"Nepřekvapuje mě to. Pozice Petra Pavla je o to složitější, že nastoupil coby v politice nepopsaný list, bez zázemí strany nebo oddaných stoupenců," hodnotí vývoj důvěry v úřadujícího prezidenta politolog Lukáš Jelínek. "Opoziční fandové mu nevěří z principu, ale i důvěra těch vládních je vratká. Proto je důležité, jakou pozici si vybuduje v průběhu času. U Pavla bude prubířským kamenem sestavování příští vlády a to, jak se prezident zhostí své role."

Podle sociologa Jana Herzmanna se v číslech, které nyní vykazuje Petr Pavel, projevuje i dlouhodobý pokles důvěry vůči státu a jeho institucím včetně prezidentského úřadu. "Největší vliv má štěpící volební kampaň, kterou Petr Pavel absolvoval jako soupeř Andreje Babiše," podotýká Herzmann.

Ostatně padesátiprocentní hranici důvěry přestali prezidenti výrazně překračovat poté, co poslanci v roce 2011 schválili zavedení přímé volby.

"Volební kampaně, jak jsme je viděli před posledními třemi prezidentskými volbami, zásadně mění vnímání prezidentů. Už nejsou především institucí, tak trochu králem a tak trochu symbolem státu, ale hlavně politiky. V situaci, kdy je společnost politicky rozpolcená, je rozpolcený i vztah k prezidentovi, který je teď vnímán především jako symbol jednoho z politických proudů," dodává Herzmann.

Pokles důvěry v prezidentský úřad je vidět na datech CVVM dlouhodobě. "Souvisí to s klesající důvěrou v instituce. Na tomto trendu se navíc i někteří prezidenti (Klaus, Zeman) svým působením na Hradě podepsali," míní Jelínek. "Ale také to souvisí s tím, nakolik silné osobnosti úřad vykonávají a co od nich očekáváme. V zásadě se domnívám, že je užitečné si prezidenty a jejich sílu v našem ústavním systému neidealizovat." 

Podrobná a dlouhodobá data CVVM dávají nahlédnout i na to, které skupiny obyvatel věří prezidentům víc a které míň. Po zvolení Petra Pavla se například navrátila důvěra v prezidenty u mladších věkových ročníků. Za Miloše Zemana hlavě státu nezvykle věřili zejména starší lidé. To bylo do značné míry dáno i tím, že Zeman se mezi ostatními polistopadovými prezidenty vymykal jasně levicovou orientací. "Česká levice má daleko větší voličské zázemí mezi staršími lidmi než mezi mladými, protože je to levice tradiční. Je tedy nabíledni, proč Miloše Zemana častěji volili lidé starší a proč mu potom také více důvěřovali," podotýká Herzmann.

Podle Lukáše Jelínka obecně platí, že mladým voličům vadí recyklace stále stejných tváří, proto přivítali Pavla jako novou neokoukanou postavu. "Pominout nelze ani Pavlův setrvale projevovaný zájem o problémy mladých. Vidět třeba Zemana obklopeného a živě diskutujícího s mladými by byl zázrak. U nynějšího prezidenta to pokládáme za přirozenou věc," dodává Jelínek.

Následují graf ukazuje podporu prezidentů u jednotlivých věkových skupin dva roky po zvolení - respektive poslední dostupná data z podzimu 2024 k Petru Pavlovi a časově odpovídající data u předchozích prezidentů.