Rozhovor – Česká pobočka ruské ocelářské skupiny Evraz finišuje jednání o prodeji. Podle informací deníků Aktuálně.cz a Insider chtějí Rusové prodat českou továrnu Evraz Vítkovice Steel ruské státní bance Vněšekonombank, která je jejím největším věřitelem. Ve hře jsou stále i čeští zájemci, především skupina investorů v čele s obchodníkem se šrotem Zdeňkem Trojkem, kteří by rádi s bankou VEB vyjednali další spolupráci ve Vítkovicích Steel.

Šéf Evrazu Vítkovice Steel Dmitrij Ščuka nechce jednání o prodeji komentovat. Připouští ale, že prodej komplikuje i nedávné rozhodnutí Evropské komise, která odmítla rozdělit letošní příděl bezplatných emisních povolenek na výrobu tekutého železa v Ostravě mezi Evraz a konkurenční ArcelorMittal Ostrava. Celý balík má dostat ArcelorMittal. Evraz se chystá tento krok napadnout u soudů. Může tak způsobit turbulence na celém trhu emisních povolenek v Česku: „Mezi variantami, jak to může dopadnout, je i katastrofický scénář, který může mít dopad na celý český trh,“ varuje Ščuka.

V interview dále ujišťuje, že ocelárna ostravských hutí přežije, přinejmenším ještě po určitou dobu. A informuje o kondici dalších zahraničních poboček skupiny.

V jaké kondici Evraz Vítkovice Steel (EVS) momentálně je?

Naši situaci bych přirovnal k situaci pacienta, který leží na jednotce intenzivní péče. Pacient je pod kontrolou, stabilizovaný a mimo ohrožení života.

Naše situace je složitá, ale stabilizovaná. Od začátku roku se v provozním zisku (EBITDA) držíme kolem nuly, bez využití hotovosti. Takto můžeme pokračovat téměř nekonečně dlouho.

Je třeba brát v úvahu katastrofální stav evropského ocelářského trhu, něco takového aspoň za posledních dvacet let nepamatujeme. Rozdíl v ceně mezi bramou (polotovarem používaným ve válcovnách) a hotovým plechem je minimální a drtivá většina evropských výrobců se do toho nemůže vměstnat žádným ziskem.

Na JIPce se ale nedá žít věčně...

Nedá, ale dá se tu vydržet poměrně dlouho, než se situace na trhu otočí. A jak říkají naši akcionáři: pokud se firmu nepodaří dobře prodat, bude ji Evraz dál provozovat sám. Nejsme k prodeji nuceni, ani jsme prodej nespustili. Začali jsme testovat trh a aktivně hledat kupce v momentě, kdy jsme dostali první nabídku. A ukázalo se, že zájemců může být víc.

Prodej finišuje

Co si majitelé Evrazu Vítkovice Steel představují pod pojmem „dobře prodat“? EVS je vysoce zadlužené, od začátku krize prodělává – jen loni 38 milionů dolarů (tj. skoro miliardu korun) – a na obrat to zatím nevypadá.

Nemohu vyjednávání o prodeji komentovat. Ale je už ve velmi pokročilé fázi.

Na prodej má vliv i váš problém s emisními povolenkami. Pořád nevíte, kolik bezplatných povolenek letos dostanete. Počítali jste s tím, že se o balík, který do Ostravy jde na výrobu tekutého železa, podělíte s ArcelorMittalem, ale Evropská komise (EK) rozhodla, že všechny tyto povolenky dostane ArcelorMittal. Pro Evraz to znamená zvýšení nákladů, zhoršení letošního výsledku, a tím pádem jistě i nižší prodejní cenu za firmu.

Zatím jsme toto rozhodnutí oficiálně nedostali, jen nás o něm informovali. Problém je v tom, že se dopady nedají předem vyčíslit. EK chystá další snížení objemu vydaných povolenek na letošní rok, aby oživila povolenkový trh. Dnes je cena toho balíku, o který jsme přišli, asi milion eur. Pokud cena povolenek stoupne, může nás to stát ještě mnohem víc.

Akceptujete rozhodnutí EK, podle něhož povolenky na tekuté železo nedostanete?

Ne, budeme se tomu bránit adekvátními právními kroky. Podle našich rozborů EK porušila svou vlastní směrnici, navíc jde o diskriminační přístup k různým hráčům na trhu. Je to absurdní. Budeme reagovat, až ministerstvo životního prostřední povolenky českým firmám oficiálně přidělí. A rovnou říkám, že mezi variantami, jak to může dopadnout, je i katastrofický scénář, který může mít dopad na celý český trh.

Chcete tím říct, že u soudu napadnete celé rozhodnutí ministerstva o přídělu povolenek pro všechny české firmy?

Nechci o tom zatím podrobněji mluvit. Jak říkám – rozhodnutí zatím oficiálně nemáme.

Ocelárna přežije. Zatím.

Přežije pod novým majitelem ocelárna Vítkovic Steelu, nebo se jejích 300 zaměstnanců má připravit na ztrátu zaměstnání?

Jsem v tomto bodě oprávněn informovat, že se neplánuje záhy po převzetí uzavření ocelárny.

Ocelárna po krátkém, sotva měsíčním provozu od prvního září opět stojí a zaměstnanci jsou na nucené dovolené. Rozjedete ji ještě, nebo to bude čekat až na nového majitele?

V září ocelárna stojí proto, že tam děláme běžné opravy. V říjnu a listopadu hodláme pokračovat. Záleží na tom, zda získáme od Moravskoslezského kraje integrované povolení, nutné pro její provoz. (Integrované povolení vyprší Evrazu Vítkovice 11. září, včera – už po interview se Ščukou – však krajský úřad rozhodl o jeho prodloužení. A to i přes to, že firma nesplnila jednu z podmínek – neprovedla velkou investici do odprášení ocelárny. Rozhodnutí krajského úřadu tuto povinnost posouvá na rok 2015 – pozn. red.)

Je reálné ocelárnu v Ostravě udržet dlouhodobě?

Je třeba dívat se na to realisticky. Můžete teď za každou cenu zachraňovat ocelárnu, udržet tam nějakých 300, možná 500 pracovních míst, ale pak třeba kvůli tomu můžete za několik let přijít o celou fabriku. To by byla horší varianta než přijít v blízké budoucnosti o 300 pracovních míst, ale zachránit zbytek a pak ho i dál rozvíjet.

Potíže Evrazu v Itálii a Jižní Africe

Jak vypadá sesterský podnik Evraz Palini e Bertoli v Itálii?

Situace je zde mnohem složitější než v Ostravě. Od poloviny srpna stojí, odstávka je na neurčito, zatím do konce října. Nebyli jsme tam schopni pokročit v jednání o snižování mezd s odbory. Byla tam i 24hodinová stávka, tím pádem jsme museli změnit původní plány a uzavřít továrnu ještě dřív, než jsme původně plánovali. Stávka pro mne byla – v situaci, jaká v oboru panuje – nepochopitelná.

Jak vypadají platy v Itálii v porovnání s Ostravou?

Jsou zhruba o 50–60 procent vyšší než v Ostravě. V Itálii byla léta vyšší efektivita výroby, ale za poslední dva roky se nám to podařilo srovnat. Vítkovice vyrábějí sofistikovanější produkty, s vyšší přidanou hodnotou, jsou schopny dosahovat nyní lepšího výsledku než Palini e Bertoli. Jenomže od roku 2009 došlo v Itálii k prudkému růstu platů, byl mnohem rychlejší než inflace. V Ostravě byl růst mezd realističtější.

Jak jsou na tom další pobočky Evrazu?

Rusko a USA jsou dva trhy, které celý Evraz táhnou. Evropa a Afrika byly krizí zasaženy nejvíc, obojí se potýká s velkým nadbytkem kapacit. V Evropě je přebytek kapacit asi 30 milionů tun ocelářské produkce ročně a na ty tu už nikdy odbyt nebude. Nadbytek kapacit je i v jižní Africe, i když ne tak drastický jako v Evropě. Výrobu Evrazu v Jihoafrické republice také prodáváme, s ukončením transakce počítáme do konce roku.

Ptala se: Zuzana Kubátová

Foto: Ludvík Hradilek/Aktuálně.cz