Byznys – Zkušenosti z přírodních katastrof minulých let ukazují, že velká voda může ekonomiku zpočátku poškodit, ale nejpozději koncem roku ji podpoří.
Ekonomické dopady povodní v roce 2002 popsal podrobně mnichovský institut Ifo. Jeho analýza se však netýká České republiky, ale spolkové země Sasko, která tehdy utrpěla v Německu největší škody ve výši 6,6 miliardy eur.
Ekonomickému výkonu povodně pomohly, shrnuje analýza Ifo. „Bez povodňové katastrofy by byl hrubý domácí produkt Saska v letech 2002, 2003 a 2004 zřejmě o 0,6, 1,8, respektive o 0,5 procentního bodu nižší,“ vypočítává zpráva mnichovských expertů.
Důvodem byly především investice na obnovu infrastruktury a soukromých nemovitostí, zároveň se začaly stavět protipovodňové zábrany. Efekt stavebních investic se projevil hned v roce 2002, v následujícím roce ještě výrazně posílil.
Ekonomická studie pro české povodně ve stejném roce neexistuje. Pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu hospodářství, které vydává ministerstvo financí, přesto naznačují, že zdejší ekonomika reagovala obdobným způsobem.
Rozdíl je v tom, že odstraňování tuzemských povodňových škod přineslo pozitivní impuls ekonomice o půl roku až rok později.
Stavebnictví nahoru, služby dolů
Tuzemské škody tehdy před jedenácti lety odhadl ministr životního prostředí Libor Ambrozek na 73 miliard korun. Vzhledem k HDP tedy byly o dvě třetiny nižší než v Sasku. Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2003 mohl být efekt obnovy po povodních rovněž třetinový.
Tuzemskou ekonomiku tehdy oslabil výpadek exportu. To se projevilo na zpomalení průmyslové výroby i snížení investic, přesto Češi prostavěli o 9,3 procenta víc než v roce 2002.
Prostřednictvím stavebnictví tak povodně zajistily růst ve výši 0,5–1 procenta HDP.
Výzkumný ústav Ifo vypočetl, že povodně v Sasku rovněž zvýšily zakázky zpracovatelskému průmyslu. V Německu se ovšem tento efekt prokazatelně projevil už v roce 2003, v Česku se domácí poptávka po průmyslových výrobcích obnovila až o rok později.
V Sasku se ihned v roce 2002 propadly tržby z turistiky a vzpamatovaly se až v roce 2004. Stejný efekt popsalo ve svých zprávách české ministerstvo financí.
Ministerští experti hodnotili koncem roku 2002 vliv povodní spíše pozitivně. „Snížení ekonomického potenciálu v důsledku povodní nepovažujeme z makroekonomického hlediska za významné,“ napsali obecně. Očekávali přitom v roce 2003 „zrychlení dynamiky ekonomického výkonu“, mimo jiné „zvýšením poptávky eliminující povodňové škody“.
Případ Katrina
Tuzemská obnova podpořila ekonomiku oproti Německu s půlročním zpožděním ve stavebnictví, s ročním zpožděním v průmyslu.
Srovnání s jinými případy přírodních katastrof ukazuje, že typický je spíše český případ. Například hurikán Katrina, který zpustošil americké státy Louisiana a Mississippi a zničil majetek za 250 miliard dolarů, způsobil podle zprávy tamního Kongresu v druhé polovině roku 2005 výpadek 0,5–1 procenta HDP v celé zemi. Zničil totiž desítky těžebních zařízení v Mexickém zálivu a zlikvidoval cukrovarnický i chemický průmysl v Louisianě. „Ovšem ekonomické aktivity k obnově postiženého regionu zajistí v první polovině roku 2006 rychlejší růst, než se předpokládalo,“ naspali tehdy experti Kongresu Brian W. Cashell a Marc Labonte.
Jejich očekávání se potvrdilo. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005 rostla americká ekonomika nečekaně nízkým tempem o 1,3 procenta, v prvním čtvrtletí následujícího roku zrychlila na 4,8 procenta.
Kdyby Česko následovalo americký příklad, může obnova po povodních přispět k tomu, že se země dočká ve čtvrtém čtvrtletí ekonomického oživení.
Nesmí být příliš velké
Ekonomický efekt povodní závisí také na velikosti katastrofy.
Pokud povodně způsobí příliš malé škody, na ekonomickém vývoji se vůbec neprojeví. To se stalo podle ministerstva financí v roce 2009, kdy škody nepřekročily deset miliard korun.
Příliš velká katastrofa může ekonomice uškodit. Podle studie ústavu Ifo odrazuje investory velký počet lidských obětí. Málokterá země také dokáže nahradit zničení příliš velkého počtu výrobních či zemědělských podniků.
V roce 2011 to například zažilo Thajsko. Ještě v roce 2010 vykazovalo osmiprocentní ekonomický růst, po půlročních povodních, které zasáhly 65 ze 77 provincií, hlásili Thajci do světových databází růst jen 0,1 procenta. Loni se růst obnovil, dosáhl však na jihovýchodní Asii nízkého tempa pěti procent.
Petr Holub
