Komentář – Podle dlouhodobé předpovědi bude o letošních volbách chladno a nebude moc pršet. Bude končit nudná kampaň, jejímž hlavním tématem je okopávání protivníkových kotníků. Bude začínat prodloužený víkend, následovaný dvěma dny podzimních prázdnin. Nedá se čekat, že by u volebních místností stály fronty.
Uznávám, že jsem se v létě asi mýlil, když jsem tvrdil, že by účast mohla být pod 50 procent. Teď to vypadá na nějakých 55 procent. I tak bychom mohli překonat neslavný rekord roku 2002, kdy zůstalo doma 42 procent voličů.
Výsledky tehdy poslaly do Strakovy akademie Špidlovu vládu vystřídanou v rámci téhož volebního období vládou Grossovou a pak Paroubkovou. Při vší úctě k zásluhám nynějšího prezidenta o úspěch ČSSD nelze přehlédnout, že tehdy ODS ztratila půl milionu hlasů proti roku 1998. Skoro třetina jejích někdejších příznivců ji tak potrestala za opoziční smlouvu. I proto byla účast tak nízká. Letos se historie může opakovat.
Dlouhá léta platí, že ať jde o jakékoli volby, doma při nich zůstanou hlavně mladí do 29 let a lidé se základním vzděláním. Ty politika moc nezajímá a mezi stranami a hnutími se ani neorientují. Více než dvoutřetinová účast lidí s vysokoškolským vzděláním situaci nezachrání, je jich totiž málo (jen zhruba každý sedmý oprávněný volič).
Letos navíc patrně zafunguje souběh dvou faktorů: nespokojenosti pravicových voličů s předchozími vládami (mám na mysli jak Topolánkovu, tak Nečasovu) a tendence městského obyvatelstva (hlavně jeho lépe situovaných skupin) trávit prodloužené víkendy mimo bydliště. I když jsme se při prezidentských volbách naučili, jak díky voličskému průkazu hlasovat třeba na lyžích, k vyvážení to asi stačit nebude. Venkov bude volit jako obvykle: poměrně disciplinovaně, spíše doleva.
Tohle všechno, můžete si říct, jsme věděli už v létě. Proč ten Herzmann tehdy strašil menší než poloviční účastí a teď couvá? Inu proto, že jsem podceňoval schopnost nových hnutí mobilizovat část dlouhodobě nespokojených voličů a tak trochu převzít roli, kterou v roce 2010 hrály TOP 09 a Věci veřejné. Přes zkušenost, kterou voliči s Věcmi veřejnými udělali, jsou poměrně velké skupiny připravené přijít hlasovat pro Okamurův Úsvit a hlavně pro Babišovo ANO. Skutečnost, že ANO 2011 dokonce soupeří s TOP 09 o post lídra budoucí parlamentní opozice, rozhodně ochotu zúčastnit se voleb podporuje.
Rozhodující masa je ale jinde: zhruba 450 tisíc někdejších voličů ODS si zatím žádnou stranu pro letošní volby nevybralo, spíše se chystá zůstat doma. Kdyby se nakonec všichni zvedli a šli hlasovat, účast by poskočila o 5,5 procentního bodu a dostala se na podobnou hladinu jako v roce 2010. To je krajně nepravděpodobné. Vyloučené ovšem není, že část z nich přeci jen nebude chtít, aby levice vyhrála tak přesvědčivě, jak to zatím vypadá. Buď ODS odpustí, nebo podpoří jiný subjekt na pravici nebo v pravém středu. Nabízejí se jim nejen TOP 09 a ANO 2011, k nimž už zhruba 200 tisíc někdejších voličů ODS přešlo, ale v poslední době aktivně také KDU-ČSL, která vycítila svoji šanci. A tak si můžeme uprostřed nudné volební kampaně říct: „No jo, ono se přeci jen ještě něco dít bude!“
Jan Herzmann
