Zahraničí - Ukrajina vydala do Ruska jednoho z trojice mužů podezřelých z přípravy atentátu na Vladimira Putina. Už sedí v moskevské vazební věznici Lefortovo.

Případ vyvolává v zahraničí i na Ukrajině od počátku jisté pochyby. Zda nešlo spíše o součást Putinovy předvolební kampaně. A pokud zadržení muži měli něco společného s terorismem, zda byl zrovna Putin skutečně jejich terčem.

Ukrajinská tajná policie SBU je skoupá na slovo a zveřejnila zatím jen minimum faktů o podivné kauze.

Víme jen tolik, že 4. ledna otřásl bytem v Tiraspolské ulici v Oděse výbuch. K požáru byli přivoláni hasiči a samozřejmě také policie.

Ve zdemolovaném bytě policisté nalezli mrtvého Rusa čečenské národnosti Ruslana Madajeva a těžce popáleného Ilju Panzina, který měl u sebe pas Kazachstánu. Výbuch způsobila neodborná manipulace s výbušninami, které si muži sestrojili z věcí dostupných volně v obchodech.

Třetí muž, který tam pobýval ve chvíli exploze a vyvázl nezraněn - další Čečenec Adam Osmajev -, uprchl. I jeho ale ukrajinská policie zatkla. Přesně o měsíc později, 4. února.

Tvrzení, že trojice chtěla spáchat atentát na Putina, je údajně založeno na dokumentech, které policisté nalezli v jejich počítači. Oba přeživší přiznali, že experimentovali s výbušninami.

Úmysl zabít Putina nejdříve popírali, až později to připustil Osmajev.

Vyšetřovatelé naproti tomu uvádějí, že trojice přicestovala na Ukrajinu z Turecka přes Spojené arabské emiráty a zaútočit na Putina jim dal za úkol vůdce čečenských povstalců Doku Umarov. Jeden z mála čečenských rebelů, který během uplynulých dvaceti let přežil válku s ruskou armádou a stále se skrývá v Čečensku.

Útočníci podle SBU chtěli zabít Putina po prezidentských volbách 3. března. Měl to provést sebevražedný atentátník, konkrétně Madajev. Jediný z těch tří, který už nežije...

Zatímco Panzin už je v Moskvě ve vazbě, Osmajeva Ukrajina ruským úřadům ještě nevydala. Neúspěšně si požádal o politický azyl, nyní se obrátil se stejnou žádostí na Gruzii a Finsko. Je ale nepravděpodobné, že by skončil jinde než v ruské vazbě.

O chystaných atentátech na ruské nebo předtím sovětské představitele se vždy hovořilo hodně, ale šlo obvykle o domněnky nebo výmysly.

Výjimkou je jen rok 1969, kdy armádní dezertér Vladimir Iljin pronikl v uniformě a se dvěma pistolemi až do Kremlu a pálil po koloně automobilů, ve které jel tehdejší generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv.

Cílil ale na vůz, ve kterém Brežněv neseděl, a připravil o život řidiče.