Návrh ministerstva dopravy zvýšit na vybraných úsecích dálnic maximální povolenou rychlost ze 130 na 160 kilometrů v hodině by motoristům žádnou velkou úsporu času nepřinesl. Aktuálně.cz vypočítalo, že na stokilometrové trase by rychlejší řidič dojel do cíle o necelých devět minut dříve. Na vzdálenost padesáti kilometrů je časový rozdíl jen něco přes čtyři minuty.

Zvýšení rychlosti naopak přináší více rizik a nevýhod: o desítky metrů se prodlužuje brzdná dráha vozidel, až o desítky procent narůstá riziko havárií, přibývá exhalací v ovzduší a auta jsou hlučnější.

"Je to velmi špatné opatření," konstatoval Stefan Hoeglinger z rakouského Ústavu pro bezpečnost provozu, který se nedávno jako jeden z expertů zúčastnil v Brně mezinárodní konference o bezpečnosti dopravy. Právě Rakousko testuje možnost, že by na některých úsecích stošedesátku zavedlo.

O 92 metrů delší brždění

Jede-li řidič stošedesátkou a musí rychle zastavit, jeho brzdná dráha na suché vozovce může být až o devadesát dva metrů delší než u vozidla, která jede o třicet kilometrů pomaleji.

Při rychlosti 130 kilometrů v hodině je podle Stanislava Humla z Expertního ústavu silniční a městské dopravy brzdná dráha 104 metrů, k tomu se ovšem ještě musí přípočíst takzvaná reakční doba řidiče, která prodlužuje brzdnou dráhu o 17 až 48 metrů.

Při rychlosti 160 kilometrů je brzdná dráha včetně reakční doby 174 až 213 metrů.

Na mokré vozovce se rozdíl při brždění mezi pomalejším a rychlejším autem ještě zvyšuje: auto s rychlostí 160 kilometrů může zastavit dokonce až o téměř sto metrů dál než vůz jedoucí o třicet kilometrů pomaleji.

"I tak si myslím, že by se stošedesátka mohla na některých úsecích zkusit," řekl Aktuálně.cz Stanislav Huml, někdejší vysoký policejní důstojník.

Havárie na dálnici | Foto: Aktuálně.cz

Až o 40 procent více nehod

Se zvýšením rychlosti nesouhlasí Václav Špička, který se bezpečnosti dopravy dlouhodobě věnuje ve sdružení Autoklub.

"Jakékoli zvýšení rychlosti znamená větší nebezpečí nehod," konstatoval Špička.

Organizace OECD, v níž se sdružují nejvyspělejší země světa, před časem uvedla, že zvýšení průměrné rychlosti o pět procent přináší nárůst nehod, při nichž jsou zraněni nebo zabiti lidé, o deset procent.

Rozdíl mezi 130 a 160 kilometry je více než dvacet procent. Teoreticky by se tak na dálnicích mohl zvýšit počet vážných nehod až o čtyřicet procent.

Rychleji chtějí jezdit mladí řidiči | Foto: Ondřej Besperát

Mládí volá po rychlosti

Podle nedávného průzkumu průzkumu veřejného mínění, který zmiňuje ČTK, si zhruba polovina řidičů myslí, že současný rychlostní limit 130 kilometrů v hodině skutečně vede k větší bezpečnosti. Ovšem druhá plovina pokládá toto omezení pro bezpečnost provozu za zanedbatelné.

Když v Rakousku anketou mezi motoristy odborníci na bezpečnost provozu zkoumali názor na případné zvýšení rychlosti na 160 kilometrů, zjistili, že rychleji chtějí jezdit především mladí muži.

"Měli bychom se nad tím zamyslet, protože především mladí idiči mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety tvoří více než třetinu usmrcených a zraněných řidičů osobních automobilů," okomentoval výsledky ankety Othmar Thann, ředitel zmiňovaného rakouského Ústavu pro bezpečnost provozu.

Dodal, že stát by neměl stanovovat takové podmínky, aby motoristé mohli jezdit rychle. A současný rakouský ministr dopravy Werner Faymann se k možnému zvýšení rychlosti na 160 kilometrů za hodinu skutečně zatím staví velmi rezervovaně.

Nové dálnice jsou o metr širší

Když české ministerstvo dopravy hovoří o možnosti zvýšit povolenou rychlost, tvrdí, že by se sto šedesát mohlo jezdit pouze na vybraných úsecích nových dálnic.

Nové dálnice jsou širší | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Nové dálnice mají totiž "lepší" technické parametry, jsou například o metr širší než stará dálnice D1 z Prahy do Brna.

"Teoreticky si lze představit, že na našich dálnicích a rychlostních silnicích bude povolena maximální rychlost a že by na některých úsecích existovalo například proměnné značení rychlosti," řekla Aktuálně.cz Martina Vápeníková, mluvčí státního Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje všechny čtyřproudé komunikace.

I tak se tato organizace spíše přimlouvá za to, aby se rychlost nezvyšovala. Obává se totiž zvýšení počtu nehod.

Podle Václava Špičky z Autoklubu ani všechny nové dálnice nejsou pro stošedesátku zcela vhodné. Například dálnice D8 z Ústí nad Labem k hranicím není dokonale přehledná.

"Střídají se tam tunely a mosty, přejíždí se horský hřeben," upozornil Špička.

O třicet procent více oxidu uhličitého

Další nevýhodou vyšší rychlosti jsou větší emise škodlivých látek, které vypouští automobily. Obecně platí, že čím více ručička tachometru překonává devadesátikilometrovou rychlost, tím více škodlivin odchází z výfuku.

Vyšší rychlost přináší více exhalací | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Podle odhadů zahraničních odborníků by zvýšením rychlostního limitu narostly emise oxidů dusíku a oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o třicet procent. V případě jemného prachu dokonce o čtyřicet procent," řekl Aktuálně.cz Miroslav Patrik z ekologického sdružení Děti Země.

Se znečištěním ovzduší jemnými částicemi prachu si přitom Evropa včetně Česka zatím neví rady. Jemné částice pronikají hluboko do dýchacího ústrojí a mohou se na ně vázat i další škodliviny včetně rakovinotvorných.

Patrik uvedl, že kvůli tomuto znečištění umírají v Evropské unii stovky tisíc lidí a vznikají ekonomické ztráty v řádech desítek miliard euro.