Byznys - Světová banka přinesla důkaz, že přírodní katastrofy jako povodně či tajfuny zasaženým zemím rozhodně nepomáhají. Podobné pohromy podle ní totiž v posledních třiceti letech způsobily škody za více než čtyři biliony dolarů.
Politici a někteří ekonomové obvykle prezentují katastrofy jako „příležitosti“, které nakopnou trh. Že odstraňování škod povede k růstu, ostatně několikrát zaznělo i během loňských povodní v Česku.
Oprava silnic, elektrické infrastruktury či zničených obydlí má ale druhou stranu mince a už před 160 lety ji francouzský ekonom Frédéric Bastiat popsal takzvanou teorií rozbitého okna. Ta zjednodušeně říká, že peníze, které dají domácnosti, firmy či vláda na obnovu, nedostanou jiní lidé. Jinak řečeno, „zákazníci“ budou muset část nákupů zrušit, aby bylo na boj s katastrofou.
V Jemenu přišli o palmy i velbloudy
Své o tom vědí například v Jemenu, ten před šesti lety zasáhla silná tropická bouře. Záplavy, které vyvolala, způsobily škody 1,6 miliardy dolarů, což odpovídá přibližně šesti procentům tamního hrubého domácího produktu.
Tři čtvrtiny škod postihly výrobní sektor, především zemědělství, rybářství, průmysl a cestovní ruch, třináct procent byly „společenské ztráty“, tedy především poškozená obydlí. Dalších 8,9 procenta připadlo na dopravní, komunikační a energetické sítě, kromě toho obyvatelé trpěli nedostatkem vody a potravin.
„Záplavy a silné deště zničily 2823 domů a 3697 jich poškodily. Okolo 25 tisíc lidí muselo být dočasně přemístěných do mešit, škol nebo náhradních rodin,“ uvádí Světová banka. Zničeno bylo rovněž téměř 23 tisíc akrů zemědělské půdy, 550 tisíc palem a 160 tisíc ovocných stromů. Voda zabila také zhruba 58,5 tisíce kusů dobytka, koz, ovcí a velbloudů a zlikvidovala přes 309 tisíc úlů. Přes 42 procent celkových ztrát přitom nesl soukromý sektor.
Pomohly půjčky
Podobně špatně dopadl Pákistán. Zemětřesení v roce 2005 tu mělo 73 tisíc obětí a přes 128 tisíc zraněných, škody odhaduje Světová banka na 2,3 miliardy dolarů, což je zhruba 2,91 tamního HDP.
Zničeno bylo více než 600 tisíc domácností, o domov tak přišlo zhruba 3,5 milionu osob. Celkové náklady činily podle analytiků 5,2 miliardy dolarů, tato částka šla hlavně na podporu obětí a nutnou rekonstrukci.
Země získala půjčky v hodnotě 4 miliard USD, další 2,5 miliardy USD měla přislíbené. K největším dárcům patřily Saúdská Arábie, USA, Čína, Írán a Spojené arabské emiráty, z organizací pak Světová banka a Asijská rozvojová banka.
Pohromám se nevyhýbá ani Evropa
Nemalý dopad budou mít pravděpodobně i jarní záplavy na Balkáně, podle Světové banky utrpěla například Bosna a Hercegovina škody ve výši 2,7 miliardy USD. Pokud by přitom činil letošní HDP země 17,6 miliardy eur, jak předpovídá Raiffeisenbank, představovala by újma 15,3 procenta HDP.
Tajfun Haiyan, který loni v listopadu zasáhl Filipíny, si vyžádal škody okolo 13 miliard dolarů. To je podle tamních ekonomů 0,9 procenta filipínského HDP. Loňský i letošní růst tak kvůli katastrofě zpomalil o 0,3 procenta.
Povodně v Senegalu vyšly před pěti lety na 44,5 miliardy středoafrických franků (CFCA), 80 procent této částky musel přitom zaplatit Dakar, kde utrpěla více než polovina obyvatel. Z těchto škod, které odpovídají 82 milionům dolarů, připadlo nejvíce na zničená obydlí (33 milionů USD), omezení průmyslové výroby (12 milionů USD) a poškozenou dopravní síť (11 milionů USD).
„V menších rozvíjejících se zemích mohou podobné katastrofy spláchnout desítky let úsilí a zastavit ekonomický i společenský růst na několik dalších let,“ shrnují proto zástupci Světové banky.
Tereza Holanová
