Londýn - Antiutopická vize světa bez mužů je strašidlem patriarchální společnosti přinejmenším od padesátých let.
Rodící se feminismus bylo třeba v populární kultuře zastrašit snímky o umělých společnostech, kde žijí pouze ženy a kde teprve příchod několika samců odjinud zajistí rovnováhu.
Podobné filmy vznikaly zejména v USA, v Česku je ale známá především polská Sexmise z roku 1984.
Vědci však nyní přišli se studií, která ukazuje, že podobné společenství skutečně funguje. Místo lidí jde však o mravenčí druh Mycocepurus smithii žijící v Amazonii.
Asexuální mravenec
Rozmnožování a sociální život mravenců fascinuje svou rozmanitostí výzkumníky už dlouho, amazonský mravenec je však údajně vůbec prvním známým druhem, kde se samičky bez opačného pohlaví zcela obejdou.
"Přicházíme s prvním případem celkové asexuality mezi mravenci, u druhu Mycocepurus smithii..., kde se královny rozmnožují mimopohlavně a dělnice jsou sterilní," stojí ve studii uveřejněné v britském vědeckém časopise Proceedings of Royal Society B. "Degenerovaná pohlavní anatomie u samic, rozsáhlý výzkum v terénu i v laboratoři a zkoumání DNA odhalují, že je tento rozšířený druh mravence zcela asexuální."
Běžně probíhá rozmnožování mravenců tak, že během svatebního letu je královna oplodněna samečkem a jeho sperma si uloží a využívá ho k plození potomstva po celý život. Samečci brzy poté hynou.
O pohlaví mladých mravenců pak rozhoduje královna. Z oplodněných vajíček se rodí dělnice, z neoplodněných samci.
Výhody i nevýhody
Naopak v případě druhu Mycocepurus smithii prý královna tvoří své potomstvo skrze klonování sebe sama. Testy DNA totiž odhalily, že všechny členky kolonie jsou jejími genetickými kopiemi. Kromě toho zkoumání anatomie dělnic odhalilo, že vůbec nejsou schopny sexuální reprodukce.
"U sociálních druhů hmyzu pozorujeme mnoho různých druhů reprodukce," řekla BBC bioložka Anna Himlerová, která studii vedla. "Tento druh vyvinul vlastní neobvyklý způsob reprodukce."
Podle výzkumníků má takový způsob své výhody i nevýhody. Mezi pozitiva patří to, že není nutné plýtvat energií k výrobě "nepotřebných" samců, kteří stejně brzy zemřou. Na druhou stranu se zvyšuje riziko zániku kolonie i vymření druhu.
"Nepohlavní reprodukce přináší asexuálním druhům evoluční hendikepy a vystavuje je riziku vymření, protože přináší nové genotypy a škodlivé mutace nečistí tak dokonale jako sexuální reprodukce," píší autoři studie.
Podle vědců je problémem klonování také to, že pokud bude jeden člen kolonie napaden nějakým parazitem, jsou kvůli stejnému genetickému materiálu ohroženi všichni.
Jak dlouho je druh Mycocepurus smithii pohlavně uniformní ani přesný důvod tohoto jevu, není výzkumníkům zatím znám.
