Praha - Cenu Česká naděje 2011 - Scopus Awards pro mladé vědce do 35 let získal Petr Cígler za práci z oblasti nanotechnologií.
Během své postdoktorální stáže na The Scripps Research Institute přišel se svými kolegy na to, jak lze poměrně jednoduše získat fotonické krystaly, umožňující velmi precizní práci se světlem.
Tento typ krystalů se má stát, díky svým vlastnostem, jednou z klíčových komponent budoucích kvantových počítačů a telekomunikačních zařízení.
Jejich tvorba je však poměrně komplikovaná a náročná. Petru Cíglerovi a jeho kolegům se podařilo krystaly, tvořené bílkovinou z obalu jednoho viru a zlatými nanočásticemi, "přimět" k tomu, aby se samy sbalily.
A to díky propojení těchto dvou nesourodých částic vlákny DNA.
Přesně tou molekulou, která je nositelkou dědičné informace. Zde však byla použita na způsob jakéhosi "molekulárního lepidla". Díky svým vlastnostem umožňuje navrhnout ji tak, aby byly jednotlivé součásti krystalu od sebe vzdáleny přesně tak, jak je požadováno.
Navíc je její výroba dnes relativně levná a věnuje se jí mnoho společností.
Schopnost samosbalení umožňuje rychlou, jednoduchou a snadno ovlivnitelnou výrobu těchto krystalů, které je dnes potřeba připravovat velmi složitě.
Svou práci Cígler a jeho kolegové publikovali v časopise Nature Materials.
Koordinační problémy a matematické aplikace
Druhou cenu si odnesl Jakub Steiner z Národohospodářského ústavu AV ČR za práci publikovanou v prestižním ekonomickém časopise American Economic Review. V ní se autor věnoval koordinačním problémům, podobným těm, které vznikají při přijímání síťové technologie.
Třetí místo patří Marku Byrtusovi z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Ten se ve své práci věnoval
takzvaným Hermitovským interpolacím, významným pro aplikace v geometrii a numerické matematice.
Využívá se jich v některých softwarových balících pro počítačové návrhářství.
Od životního prostředí k analýze textů
Čtvrtý Michal Kuráž z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se zabýval simulací procesů využitelných pro posouzení a konstrukci bariér zabraňujících šíření znečištění z úložišť radioaktivních odpadů.
Kurážova práce je využitelná pro tvorbu a analýzu scénářů dlouhodobého provozu jaderných úložišť a předpovídaní případných havarijních událostí.
Posledním oceněným se stal Radim Řehůřek z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Porota ho ocenila za jeho software zvaný Gensim.
Ten je určený výtah sémantické informace (sémantika je nauka o významu slov) a patří k nejlepším tohoto typu na světě.
Používá se například pro automatické hledání chyb v počítačových programech, strojový překlad textů, hledání extrémistických videí na internetu, hledání v patentových databázích, analýzu právnických textů či je využíván systémy na doporučování hudby.
