Praha - Devětkrát v roce 2017 přijeli záchranáři v Královéhradeckém kraji k pacientovi s hlášenou zástavou srdce, které do jejich příjezdu začalo znovu bít díky proškolenému dobrovolníkovi. Takzvaný first responder byl totiž zrovna poblíž a k pomoci ho vyzvali záchranáři pomocí speciální aplikace.
Záchranné služby nyní testují řešení, které by ještě letos mělo umožnit rozšíření tohoto systému po celém Česku.
Pomoc člověka na místě je u zástav srdce klíčová. Po pár minutách srdeční nečinnosti začíná odumírat mozek a u lidí zachráněných po více než pěti minutách bez pulzu značně roste riziko trvalých následků. Čím déle jejich mozku chyběl kyslík, tím horší poškození hrozí. Ale záchranka do pěti minut dorazí jen při výjimečně příznivé souhře okolností.
Muži a ženy s reflexními vestami a nápisem "first responder" bývají v Královéhradeckém kraji u akutních případů dříve než profesionálové, třeba i proto, že poblíž bydlí nebo pracují. "Časový benefit činí v průměru pět minut, v odlehlých oblastech až sedm minut," říká mluvčí krajské záchranky Ivo Novák.
Královéhradecký kraj je ve využívání mobilní aplikace k aktivaci dobrovolníků v Česku průkopníkem. Dobrovolníci se po proškolení zařadí do sítě, ze které počítačové systémy záchranné služby při nahlášení akutního případu zburcují toho, jehož mobilní telefon systému signalizuje, že je zrovna blízko.
"Inspirovali jsme se v jednom švýcarském kantonu, v Norsku a v Izraeli. Loni jsme měli 407 resuscitací, u osmdesáti procent z nich jsme aktivovali first respondery," říká mluvčí Novák.
Síť dobrovolníků je výběrová a nemá nic společného se široce dostupnou aplikací Záchranka. Tu mají v mobilech statisíce Čechů a je užitečná jiným způsobem: telefon při kontaktování linky 155 odešle i informace o poloze, jménu a případně i dlouhodobém zdravotním stavu volajícího, což šetří čas při hovorech s operátorem a při snaze posádky sanitky dorazit co nejdříve.
Po celé zemi ještě letos, plánují záchranáři
Šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý připomíná, že koncept "first responderů" není českým objevem. Rozvíjí se zejména v zemích s menší hustotou pokrytí území profesionálními záchranáři.
První celoplošnou sítí dobrovolníků v Česku podle něj byli členové Horské služby, fungující díky jednotné smlouvě vyjednané s asociací od roku 2012. Postupně se v různých krajích různým tempem začali zapojovat především hasiči, policisté či strážníci. "Výsledkem jsou desítky zachráněných životů," oceňuje koncept Slabý, který zároveň stojí v čele jihočeské záchranky.
Královéhradecký kraj je podle něj specifický tím, že i díky evropským dotacím vybudoval největší síť first responderů v Česku, opírajících se právě o mobilní aplikaci. Má jich asi čtyři sta, jen tento měsíc jich přibude dalších téměř pět desítek. Například v Ústeckém kraji jich pro srovnání je 88.
Asociace zdravotnických záchranných služeb podle Slabého už vyjednala s dodavatelem softwaru řešení vycházející právě z královéhradeckého modelu a mobilní aplikace. Jednotný systém, nasaditelný ve všech krajích, se nyní testuje, a pokud se neobjeví žádná úskalí, předpokládá Slabý jeho představení veřejnosti a uvedení do provozu v celé České republice do konce roku 2018.
Informace o dosud evidovaných first responderech a jejich možnostech tak díky aplikaci budou všechny na jednom místě, operátoři záchranných služeb je uvidí automaticky a budou je moci vysílat do terénu efektivněji a rychleji.
"Žádní novináři, nechceme senzace"
Protože dobrovolníci na místě zásahu reprezentují také samotnou záchranku, jsou kritéria pro jejich výběr poměrně přísná. Systém tak patrně nikdy nebude masovou záležitostí. V Královéhradeckém kraji se například nesmějí zapojit novináři, a to z obav zakladatelů před senzacechtivostí. Nezbytný je také čistý trestní rejstřík.
"Náklady na vybudování, údržbu a provoz takového systému se pohybují v řádu desítek milionů korun," odhaduje šéf asociace záchranných služeb Marek Slabý. Pozornost podle něj vyžaduje i technické řešení - tak, aby systém skutečně umožňoval zasahovat v co nejkratší době, nalezl nejbližšího volného dobrovolníka a nekontaktoval zbytečně naopak ty, kteří nemají možnost zasáhnout.
"Je nutno zohlednit, že first responder jedná na žádost zdravotní záchranné služby, opouští zaměstnání, při zásahu může dojít k finanční nebo fyzické újmě a podobně. Zároveň je nutné řešit i ochranu soukromí pacienta, například jeho osobních údajů," vyjmenovává Slabý.
Systém proto nesmí zburcovat first respondera s šancí dorazit ve stejnou dobu jako profesionální záchranka - každé nasazení dobrovolníka totiž přináší rizika, která jsou obhajitelná jen v případě, že nad nimi převáží přínosy.
