Zahraničí - Není to tak dávno, co si Kypřané pochvalovali svoji ekonomiku, založenou na "finančních službách", jak nazývali příliv peněz do místních bank a využívání nízkých daní zahraničními firmami a podnikateli.
Tento sektor v podstatě tvořil kyperskou ekonomiku, nepočítáme-li turistiku, jejíž rozvoj ale narážel na omezené zdroje vody na ostrově, obzvláště v letních měsících.
Nyní se zmíněné finanční služby pro Kypr mění naopak ve vážný problém. Země potřebuje pomoc, protože ji srazily ke dnu odpisy řeckých dluhů. Vzhledem k propojenosti kyperských a řeckých bank znamenaly katastrofu a loni poprvé vláda v Nikósii požádala eurozónu o pomoc.
Vypadá to ale, že na rozdíl od Řecka ji dost možná nedostane a že by v některých evropských metropolích naopak docela rádi a s neskrývanou škodolibostí sledovali, jak Kypr bankrotuje.
Německé vládní i opoziční strany jsou v zásadě zajedno v tom, že Kypr si pomoc v plánované výši 17,5 miliardy eur nezaslouží. Protože de facto žije z peněz, které v ostrovních bankách perou ruští oligarchové, mafiáni a pochybní podnikatelé. A protože Kypr nabízí uvnitř Evropské unie podmínky daňového ráje pro ty, kteří se chtějí vyhnout velkým daním doma, proti čemuž vede boj hlavně Německo, které kvůli tomu ročně přichází o miliardové sumy.
Podle německých médií je opoziční sociální demokracie připravena hlasovat v Bundestagu proti pomoci Kypru, podobného názoru jsou i vládní liberálové (FDP). Jednoznačně proti se staví i země, které v minulosti podpořily záchranné balíky Řecku. Například Nizozemsko nebo Finsko.
Málokdo chce posílat pomoc, která by pomohla podezřelým ruským klientům kyperských bank. Loni na podzim německá zpravodajská služba BND ve své zprávě uvedla, že němečtí daňoví poplatníci by v podstatě pomáhali nelegálním transakcím ruských i jiných podvodníků.
Konkrétní čísla se ale dostávají na veřejnost až nyní. Na kyperských účtech zřejmě je přes 26 miliard „ruských“ eur. Na seznamu ruských klientů, jejichž peníze procházejí kyperskými bankami, jsou například nejbohatší Rus Ališer Usmanov či z rozsáhlé korupce viněná manželka bývalého starosty Moskvy Jelena Baturinová.
Podle BND zřejmě na Kypru skončila i část peněz, které převedli z Ruska do zahraničí státní představitelé a úředníci figurující v tragickém případu právníka Sergeje Magnitského. Ten na případy korupce a vyvádění velkých částek na zahraniční účty upozornil, načež byl zatčen a ve vazbě zemřel.
Kyperské úřady víceméně za poplatek dávají pasy ruským byznysmenům, kteří chtějí či potřebují občanství členské země EU.
„Bankovní transparentnost je na seznamu strukturálních reforem, které Kypr bezpochyby musí učinit,“ řekl hodně diplomatickým jazykem německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
K zatím nepříliš nahlas vyslovovaným požadavkům ze strany států EU patří také zvýšení daní. Daň z příjmu právnických osob činí na Kypru jen 10 procent, což je lákadlo pro firmy z celé Evropy. Na Kypru registrované společnosti rovněž neplatí daně z obchodu s cennými papíry ani z prodeje obchodních podílů.
Otázkou tedy je, zda se k výše uvedeným skutečnostem eurozóna rozhodne Kypr ponechat jeho osudu nebo se smířit s tím, že záchranu mu nabízí a nakonec může poskytnout Rusko.
Kypr se na HDP eurozóny podílí jen 0,2 procenta, takže by jeho bankrot nevedl k tak velkým otřesům jako v případě Řecka nebo dokonce Španělska. Nicméně důvěru v eurozónu a její životaschopnou budoucnost by to rozhodně neposílilo.
Martin Novák
