Zahraničí – Mladý muž s nedbale zafačovanou hlavou se v ukrajinské televizi snaží diváky přesvědčit, že čerstvá dohoda, která předpokládá nastolení příměří na východě Ukrajině, je „fraška“. V populární politické show Shuster Live zraněný voják tvrdí, že spíše než jednání se separatisty jeho země potřebuje „válečný stav“. V interaktivním hlasování, které ostrou výměnu názorů provází, jeho projev podporuje 99 procent diváků. Zhruba 75 procent obecenstva je ve stejném pořadu „proti válce“.
Poněkud schizofrenní situace ve studiu odráží nálady ve společnosti, kterou za půldruhého měsíce čekají předčasné parlamentní volby. Lidé po celé zemi by si vroucně přáli mír. Zároveň však mnozí nechtějí, aby z příměří těžili ozbrojenci, kteří k ochraně svého území vzývají Kreml. Premiér Arsenij Jaceňuk označil ruský plán, k němuž signatáři přihlíželi, za „záchranu ruských teroristů“.
Podle dokumentu, který na svých stránkách zveřejnila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dohoda v běloruském Minsku, uzavřená za účasti ukrajinského exprezidenta Leonida Kučmy, ale také lidí, které Kyjev dosud označuje za „teroristy“, předpokládá „decentralizaci moci“ a schválení zákona o „zvláštním statusu“ Doněcké a Luhanské oblasti. Představitelé neuznaných útvarů dali najevo, že budou trvat na „nezávislosti“.
To nesou nelibě nejen vojáci. Boje o tyto regiony si vyžádaly oběti, jaké Ukrajina nepamatuje od druhé světové války. Kritici režimu se ptají, zda to není příliš velká cena za to, že se země fakticky ocitne v „zamrzlém konfliktu“, jako moldavské Podněstří.
„Tento mír nám nepřinese nic dobrého. Potřebujeme válečný stav. V zemi je válka. Jsou tady ruští vojáci. Netají se tím, že jsou z Ruska. Celý svět to ví, Obama to ví, Merkelová, všichni. Jen naše, s prominutím, ´junta´ si myslí, že z toho musíme nějak vybruslit,“ říká ve studiu rozčileně jeden z velitelů praporu Dnipro Volodymyr Parasjuk. Byl to právě on, kdo letos v lednu vyzval ke svržení exprezidenta Viktora Janukovyče navzdory dohodě, podepsané za účasti zástupců Evropské unie. Jako jeden z prvních nadšenců vyrazil bojovat proti lidem, které považuje za zrádce. Nyní má obavy, že se politici mýlí, když přistoupili na podmínky „pochybného míru“.
Ukrajinská média připomněla, že na podpis „příměří“ do Minsku kyjevské vedení poslalo exprezidenta, který je sice „vážený člověk“, avšak nemá žádnou politickou moc. „Kučma a ozbrojenci podepsali příměří,“ komentoval páteční událost server Ukrajinska pravda. Ředitel tiskové agentury Interfax-Ukrajina Oleksandr Martynenko, jenž svého času působil jako Kučmův mluvčí, zdůraznil, že dokument sice zaštítila OBSE, avšak Kyjev se fakticky distancoval od požadavků představitelů separatistických útvarů, kteří trvají na „zvláštním statusu“ oblastí. Na jednání totiž neposlal žádného představitele současné vlády. „Kučma vlastně zastupoval jen ´sám sebe´,“ míní Martynenko.
Ukrajinští vojáci upozorňují na chaos, který prý panuje na bojištích. “Chceme se doklepat do vašich hlav, které nás neposlouchají. Je to i vaše zodpovědnost, že se s noži vrháme na tanky. Nemáte mezi sebou žádnou koordinaci. Kdo v tomto kotli odpovídá za smrt našich chlapců? Slyšíme jen, že to zavinil Putin,“ obrací se Parasjuk na vládní představitele.
Podle něj matky ukrajinských vojáků neprotestují proto, že by se jejich synové báli bojovat. „Chtějí upozornit na to, že jsou tam ponecháni svému osudu, že nemají techniku ani výzbroj, že mají rezavé náboje,“ tvrdí příslušník Národní gardy, která vznikla na vlně revoluce a formálně je podřízena ministerstvu vnitra.
Poslanec Serhij Vlasenko ze strany Baťkivščyna upozorňuje, že z dokumentu podepsaného v Minsku není jasné, kdo je “stranou konfliktu“. Podle protokolu by „z území Ukrajiny měly být staženy nezákonné ozbrojené útvary, vojenská technika, ozbrojenci a žoldnéři“. „Rusko považuje Národní gardu za nezákonný ozbrojený útvar, jakkoli je to absurdní. To je jeho oficiální pozice. Musíme si ale přestát lhát. Podnikáme „antiteroristickou operaci“ zaměřenou proti „teroristům“. Kdopak ale jsou ti „ukrajinští teroristé“? Nejsou to náhodou příslušníci ruských tajných služeb, které Moskva poslala řídit separatisty? Ukrajina nahrává Putinovi už tím, že nevyhlašuje válečný stav, který by zajistil sjednocení velení a dodávky zbraní ukrajinským vojákům. Za současné situace tuto operaci řídí státní bezpečnost, ministerstvo vnitra, generální štáb, ministerstvo obrany a prezidentská kancelář, které mezi sebou nemají absolutně žádnou koordinaci,“ myslí si blízký spolupracovník expremiérky Julije Tymošenkové, která se svou stranou nyní míří k říjnovým parlamentním volbám.
Velitelé dobrovolnických praporů podřízených Národní gardě by nejraději bojovali dál. Přiznávají však, že nemají dostatek lidských ani technických zdrojů. „Nikdo nám nedal tanky, i když jich máme tisíce. Kdyby Ukrajina využila z 99 procent svůj potenciál a postavila jej na východní hranici, nikdo by nás nerozbil,“ tvrdí Parasjuk. Vojáci vytýkají prezidentu Petru Porošenkovi, že nenasadil dostatek techniky, s jejíž pomoci by prý ukrajinské jednotky mohly zdolat ruské armádní síly operující na Ukrajině bez vyhlášení války.
„Hlasoval jsem pro prezidenta Porošenka, ale kde jsou letouny, kde jsou tanky? Místo toho máme příměří, které potřebují politici, aby si uspořádali volby,“ říká zklamaně jeden z velitelů praporu Kyjevská Rus Vasyl Ščerbakov. Podle něj za neúspěchem ukrajinských vojáků stojí i místní podnikatelé, kteří na válce vydělávají. „Víme, čím voní naši oligarchové. Spojením s ruským byznysem,“ tvrdí.
Dobře informovaný týdeník Zerkalo tyžňa (zn.ua) napsal, že ukrajinské ministerstvo obrany uspořádalo v první polovině letošního roku masový výprodej bojové techniky a zbraní včetně samopalů, vrtulníků, obrněných transportérů, granátometů či raket přes četné zprostředkovatelské firmy. Získané prostředky prý sice směřovaly do zvláštního fondu na nákup nové techniky, avšak zprostředkovatelé na tom získali zhruba 20 milionů hřiven (přes 33 milionů korun).
Ihor Lapin z praporu Západ nevěří, že se ruští vojáci stáhnou a separatisté složí zbraně. „Kam by je asi měli složit? Do Ruska? Vy tomu věříte?,“ ptá se ironicky. Muž s khaki šátkem na hlavě je přesvědčen, že jediným řešením je vyhlášení válečného stavu a masové ozbrojení dobrovolníků, ochotných dále bránit vlast. „Ztratili jsme Krym jen proto, že jsme nerozdali zbraně Tatarům. Když lidé nedostanou zbraně, ztratíme přinejmenším polovinu Ukrajiny,“ varoval ve studiu celostátní televize TV24.
Server Ukrajinska pravda napsal, že politické vedení Ukrajiny má v současné době dva tábory: válečný a mírový. „Táboru míru velí Petro Porošenko, zatímco táboru války (premiér) Arsenuij Jaceňuk a (předseda parlamentu) Oleksandr Turčynov,“ uvedl komentátor Serhij Leščenko v článku Ukrajina mezi volbami a válečným stavem. Podle něj „válečný tandem“ prosazuje zrušení předčasných parlamentních voleb, které by je mohly připravit o současné pozice. Pokud by neuspěli, chtějí tak prý pokusy o vyhlášení „válečného stavu“ získat alespoň body pro předvolební kampaň. Pro Porošenka je pak hlavní prioritou uspořádání voleb letos na podzim, dokud je na vrcholu popularity.
Alexandra Malachovská
