Oslo - Přírodní katastrofy vyhnaly minulý rok z domovů třikrát víc lidí než válečné konflikty.
Podle studie Norské rady pro uprchlíky přišlo v roce 2013 o střechu nad hlavou v důsledku záplav, hurikánů a dalšího řádění živlů 22 milionů osob.
Zpráva zmíněné nevládní organizace, specializující se na naléhavou humanitární pomoc, byla zveřejněna před summitem o klimatických změnách, který se uskuteční příští týden v úterý v sídle OSN v New Yorku.
Podle zprávy rady v současné době přichází o domov kvůli přírodním neštěstím dvakrát víc lidí než v 70. letech. Organizace tento fakt vysvětluje mimo jiné tím, že v nejvíce zranitelných zemích se lidé stále více stěhují do velkých měst, která leží v oblastech náchylných k přírodním katastrofám.
Když udeří přírodní katastrofa, tyto rozsáhlé městské zóny se stanou pastí.
"Když udeří přírodní katastrofa, tyto rozsáhlé městské zóny se stanou pastí. Lidé jsou natěsnáni na sebe a nemají kam uniknout," vysvětlil šéf Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland, jenž v minulosti působil jako koordinátor humanitární pomoci OSN.
Klíčová dohoda o skleníkových plynech
Egeland vyzval politiky, aby otázku ztráty domovů v důsledku přírodních katastrof zařadili mezi své priority. Účastníci summitu v New Yorku budou pokračovat v přípravách nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, která by měla být hotova v roce 2015.
Přírodní neštěstí jsou podceňována. Je to ale hrozba, která postihuje desítky milionů lidí ročně.
"Přírodní neštěstí jsou podceňována. Je to ale hrozba, která postihuje desítky milionů lidí ročně," zdůraznil Egeland.
V uplynulém desetiletí muselo ročně své domovy v důsledku přírodních katastrof opustit 27 milionů lidí, v roce 2010 toto číslo vzrostlo na 42 milionů.
Největšímu nebezpečí čelí obyvatelé rozvojových zemí. Studie ukázala, že za posledních pět let bylo 80 procent lidí vyhnaných z domovů řáděním živlů z Asie. To se také potvrdilo loni, kdy téměř 19 z 22 milionů uprchlíků před přírodními neštěstími pocházelo z asijského kontinentu.
