Média - Vstupem Andreje Babiše do mediálního byznysu se plní sen řady politiků ze začátku 90. let. Tenkrát bylo slyšet pláč nad tím, že česká média přebírají zahraniční vydavatelé. Dnes je pro změnu slyšet jiný pláč: nad tím, že média přechází do rukou českých podnikatelů.
I z toho je patrné, jak výbušné je téma vlastnictví médií.
O tom, že Andrej Babiš chce vlastnit média, se vědělo dlouho. A tak ve vzduchu visely hlavně dvě otázky. Zaprvé: proč? Zadruhé: jak je možné, že Babiše z jeho touhy nevyléčilo vlastnictví regionálních týdeníků 5plus2, které jen za loňský rok vytvořily více než stamilionovou ztrátu?
Na obě tyto otázky není tak jednoduchá odpověď, jak se většina médií tváří.
Samozřejmě že na jedné straně stojí politické ambice miliardáře, ale na druhé je tu ještě jedna, ne nepodstatná věc. Totiž vliv na byznys. Kdo zná postoj Andreje Babiše k obchodním řetězcům, ví, že se mu určitá mediální síla může hodit k prosazování zájmů.
Do dolů, nebo do masa?
Jedním z tradičních vtípků, které donedávna běhaly v novinářských kruzích, je žert na adresu novinářů z vydavatelského domu Economia (HN, Ekonom, Respekt), který vlastní jiný český miliardář, Zdeněk Bakala (nedávno přidal ještě portál Centrum a zpravodajský portál Aktuálně.cz). Šťouchance v duchu „Jak se vám fárá“, „Kdo z managementu u vás doluje nejlépe“ nebo „Dostáváte deputát“ jsou pevnou součástí branžové kultury. Teď mohou přibýt podobně přihlouplé otázky na novináře z MF Dnes, LN nebo Metra.
Je dokázáno řadou studií, že novináři i bez přímých příkazů mají (logickou) tendenci hájit zájmy svých majitelů. I proto nehrozí tak velké nebezpečí přímo od miliardářů, ale na příkladu HN, které (údajně bez vědomí Zdeňka Bakaly) podpořily neúspěšného prezidentského kandidáta Schwarzenberga (je přítelem ZB), je patrné, co mohou způsobit aktivní novináři sami.
Vedle miliardářů, kteří si média pořizují spíše pro posílení svého vlivu, tu jsou však ještě další tuzemští mediální podnikatelé. Za ty hlavní stojí za to jmenovat Ivana Zacha (TV Prima, rádia) nebo Jaromíra Soukupa (např. TV Barrandov, časopisy Týden nebo Sedmička). Oba dva muže spojuje právě fakt, že jejich hlavní náplní jsou média - kupují je primárně pro tvorbu zisku. V tom je jejich hlavní rozdíl od těch, kteří si je kupují pouze s nadějí na snadné získání vlivu.
Co se s Babišem změní
Co udělá Babišův nákup s Mafrou? Odpověď je jednoduchá. Asi nic moc.
Po prvním poprasku emoce utichnou a česká mediální krajina si zvykne. Pro Babiše ovšem nákupem Mafry boj teprve začíná. Pouští se totiž do byznysu, ve kterém není vůbec jednoduché se zorientovat a pochopit všechny vazby (ne všechny jsou logické).
Bude hodně zajímavé sledovat, jak si s tímto úkolem poradí. I když si to dnes tento nový majitel neuvědomuje, tak vstupuje do hodně nebezpečné řeky, kde tak úplně neplatí klasická pravidla o řízení firmy. Zatímco doposud byznys Andreje Babiše stál na klasické výrobě, tak vstup do médií je pro něj prvním krokem do kapitoly služeb. Navíc do kapitoly, která v sobě skrývá časovanou bombu v podobě novinářů. Ti dokážou sice vliv vytvořit, ale bohužel i stejně rychle o něj člověka obrat. I proto bude zajímavé sledovat, co se bude dít dále.
Daniel Köppl
