Tým francouzských archeologů totiž mnohaleté bádání v neolitickém sídlišti Mehrgárh na území Pákistánu završil zajímavým objevem. K zubaři chodili lidé už před devíti tisíci let.
Precizní vrtání
Mehrgárh na jihozápadě Pákistánu patřil ve své době k nejvyspělejším koutům Asie, největší rozkvět prožíval v období kolem sedmi tisíc let před naším letopočtem.A na místním hřbitově našli vědci důkazy o nečekaně precizní a kvalitní práci zubařů.
Podrobně za použití nejmodernější techniky zkoumali chrupy mrtvol a ke svému překvapení zjistili, že stoličky nesou stopy po vyvrtávání.
"Jednoznačně se jednalo o spravování zubů a o odstraňování bolavých či špatných částí chrupu. Můžeme potvrdit, že většina lidí po těchto zákrocích dál zuby používala a někteří se zřejmě dostavili k zubaři opakovaně," uvedl v prohlášení tým francouzských archeologů z univerzity v Poitiers.
K výrobě "zubařských nástojů" sloužily kosti a lastury. Vedoucí týmu Roberto Macchiarelii uvedl pro agenturu AP, že oprava chrupů byla překvapivě na dobré úrovni a pacientům zjevně pomohla.
Dosud se historici domnívali, že prvopočátky zubního lékařství sahají pouze do období přibližně tří tisíc let před naším letopočtem. Nálezy chrupů, svědčící o umělých úpravách, nalezli vědci v Dánsku.
Zapomenutá disciplína
V pozdějších dobách však neexistují žádné nálezy opravených a léčených chrupů. Historici mají za to, že činnost upadla na dlouho do zapomnění a znovu se objevila až ve středověké Evropě. Důvod neznají.
Francouzi začali práce na vykopávkách v Mehrgárhu už v osmdesátých letech, ale několikrát je museli přerušit. Naleziště se totiž nachází v provincii Balúčistán u hranic s Afghánistánem, kde se odehrávaly boje mezi balúčskými separatisty a pákistánskou armádou.
Dokončit svoji práci mohli až v posledních letech, kdy se situace v oblasti zklidnila.
Staré město bylo odkryto už v roce 1974, ale podle zahraničních expertů jsou vykopávky v hodně špatném stavu. Pákistánská vláda na jejich údržbu nemá peníze.
