Konfrontace Íránu a Izraele probíhala až do letošního jara jen přes prostředníky, zejména teroristické organizace Hamás a Hizballáh. K prvnímu přímému střetu došlo 13. dubna, kdy íránské revoluční gardy vyslaly na židovský stát stovky dronů a raket. Útok tehdy skončil pro Teherán fiaskem, Izrael s pomocí spojenců 99 procent z nich zlikvidoval.
Nyní se podobný scénář opakuje. Téměř 200 balistických raket na Izrael zamířilo v reakci na zabití vůdce radikálního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha při leteckém útoku v Bejrútu. Židovský stát navíc v úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu.
Íránský islámský režim do útoku nasadil balistické rakety, takže Izraelci měli na reakci jen několik málo minut. Přesto se jedinou obětí nové eskalace stal palestinský mladík na Západním břehu Jordánu, kterého zasáhly trosky jedné z raket.
Kam dostřelí Írán
Írán do druhého neúspěšného útoku nasadil především svůj široký arzenál balistických střel. Malou část izraelského území mohou teoreticky zasáhnout už rakety krátkého doletu Kijám 1. Celý Izrael potom ohrožují všechny íránské rakety středního doletu, mezi které patří typy Šaháb 3 a Sadžíl i vyvíjené modely Chorrmašahr a Sadžíl. Dostřel nad dva tisíce kilometrů mají i íránské střely s plochou dráhou letu Soumar. Vedle raket má Teherán ve výzbroji také bezpilotní stroje, především sebevražedné drony Šáhid, které využívá ve válce na Ukrajině Rusko.
Izrael využívá například balistické rakety středního doletu Jericho 2. Izraelská armáda má ve výbavě i typ Jericho 3, který může zasáhnout cíl vzdálený až 6500 kilometrů. Navíc se všeobecně soudí, že židovský stát disponuje 90 až 200 jadernými hlavicemi, kterými může v případě potřeby vyzbrojit letadla, ponorky i zmíněné rakety Jericho. Tel Aviv ovšem v souladu se svou politikou záměrné nejednoznačnosti vlastnictví atomových zbraní nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil.
Kam dostřelí Izrael
Írán sice oficiálně neusiluje o jaderné zbraně, existují ale vážná podezření, že tomu tak je. Agentura Reuters už v dubnu s odkazem na vysoce postaveného íránského činitele odpovědného za atomovou bezpečnost uvedla, že po útoku by Teherán mohl svou formální jadernou doktrínu přehodnotit.
Pokud izraelsko-íránský konflikt přesáhne hranice dalekonosného ostřelování, budou vedle počtů balistických raket a dronů, jejich dostřelu či doletu a schopností protiletecké obrany hrát roli i další parametry obou protivníků.
Obě regionální mocnosti mají velmi silnou armádu. Izrael disponuje podle různých zdrojů 169 až 187 tisíci vojáky, k tomu může povolat do zbraně 465 až 565 tisíc rezervistů. Díky povinné tříleté vojenské službě pro muže a 22měsíční pro ženy má vojenský výcvik podstatná část populace. Pro srovnání: Lidnatější Česko má 28 tisíc vojáků z povolání a jen 4,5 tisíce rezervistů.
Velikost armády Izraele a Íránu
Íránská armáda čítá 610 tisíc hlav a podobný počet rezervistů. Web Global Fire Power k tomu připočítává ještě 220 tisíc příslušníků polovojenských útvarů. Těch má Izrael jen 35 tisíc.
Izrael nicméně nahrazuje kvantitu kvalitou. Podle Stockholmského mezinárodního mírového institutu (SIPRI) vynaložil na obranu v roce 2022 více než 23 miliard dolarů, tedy 4,5 procenta svého hrubého domácího produktu. To je přitom nejnižší hodnota v jeho historii - v polovině 70. let dosahoval jeho vojenský rozpočet 30 procent HDP.
Výdaje Izraele a Íránu na obranu (2022)
Írán do své armády investuje o poznání méně. Předloni jej stála 6,8 miliardy dolarů, tedy 2,6 procenta HDP. Jeho obranný rozpočet ovšem v posledních letech mírně bobtná.
Z těchto a několika dalších údajů sestavuje každoročně Bonnské mezinárodní centrum pro studium konfliktů (BICC) světový žebříček militarizace (Global Militarisation Index, GMI). Prakticky po celou dobu jeho existence mu vévodil Izrael. Až v roce 2022 jej v důsledku ruské agrese na prvním místě vystřídala Ukrajina.
Ve srovnání s předchozím rokem Izrael do svých ozbrojených sil investoval o trochu menší podíl HDP. To způsobilo mírnou demilitarizaci země," vysvětlují autoři indexu meziroční snížení výsledného skóre. Dodávají ale, že aktuální válka v Gaze nejspíš tento trend zvrátí.
Izrael a Írán ve Světovém indexu militarizace (2023)
Írán se na tomto žebříčku postupně prodírá stále výše. Před deseti lety mu patřila 43. pozice, před pěti lety byl 37. a vloni byl poprvé zařazen do třicetičlenné skupiny nejvíce militarizovaných zemí světa. BICC připomíná výsostnou roli Teheránu v dodávkách zbraní Rusku.
Izrael má o něco menší, zato však lépe vycvičenou a velmi moderně vyzbrojenou armádu než Írán. Kdo z nich je tedy silnější? Na tuto otázku se pokouší odpovědět web Global Fire Power pomocí ukazatele Power Index. Ten se skládá jak z údajů o vojenských kapacitách, tak z hodnocení logistických schopností, ekonomické síly, přírodních zdrojů i geografie jednotlivých států.
Obě země z tohoto srovnání vycházejí jako velmi mocné. Írán figuruje na čtrnáctém místě ze 145 hodnocených států, Izrael je sedmnáctý. Pro srovnání: Austrálii aktuálně patří 16. příčka, Ukrajina je na 18. místě, Německo dokonce ještě o pozici níž.
Srovnání rozlohy Izraele a Íránu
V ozbrojeném střetu může hrát roli i geografie. Pohled na mapu opět připomene Davida a Goliáše. Území Izraele je velké jen zhruba jako Morava. Naproti tomu Írán je s více než 1,6 milionu kilometrů čtverečních - což je přibližně trojnásobek rozlohy Francie - sedmnáctým největším státem světa.
Při srovnání počtu obyvatel jsou rozdíly o něco méně dramatické. Izrael má více než devět milionů obyvatel. Na jednom kilometru čtverečním žije průměrně 415 lidí, což je jedna z nejvyšších hodnot na světě, třikrát více než v Česku. V Íránu žije na 90 milionů lidí. To odpovídá hustotě 54 obyvatel na kilometr čtvereční.
Počet obyvatel Izraele a Íránu
V obou zemích navíc populace rychle roste. Izrael má vůbec nejvyšší přirozený přírůstek obyvatelstva mezi vyspělými zeměmi, Írán má svůj hlavní baby boom už za sebou. Podle demografické projekce OSN by měl mít Izrael na konci 50. let 21. století o polovinu větší populaci než dnes. V Íránu by tou dobou mělo žít téměř sto milionů obyvatel.
