Seriál Veřejné správy - Od prosince 2007 bude možné překročit hranice do sousedních států bez hraničních kontrol.
Konec kontrol bude možný díky začlenění Česka do tzv. schengenského prostoru. Co takový krok znamená a co přinese v praxi?
V čem spočívá schengenská spolupráce a co znamená rozšíření Schengenu o Českou republiku a další nové členské státy?
Jaké budou nové podmínky pro cestování a jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost i po odchodu policie z hraničních přechodů?
Na tyto a další otázky budete nalézat odpovědi v seriálu o Schengenu, který vychází na stránkách týdeníku Veřejná správa.
Co znamená Schengen?
"Schengen" je krátkým označením pro tzv. schengenský prostor území států, na jejichž společných (vnitřních) hranicích nejsou prováděny kontroly osob. Hranice je možné překračovat kdekoliv a kdykoliv bez zastavení nutného pro předložení cestovních dokladů na hraničních přechodech.
Volný pohyb přes státní hranice je omezen pouze některými národními pravidly daného státu či regionu týkajícími se např. pohybu v chráněných krajinných oblastech, dopravních omezení či ochranou soukromého majetku.
Schengenský prostor získal své označení po názvu lucemburského městečka, ve kterém vše začalo. Historie schengenské spolupráce je spojená s rokem 1985, kdy 5 členů Evropských společenství (Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) podepsalo dohodu o postupném rušení kontrol na společných hranicích.
O pět let později tyto státy podepsaly dohodu, která podrobně rozvedla podmínky související se zrušením kontrol na vnitřních hranic a ochranou vnějších hranic.
Oba dokumenty Schengenská dohoda i Schengenská prováděcí úmluva položily právní základ pro realizaci volného pohybu osob přes hranice, který je v praxi naplňován od března 1995.
Od té doby prošla schengenská spolupráce řadou změn. Na první pohled nejviditelnější je rozšíření území schengenského prostoru. Schengen se postupně rozrůstal o nové státy, až v roce 2001 dosáhl současné podoby čítající souvislé území 15 států (13 členských zemí EU, Norsko a Island).
Další změnu zaznamenala forma schengenské spolupráce.
Pravidla pro pohyb a pobyt na území společného prostoru se přesunula z roviny mezivládních ujednání na úroveň Evropské unie, v jejímž rámci soubor schengenských pravidel (tzv. schengenské acquis) od roku 1999 významnou měrou přispívá k realizaci volného pohybu osob coby jednoho ze základních principů EU a k zajištění prostoru bezpečnosti a práva na jejím území.
Schengen se rozšiřuje
V současné době stojí schengenský prostor před další velkou změnou. Čeká ho historicky největší rozšíření, neboť zrušení kontrol na vnitřních hranicích připravuje najednou 9 států včetně České republiky, které jsou od května 2004 členy EU.
Pokud Rada EU ve složení ministrů vnitra v listopadu potvrdí současné předpoklady, dojde ke zrušení kontrol 31. prosince tohoto roku na pozemních hranicích a na konci března 2008 na mezinárodních letištích.
Předzvěstí blížícího se rozšíření Schengenu je přístup nových členských států (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) k Schengenskému informačnímu systému (SIS).
Od 1. září 2007 využívají oprávněné orgány sdílenou databázi schengenských států obsahující údaje o některých osobách a věcech, jejichž vedení je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru.
Podmínkou realizace výše zmíněného scénáře rozšíření Schengenu je úspěšné dokončení schengenského hodnocení, které ověřuje provádění schengenských pravidel v praxi.
Většina hodnocení již proběhla. Poslední zkouškou je v těchto dnech vrcholící hodnocení přistupujících států týkající se jejich využívání SIS.
Splnění schengenských pravidel a jejich naplňování v praxi je nezbytnou podmínkou pro plnou účast na schengenské spolupráci, která bude ověřována i poté, co se Česká republika stane spolu s dalšími státy součástí Schengenu.
Jedná se o standardní mechanismus, který platí i u současných schengenských států.
V příštím díle seriálu se dozvíte, že Schengen neznamená pouze ukončení kontrol na vnitřních hranicích. Schengenská spolupráce pokrývá mnoho dalších oblastí, ve kterých jsou jednotná pravidla a vzájemná výměna informací nezbytnou podmínkou pro ochranu společného prostoru volného pohybu osob.
Tento příspěvek vyšel 27. září 2007 v časopise Veřejná správa.
