Aktuálně+ | Vraždy z nenávisti i perzekuce. Za lidská práva se musí bojovat neustále

Aktuálně+ Aktuálně+
10. 12. 2022 10:00
Mezinárodní den lidských práv připadá každoročně na 10. prosince jako připomínka významného historického milníku. V tento den v roce 1948 přijalo a vyhlásilo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Zásady zakotvené v dokumentu jsou v některých zemích stále porušovány. Aktuálně.cz přináší přehled článků, které poukazují na význam lidských práv v kontextu dnešní doby.
Vlajka OSN
Vlajka OSN | Foto: Reuters

Důstojnost, svoboda a spravedlnost pro všechny - to jsou témata letošního Mezinárodního dne lidských práv i hodnoty, které Organizace spojených národů zastává už desítky let.

I v dnešní době se stále můžeme setkat s diskriminací, utlačováním, sexismem či rasismem. "Je naprosto zřejmé, že musíme obnovit univerzálnost lidských práv, jejich nedělitelnost a najít novou energii, která bude motivovat mladé lidi na celém světě," vyjádřil se k příležitosti Dne lidských práv Volker Türk, rakouský právník a úředník Organizace spojených národů.

Svědectví, rozhovory i příběhy. Mapujeme, jak Peking utlačuje ujgurskou menšinu

Čínský komunistický režim vážně porušuje lidská práva a v provincii Sin-ťiang, kde zavírá příslušníky muslimské menšiny Ujgurů do převýchovných táborů, mohou jeho skutky naplňovat definici zločinů proti lidskosti. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Deník Aktuálně.cz perzekuci Ujgurů v Číně dlouhodobě sleduje. Redaktorka Jana Václavíková proto vytvořila přehled článků, které tamní situaci přibližují.

Rusové cílí na elektrárny, bojíme se, jak přežijeme zimu, říká ukrajinská aktivistka

Třiadvacetiletá aktivistka a právnička z Ukrajiny Daryna Pidhorná se zabývá ruskými válečnými zločiny na ukrajinském území a porušováním lidských práv včetně otázky páchání genocidy. Důkazy předává mezinárodním institucím a podněty Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. V říjnu navštívila Česko, aby v Poslanecké sněmovně apelovala na politiky a upozornila na vraždění, kterého se invazní armáda ruského prezidenta Vladimira Putina v její zemi dopouští.

V rozhovoru redaktorky Dominiky Perlínové popisuje, jak se ruská invaze na Ukrajinu po útoku na Kerčský most změnila. "Mám teď trochu strach se tam vrátit," přiznala. Okupanti začali v říjnu znovu po mnoha měsících ostřelovat celou zemi včetně Kyjeva, kde Pidhorná žije.

Ženská práva v Gruzii: Všichni jsou si rovni, ale manžel musí mít na stole chačapuri

Gruzie se v oblasti ženských práv za posledních dvacet let posunula kupředu. V silně patriarchální společnosti, která si zakládá na tradicích, však podle popisu redaktorky Clary Zanga stále přetrvávají stereotypy, problémy s domácím násilím i dětskými sňatky. "Nejhorší na tom je, že drtivá většina společnosti to jednoduše nepovažuje za problém," potvrzuje Gruzínka, která pracuje v cestovním ruchu.

"Občas vzpomínám na život ve Vilniusu. Chodívala jsem se tam bavit do klubu, často až do pěti do rána. Tady nemůžu být tak uvolněná jako vy Evropanky. Jsou zde citelné vlivy muslimské kultury. Od žen se očekává, že se budou chovat cudně a taky trochu stydlivě," přibližuje postavení žen v Gruzii další z místních obyvatelek.

Homosexuálové, queer lidé chtějí žít jako my, nic víc. Nenávist je zlo

V říjnu byli v bratislavském baru Tepláreň zavražděni dva lidé. Svůj čin útočník zdůvodnil v neonacistickém manifestu. Nepochybně se jednalo o zločin z nenávisti namířený proti LGBTQ+ lidem.

Jen několik dní před útokem poskytl kandidát na českého prezidenta, senátor Pavel Fischer médiím rozhovor, v němž hovořil o právech homosexuálů. Téma osvojování dětí stejnopohlavními páry však navázal na téma obchodu s dětmi. Má Česko postoj ke queer komunitě vyřešený? Odpověď ve svém komentáři hledá novinář Martin Frydrych, podle kterého nedává tuzemská společnost problémům a právům LGBTQ+ lidí takovou váhu, jakou by měla. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy