Zrádci teroristů: Muži zla zemřeli kvůli špiclům, bombě v mobilu i podivnému očkování

Bagdádí před smrtí plakal, dopadli ho v tunelu. Trump akci sledoval v přímém přenosu
Lídr teroristické organizace Islámský stát Abú Bakr Bagdádí zemřel v tajném tunelu ve vesnici Bariša v syrské provincii Idlíb nedaleko hranic s Tureckem. Na snímku je místo úderu amerických speciálních sil.
Americký prezident Donald Trump popsal, že nejhledanější terorista před smrtí křičel a plakal. V obklíčení odpálil sebe a tři děti pomocí sebevražedné vesty. Exploze způsobila kompletní zničení tunelu.
Operace amerických speciálních sil podle Trumpa začala před dvěma týdny. Vojáky na místo dopravily vrtulníky. Po přistání na speciálně vycvičené muže začala pálit Bagdádího ochranka.
"Speciálové pak odpálili díru do zdi komplexu a šli dovnitř," popsal Trump. Při náročné operaci přežili všichni členové amerického komanda.
Foto: Reuters
Martin Novák Martin Novák
31. 10. 2019 15:43
Dopadnout pečlivě ukrytého teroristu pomáhají špičkové technologie, ale klíčem je informace od někoho z bezprostředního okolí hledaného člověka.

Potvrdila to nedělní americká operace na severu Sýrie, při které zemřel vůdce Islámského státu Abú Bakr Bagdádí, v obklíčení speciálních jednotek na sobě odpálil vestu s výbušninami.

Nejhledanějšího teroristu světa vyzradil člen Islámského státu, který se chtěl pomstít za to, že organizace zabila jeho příbuzného. Uvedla to americká média s odvoláním na své zdroje ze zpravodajských služeb. Dotyčný muž předal informace o pobytu Bagdádího i s plánem míst, kde se ukrýval, člověku ze Syrských demokratických sil (SDF). Tyto jednotky vycvičili Američané ze syrských Kurdů a Arabů, aby bojovali s Islámským státem.

Podle listu Washington Post se "zrádce" těšil až do poslední chvíle velké důvěře Bagdádího a pohyboval se v Sýrii v jeho blízkosti. Byl s ním v každodenním kontaktu. V době nedělního útoku byl na místě, ale pak jej - zřejmě syrští Kurdové - odvezli.

Vesnice Baríša, kde Bagdádí zemřel, leží nedaleko Aleppa v oblasti, kterou kontroluje islamistická skupina Tahrír al-Šám, hlásící se k síti al-Káida. Spekuluje se o tom, že vůdce Islámského státu této organizaci platil za to, že ho nechala v této oblasti ukrývat. Americká vláda ve čtvrtek zveřejnila první videozáznam z útoku. Jaké bylo pozadí smrti dalších nebezpečných teroristických vůdců?

Američané ukázali záběry z akce, při které se na severozápadě Sýrie vyhodil do vzduchu i se svými dětmi abú Bakr Bagdádí. | Video: Reuters

Lékař se dostal do blízkosti bin Ládina

Bývalého šéfa al-Káidy a strůjce teroristických útoků z 11. září 2001 Usámu bin Ládina sice v roce 2011 v pákistánském Abottabádu nevyzradil nikdo z jeho okolí, ale i tady Američanům pomohl člověk, který jeho úkryt navštívil a viděl jej.

Tým lékaře Šakíra Afrídího prováděl ve čtvrti, kde se bin Ládin skrýval, očkování proti žloutence typu B. Dostal se tak ke vzorkům krve členů teroristovy rodiny a předal americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) informace, které zřetelně naznačovaly, že lídr teroristické sítě se skrývá zrovna ve vile obehnané vysokou zdí.

Podle některých teorií byl očkovací program záminkou pro odebrání vzorků bin Ládinovy rodiny a Afrídí věděl, že spolupracuje s CIA na lokalizaci vůdce al-Káidy. Lékař nakonec stanul v Pákistánu před soudem a dostal třiatřicetiletý trest vězení. Jeho rodina se v obavách o své životy skrývá.

Úkryt Usámy bin Ládina v Pákistánu, kde jej zabili Američané
Úkryt Usámy bin Ládina v Pákistánu, kde jej zabili Američané | Foto: Sajjad Ali Qureshi/Wikimedia Commons

Špeh u Zarkávího

Americký nálet připravil o život Abú Músu Zarkávího, který vedl odnož al-Káidy v Iráku. Střely odpálené z letadel F-16 ukončily jeho život 8. června 2006 v iráckém městě Bakúba severně od Bagdádu.

Přestože se Zarkáví vyhýbal mobilním telefonům, podařilo se jej najít díky svědectví jeho spolupracovníka. Toho naverbovala jordánská rozvědka, která informace předala Američanům.

"Měli jsme tam svého člověka, který nám dodával informace," uvedl jeden z představitelů jordánských tajných služeb později pro deník New York Times. Zarkáví sice vedl teroristy al-Káidy v Iráku, ale sám pocházel z Jordánska.

Zničený úkryt teroristy Zarkávího
Zničený úkryt teroristy Zarkávího | Foto: US Army/Wikimedia Commons

Bomba v mobilu

Legendární ukázkou, jak se dostat k teroristovi, je případ člena palestinského Hamásu Jahjá Ajjáše. Tento muž sestrojoval pro Hamás bomby, které hnutí používalo při útocích v izraelských městech. Ajjášovi se přezdívalo Inženýr a skrýval se v pásmu Gazy. Na konci roku 1995 se uchýlil do bytu svého někdejšího spolužáka Usámy Hamáda.

Jeho strýc Kamál Hamád byl však informátorem a agentem izraelské bezpečnostní služby Šin Bet. A podařilo se mu Ajjášovi podstrčit mobilní telefon, na který zavolal teroristův otec.

Do mobilu Izraelci namontovali výbušné zařízení, které explodovalo v době hovoru. Ajjáš na místě zemřel. Izraelská média po utajované operaci napsala, že Kamál Hamád odcestoval s odměnou a novou identitou do Spojených států.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy