nemusíme schodku způsobeného církevními restitucemi až tak moc obávat.

"Jedná se pouze o metodické zachycení finančního vyrovnání v systému ESA 95, které nemá s tokem peněžních prostředků nic společného," stojí v oficiálním dokumentu.

Reálnější hrozbou je výpadek evropských peněz

Dalším - a mnohem reálnějším - rizikem je podle Kalouskových úředníků výpadek evropských dotací, které česká strana nedokáže Bruselu věrohodně vyúčtovat (premiér Petr Nečas při květnové návštěvě předsedy Evropské komise Barrosa vyčíslil, že v rozpočtových příjmech hrozí výpadek 100 miliard, tedy tří procent HDP).

O zbylé procento může stát přijít tím, že nebude umět vybrat tolik daní, kolik naplánoval. Vláda sestavila rozpočet, který vycházel z předpokladu, že ekonomika poroste o 2,5 procenta, přitom dnes dokonce i optimisté očekávají stagnaci - pokud by se rozpočet vyvíjel do konce roku stejně jako v prvních pěti měsících, dosáhne výpadek 35-40 miliard.

Vláda: Církve se konečně osamostatní od státu

Ohledně církevních restitucí vláda namítá, že jsou kompromisem na základě dohody státu a 17 církví a že konečně umožní odstřižení církví od státního rozpočtu - stát teď platí církvím příspěvek na činnost a dokonce i platy duchovních.

Po 17 letech vyplácených peněz a vracení majetku by přestal stát církve podporovat a ty by musely začít hospodařit "ve vlastní režii".

Církve se přitom opírají i o dřívější posudky např. Národohospodářského ústavu Akademie věd z roku 2008, který vyčíslil zisky státu z církevního majetku za dobu, kdy byl tento majetek zabaven.

"Zabavený majetek vynesl od roku 1948 něco přes 220 miliard korun. A za těch víc než 60 let stát dal církvím kolem 70 miliard. Takže nějakými 150 miliardami přispěl církevní majetek do státního rozpočtu. Tohle si nikdo nechce připustit," citoval tento rozbor už před časem pro Aktuáně.cz předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.

 

 

Právě se děje

před 35 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy