Pro posun mapy použijte dva prsty.

Zdroj: ČHMÚ, AMSOS (tornada-cz.cz)

Poslední případ se udál v Nejepíně u Chotěboře a v Lubné na Svitavsku na konci loňského dubna. “Během sobotního odpoledne bylo v rámci bouří nad naším územím zaznamenáno hned dvakrát slabé tornádo. Třetí pak těsně za hranicemi u Znojma. Škody byly malého rozsahu, ale většina z nich v zastavěné oblasti,” uvádějí meteorologové ve své hodnotící zprávě.

Kromě tohoto tornáda evidují experti z Českého hydrometeorologického ústavu a Amatérské meteorologické společnosti v loňském roce další dvě. Předloni se jednalo o tři případy. Ale například v roce 2005 o pět tornád a v letech 2004 a 2003 dokonce vždy o osm.

“Vyšší počet zaznamenaných tromb nebo i tornád v posledním období zhruba od poloviny devadesátých let minulého století pravděpodobně souvisí také s větší informovaností veřejnosti a výrazně lepšími možnostmi jev zaznamenat a zdokumentovat,“ usuzují meteorologové a dodávají, že tornáda slabší intenzity se na území Česka občas vyskytují. Průměrně jde o jednotky událostí ročně. Mnohem častěji jsou však zaznamenané výrazné supercely, které mohou vytvořit i silná tornáda, ale často je doprovázejí jiné nebezpečné jevy, jako například velké kroupy.

V letošním roce meteorologové vydali už několikero varování před vznikem supercel, naposledy na konci minulého pracovního týdne. Nicméně zatím nebyl zaznamenán žádný případ tornáda. Na rozdíl od Německa, kde ho hasiči minulý týden hlásili v Míšni, padesát kilometrů od českých hranic.

Půl hodiny ničivé síly

Co do síly se s tornádem, které před třemi lety poničilo jih Moravy, dá na území Česka srovnat jen to, které řádilo v okolí pražského Vyšehradu v roce 1119 - alespoň podle záznamů v Kosmově kronice. „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlí k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě,“ píše Kosmas ve své kronice.

Mapa škod způsobených tornádem na jižní Moravě 24. 6. 2021

Zdroj: ČHMÚ, AMSOS (tornada-cz.cz)

O 902 let později urazilo tornádo na jižní Moravě dlouhou cestu v katastrech deseti obcí, z čehož nejčetnější a nejrozsáhlejší škody napáchalo v zastavěném území v obcích Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín. Celková délka trasy přesáhla 27 kilometrů a její šířka se zaznamenanými škodami činila 250 metrů až více než dva kilometry.

Experti vyhodnotili, že se jednalo o tornádo kategorie F4. V takovém případě se rychlost větru odhaduje na 330 až 420 kilometrů v hodině. Železobetonové budovy jsou významně poškozeny, cihlové a kamenné těžce - většinou neopravitelně. Méně pevné stavby jsou zcela srovnány se zemí, trosky nejchatrnějších budov jsou rozptýleny do značné vzdálenosti od svých základů. Auta jsou unášena vzduchem těsně nad zemí nebo rolována na velké vzdálenosti. Vznikají velké a těžké “projektily” z létajících trosek. Pahýly stromů jsou zcela zbaveny kůry.

Jako ukázka ničivé síly tornáda mohou posloužit snímky fotoreportéra Aktuálně.cz, které se vydal fotit na území postižené přírodní katastrofou měsíc po tornádu.

Jak se zachránit před tornádem

Jelikož slabší tornáda nejsou na území Česka jevem zcela výjimečným, je vhodné vědět, jak se při nich zachovat. Co radí experti na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu?