Přestože ozdobený stromek a rozdávání dárků má s Vánoci spjato většina rodin, vztahy k ostatním tradicím už se v různých domácnostech liší. Zatímco někdo si k bramborovému salátu dopřeje kuřecí řízek, pro jiného může být kapr neodmyslitelnou součástí štědrovečerní hostiny. Navzdory tomu, že je tato původně asijská ryba považována za stěžejní součást vánočních oslav, její tradice je poměrně krátká.
Kapr se jako vánoční večeře začal objevovat na českých stolech až v 19. století a jeho tehdejší příprava, zvaná kapr načerno, byla poměrně složitá. Vařil se s ořechy, perníkem a švestkami. Kromě toho, že se kapr stal symbolem českých Vánoc, jeho šupinky pod talířem nosí podle pověr bohatství. Stejné štěstí by měly rodinám přinést také drobné mince.
Sváteční věštba z jablka
Po skončení večeře přichází na řadu krájení jablka. Pokud má rozříznutý jadřinec tvar hvězdy, všichni hosté štědrovečerního posezení by se měli za rok sejít ve zdraví. Naopak tvar kříže byl podle našich předků předzvěstí nemoci nebo smrti. I tato zvyklost má více variant. Některé domácnosti namísto jablka volí louskání ořechů, jejichž jádro má rovněž předpovědět budoucnost. Čerstvý ořech symbolizuje zdraví, zkažený pravý opak.
Pouštění lodiček ze skořápek
Aby skořápky nepřišly nazmar, sváteční hosté je mohou využít k vytvoření lodičky. Její plavba se zapálenými svíčkami po hladině vody má tomu, kdo ji vypustil, ukázat budoucnost nebo přinést odpověď na jakoukoli otázku.
Jestliže se skořápka drží u kraje nádoby, znamená to, že v následujícím roce zůstane její tvůrce doma, zatímco loďky plující uprostřed nádoby předpovídají vycestování dotyčného. Když svíčka svítí dlouhou dobu, znamená to předzvěst dlouhého a šťastného života. Převrácená lodička nebo zhasnutý plamen naopak značí nemoc, nebo dokonce smrt.
Lití olova
Tradice lití olova se zrodila u starých Keltů, kteří si zvyklost spojovali s magickou mocí vody. Na počátku 20. století se na Vánoce olovo lilo skoro v každé domácnosti, zvyk se však postupně ztrácel během světových válek, kdy byl kov nedostatkovým zbožím.
Kousky olova se dají na lžíci, roztaví nad plamenem svíčky a následně se vlijí do vody. Kov rychle tuhne a vytvoří nejrůznější tvary, z nichž mohou lidé vyčíst odpovědi na otázky ohledně své budoucnosti. Například rovné čáry znamenají spokojený život, vlnité nejasnosti a zmatky, neporušené kruhy představují prosperitu a štěstí, přerušené značí opak, hvězda cestu k duchovnímu poznání, květiny lásku, had pokušení.
Zlaté prasátko
Půst na Štědrý den se dodržuje už od středověku, kdy pohané namísto Vánoc oslavovali zimní slunovrat spojený s kultem Slunce. Symbolem onoho kultu bylo právě zlaté prase, které mělo značit hojnost a prosperitu spolu s blížícím se odchodem zimního období. Tradičně se měl půst dodržovat od půlnoci před Štědrým dnem až do západu slunce.
Nyní je tradice zážitkem zejména pro děti. Před večeří rodiče pomocí odlesků světla od zrcátka ukazují dětem zlaté prasátko, které se jim zjevilo jako odměna za to, že vydržely celý den nejíst.
Vánoční hvězda
Pryšec nádherný neboli vánoční hvězda je jedním ze symbolů adventu a Vánoc a spolu například s adventním věncem patří mezi nejoblíbenější dekorace většiny domácností. Výrazná květina původem z Mexika se podobá keři a ve volné přírodě může dorůstat do výšky několika metrů.
V Česku svou popularitu nezískala pouze na základě svých barevných listů, ale také kvůli období, během kterého vykvétá. Pryšci se totiž nejlépe daří, když je noc delší než dvanáct hodin.
