Zvrat kolem smrti Magnitského. Otrávili ho látkou podobnou těm ze Západu, hlásí Rusko

ČTK ČTK
19. 11. 2018 17:31
Ruská justice přešla do protiútoku v případu Sergeje Magnitského, auditora britské společnosti Hermitage Capital, který za podezřelých okolností zemřel v ruském vězení v roce 2009. Ruská generální prokuratura podle agentury TASS zahájila trestní stíhání zakladatele Hermitage Capital Williama Browdera kvůli podezření ze zločinného spiknutí.
Sergej Magnitskij
Sergej Magnitskij | Foto: ČTK

Podle ruských médií se prokurátoři domnívají, že Magnitskij byl z popudu Browdera otráven. Browder obvinění označil za "kafkovské" a za odpověď Moskvy na aféru okolo otrávení Skripalových, ze kterého Londýn podezírá agenty ruské armádní rozvědky GRU, zatímco Moskva tato podezření odmítá.

Magnitskij ve službách Browderovy Hermitage Capital údajně shromáždil důkazy o značných zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů. Sám auditor byl ale obviněn z daňových úniků a uvězněn.

Ve vazbě přišel za nejasných okolností o život, údajně ho ubili dozorci. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán, naopak posmrtně byl odsouzen z daňových úniků, stejně jako v nepřítomnosti Browder.

Na Západě vyvolala Magnitského kauza skandál s dalekosáhlými následky. Americký Kongres v roce 2012 schválil takzvaný Magnitského zákon, aby potrestal ruské představitele, úředníky, soudce a policisty zapletené do případů porušování lidských práv. Od letošního roku se zákon vztahuje na zkorumpované činitele po celém světě. Rusko zareagovalo vlastním seznamem nežádoucích Američanů, jakož i zákazem adopcí ruských sirotků v USA.

Podle původního závěru ruských soudních lékařů Magnitskij zemřel na selhání srdce bez cizího zavinění. V pondělí ale generální prokuratura oznámila, že "dodatečná analýza" prokázala přítomnost "diverzních chemických látek" v organismu Magnitského. Jde prý o složité sloučeniny, které mohou být vyrobeny jen ve specializovaných laboratořích takových zemí, jako jsou USA, Francie nebo Itálie.

"Chtěl zahladit stopy"

Za otravou podle ruských vyšetřovatelů možná stojí Browder, na kterého už v minulosti Rusko opakovaně a bezvýsledně vydalo mezinárodní zatykač. Ten teď bude podle mluvčího prokuratury Nikolaje Atmoňjeva obnoven. Znovu byly navíc otevřeny případy smrti tří Browderových partnerů, kteří byli podle Atmoňjeva zavražděni. I v jejich těle byly prý nalezeny jedy.

Browder měl podle prokuratury k vraždě Magnitského motiv, chtěl "zahladit stopy svých zločinů", tedy daňových podvodů a praní špinavých peněz.

Browder se trvale a energicky jako lobbista angažuje v kampaních proti porušování lidských práv v Rusku. Sepsal dokonce knihu s podtitulem Jak jsem se stal Putinovým nepřítelem č. 1. Moskva jeho aktivity tvrdě kritizuje a obviňuje ho, že právě on stál za schválením Magnitského zákona v USA.

Letos v létě Browder vypovídal před senátním výborem vyšetřujícím údajné ruské vměšování do amerických prezidentských voleb.

Právní normu obdobnou Magnitského zákonu mezitím přijalo i dalších nejméně pět států. Členské státy Evropské unie k podobnému kroku několikrát vyzval také Evropský parlament, na unijní půdě se o tom ale zatím jen diskutuje.

Jako od Kafky

Sám Browder na Twitteru označil obvinění za "přinejmenším kafkovské". Obvinění dal také do souvislosti s tím, že v úterý mají zástupci zemí Evropské unie na pozvání nizozemské vlády diskutovat v Haagu o rozšíření Magnitského zákona. Bowder se také pozastavil nad tím, že za těchto okolností Interpol rozhoduje o tom, zda v jeho čele stane ruský generál Alexandr Prokopčuk.

Komise vedená ochráncem lidských práv Valerijem Borščovem a Rada pro lidská práva při ruském prezidentovi dospěly k závěru, že za Magnitského smrt v moskevské vazební věznici v roce 2009 mohly "trýznivé" podmínky věznění a neposkytnutí lékařské pomoci, připomněla ruská redakce BBC.

"Obvinění vznesené prokuraturou je nehoráznost," řekl stanici sám Borščov a připomněl, že úřady si nevěděly s umírajícím Magnitským rady, převážely jej z věznice do vězeňské nemocnice a zase zpět, lékaři propadali panice, ale nic nenasvědčovalo otravě. "Verze prokuratury jsou nehorázné nesmysly," zdůraznil aktivista, podle kterého existují důkazy, že těžce nemocného Magnitského ve vězení zbili, což zesláblý vězeň nevydržel, a tak následující den vyšetřovatel zaznamenal, že došlo ke vraždě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Francie hlásí první výskyt koronaviru v Evropě, má dva nakažené

Ve Francii se objevily dva případy nákazy novým koronavirem, který byl zaznamenán na konci loňského roku v Číně a jemuž podlehlo již nejméně 26 lidí. Jedná se o první výskyt viru v Evropě. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví, které informaci potvrdilo, se zřejmě budou objevovat i další případy.

První nakažený se podle úřadů léčí v okolí Paříže, druhý v nemocnici v Bordeaux na jihozápadě země. Francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová uvedla, že úřady udělají vše pro to, aby zabránily dalšímu šíření nemoci.

Většina ze zatím asi 830 potvrzených nakažených lidí se objevila v několika čínských provinciích. Jednotlivé případy však hlásí také okolní asijské státy u příchozích z Číny. Druhého nakaženého dnes potvrdily také Spojené státy.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy