Zelený týden zkoumá, jak brzdit změny klimatu

Josef Tuček
23. 6. 2009 18:00
V Bruselu se sešli vědci, politici i průmyslníci
Foto: Aktuálně.cz

Brusel (Od zpravodaje Aktuálně.cz) - "Když nic neuděláme, zvýší se průměrná teplota na zeměkouli do roku 2100 o 1,1 až 6,4 stupně Celsia, a možná dokonce ještě víc," připomněl při úterním zahájení konference Zelený týden v Bruselu Jean-Pascal van Ypersele, profesor univerzity v Lovani a místopředseda mezivládní komise pro klimatické změny při OSN.

"Současně předpokládáme, že při zvýšení průměrné teploty o 1,5 až 2,5 stupně se dvacet až třicet procent rostlinných a živočišných druhů dostane do rizika vyhynutí," citoval další ze závěrů, k nimž dospěla mezivládní komise, která využívá poznatků dvou tisícovek vědců z celého světa.

Extrémních jevů přibývá

Připojil se i spolupořadatel konference, český ministr životního prostředí Ladislav Miko. Jak řekl, už dnes pozorujeme, že v Evropě přibývá extrémních jevů, jako jsou horka, sucha či prudké srážkové deště a následné povodně. "Jako biolog ostatně vidím, že změna klimatu už má vliv na chování živočichů," dodal.

Země se otepluje: změny teploty v roce 2005 oproti dlouhodobému průměru.
Země se otepluje: změny teploty v roce 2005 oproti dlouhodobému průměru. | Foto: Reuters

Zelený týden je největší konferencí, kterou Evropská komise věnuje ekologickým otázkám. Účastní se jej politikové, vědci, zástupci ekologických organizací i průmyslu z celé unie i z dalších částí světa.

Účastníci nepochybují, že ke klimatickým změnám významně přispívá lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv. Při něm se v tepelných elektrárnách stejně jako třeba v motorech automobilů vytváří oxid uhličitý, který pod sebou v atmosféře, podobně jako sklo ve skleníku, zadržuje teplo, které by jinak uniklo do vesmíru.

Přidejte se a snížíme emise o třicet procent

Účastníkům konference je také jasné, že příroda si se zvýšením teploty nakonec poradí. Jenže to může trvat dlouho a mezitím se rozvrátí zemědělství a chov hospodářských zvířat.

"Evropská unie slibuje, že do roku 2020 sníží své emise skleníkových plynů o dvacet procent ve srovnání se stavem v roce 1990. A nabízíme, že snížíme v této době emise o plných třicet procent, pokud se k nám s tímto cílem připojí další významné země," konstatoval Stavros Dimas, eurokomisař pro životní prostředí.

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko se na výstavě provázející Zelený týden v Bruselu seznamuje s tím, jak funguje dánský závod na produkci bioplynu.
Český ministr životního prostředí Ladislav Miko se na výstavě provázející Zelený týden v Bruselu seznamuje s tím, jak funguje dánský závod na produkci bioplynu. | Foto: Josef Tuček

Rozhodovat se bude na konferenci v Kodani letos v prosinci. "Věřím, že světoví vůdcové se k nám připojí, protože jim to dá zdravý rozum," řekl Dimas.

Nejlepší je šetrné zacházení s energií

Mezitím budou odborníci posuzovat, jak je možné klimatické změny zbrzdit.

"Propočty ukazují, že největší vliv má lepší využívání energie, a to především díky lepším technologiím," uvedl na Zeleném týdnu viceprezident globální společnosti General Electric Steve Fludder. "Za nimi pak následuje využívání obnovitelných zdrojů energie. Jako nejdražší a nejsložitější se pak jeví zachycování skleníkových plynů a jejich ukládání do podzemních zásobníků."

 

Právě se děje

Další zprávy