Zajímá vás vesmír? Chcete se něco dozvědět o temné hmotě, rozpínavosti vesmíru nebo o názoru astronoma na úroveň vědecko-fantastických filmů?
Přečtěte si on-line rozhovor s předním českým astronomem Janem Paloušem, který dnes odpoledne odpovídal na otázky vás, čtenářů Aktuálně.cz. Rozvažoval každé slovo ve svých odpovědích a byl příjemně překvapen, že jste se neptali jen na osud Pluta.
Sci-fi může být přínosné
Sci-fi filmy a literaturu vnímá Jan Palouš jako možný zdroj inspirace pro vědecké pracovníky. Kladně zhodnotil práci Arthura Clarkea nebo Freda Hoylea a jeho sci-fi román Temný oblak, popisující průběh katastrofických událostí způsobených příchodem temného oblaku mezihvězdné hmoty, který zastínil Slunce.
"Vědecko-fantastické filmy jsou zajímavé, pokud se nesnaží o tzv. bulvár. Mohou v nich být velmi zajímavé věci, které i vědce inspirují k novým přístupům. Myslím, že dobře napsaný sci-fi román nebo dobře natočený film, který by ovšem neměl zapomenout na astronomická fakta, je krásná věc. Nedávno jsem zhlédl sci-fi o cestě od Slunce do černé díry ve středu galaxie M87 a bylo to velmi poučné," myslí si Palouš.
Také se snažil rozptýlit obavy jedné tazatelky, aby Pluto vyřazené z kategorie planet negativně neovlivnilo její osud.
"Domnívám se, že předpovídat podrobný průběh lidského života podle jednoho okamžiku postavení planet, je více než odvážné a astronomie si takovéto nepodložené předpovědi nikdy nemůže dovolit. Zařazení Pluta mezi nové objekty, které se jmenují trpasličí planety, nikoho neohrozí," uklidňoval Palouš.
Jedna z osobností české astronomie
Profesor Jan Palouš se narodil v roce 1949. Astronomii a astrofyziku vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Po ukončení studií nastoupil do Astronomického ústavu Akademie věd, kde pracuje dodnes. V letech 1996-2004 zde působil jako ředitel. Zabývá se vývojem galaxií, hvězd a mezihvězdnou hmotou.
V roce 2001 ho prezident Václav Havel jmenoval profesorem.
Zkušenosti sbíral také v zahraničí. Pracoval na Evropské jižní observatoři, v Max-Planck-Institutu pro astrofyziku v Garchingu, na Sterrewacht v Leidenu nebo na Univerzitě v Cardiffu.
Je také předsedou organizačního výboru 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se v předcházejících dvou týdnech konalo v Praze. Do Kongresového centra Praha se sjelo na tři tisíce vědců ze všech koutů světa.
