Praha - Česká konference rektorů vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost, uvedl na Twitteru rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Rektorům se nelíbí současný návrh rozpočtu 2018, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku.
Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů o 15 procent a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, jednali by rektoři v protestním týdnu o další eskalaci protestních opatření, dodal rektor Masarykovy Univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Zima novinářům zopakoval, že zástupci vysokých škol spolupracují s dalšími školskými asociacemi a školskými odbory, se kterými svůj postup koordinují. Případná stávka školských odborů, které v úterý kvůli platům vstoupily do stávkové pohotovosti, by zřejmě mohla být na začátku října. Šéf odborů František Dobšík už v úterý řekl, že by mohla navazovat na zahájení akademického roku vysokých škol.
Protestní týden vysokých škol by měl začít v Liberci na slavnostním zahájení akademického roku 2. a 3. října. Na středu 4. října plánují rektoři zorganizovat protest v Praze s pochodem z Národní třídy na Malou Stranu kolem ministerstva školství, ministerstva financí směrem k budově vlády. Další dva dny by se protesty měly konat ve všech ostatních městech, kde jsou vysoké školy.
Ministerstvo školství reakci vysokých škol chápe. "Dlouhodobě se jako ministerstvo snažíme o navýšení rozpočtu vysokých škol a ty snahy zatím nenašly odezvu, takže ta reakce je v tuto chvíli od vysokých škol pochopitelná," řekl náměstek po řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robert Plaga. Úřad podle něj bude dál požadavky akademiků podporovat. "Když by to bylo o mírně nižší (než 4,5 miliardy korun), tak by to nebyla prohra," podotkl.
Ztrácíme konkurenceschopnost
Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak údajně ztrácí konkurenceschopnost. Trvají na tom, aby platy jejich učitelů rostly stejně, jako to požadují odbory pro učitele v regionálním školství. Ve výdajích v rozpočtu vysokých škol by to znamenalo nárůst o 2,5 až tři miliardy korun. Navíc požadují další peníze na stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, které jsou hodně žádané.
Reálné mzdy vysokoškolských pedagogů v posledních letech klesají, a někteří učitelé proto ze škol údajně odcházejí. Loni byl medián jejich platu 37.407 korun. Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 2009 klesá, zatímco HDP v současnosti roste. Letos dostaly vysoké školy 21,6 miliardy Kč, tedy zhruba o tři miliardy korun méně než v roce 2009, kdy se jejich rozpočet začal snižovat.
Vláda by o rozpočtu měla jednat opět v pondělí 11. září. Zvyšovat už schválený padesátimiliardový schodek rozpočtu žádná ze stran nechce. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) momentálně není na pokrytí všech nároků v rozpočtu dost peněz. Odboráři a vysoké školy jsou naopak přesvědčeni, že díky růstu ekonomiky peníze na růst výdělků ve státní pokladně jsou.
Ministr Pilný nevidí žádný důvod k militantním akcím
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) nevidí důvod k razantním akcím odborů kvůli platům ve školství. Řekl to novinářům ve sněmovně. Vládní koalice se podle něj na zvýšení platů "v podstatě dohodla", i když je třeba ještě vyřešit parametry této dohody. S řešením Pilný také čeká na informaci od ministerstev, kolik nespotřebovaných peněz mohou pro zvýšení platů uvolnit.
"Je zcela jasné, že koalice se v podstatě dohodla, že učitelům a potažmo i vysokým školám přidá. Za jakých podmínek, za jakých parametrů a kdy, to je otázka jednání. Nevidím žádný důvod k militantním akcím," řekl Pilný. Odbory, které vyhlásily stávkovou pohotovost, se podle něj pouze snaží zviditelnit.
Pilný uvedl, že požádal ostatní ministerstva o informaci, kolik nespotřebovaných peněz mohou pro zvýšení platů ve školství uvolnit. "Pokud nebudeme mluvit o evropských penězích, tak rozsah nespotřebovaných výdajů z minulých let je kolem 40 miliard. Samozřejmě musíme vzít v úvahu to, že všechny resorty ke konci roku prohlašují, že mají uzavřené smlouvy a že to nějakým způsobem doženou. Takže počkáme, s čím jednotlivá ministerstva přijdou," řekl.
Ministr rovněž podotkl, že nevidí jednotný postoj vysokých škol k plánovaným protestům. "Jsou rektoři, s kterými se dá mluvit, jako je pan rektor (Univerzity Karlovy Tomáš) Zima, a jsou rektoři, kteří jsou více militantní, jako je pan rektor (Mikuláš) Bek z Masarykovy univerzity. Já tam žádnou jednotu nevidím," řekl. "Myslím, že by se měli věnovat problému vzdělávání především a vyčkat nějakého finálního řešení," doplnil.
