Řím (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Oba ambity při vchodu na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu jsou zakryty plachtami, na které pořadatelé vytiskli obraz Panny Marie, znak bývalého papeže Jana Pavla II. a jeho heslo "Totus tuus", v překladu "Celý tvůj".
Jak ví každý ze statisíců katolických poutníků, kteří sem míří na nedělní papežovo blahoslavení, Jan Pavel II. se tím heslem prohlásil za služebníka Marie, matky Ježíše Krista.
Vatikánský tábor lidu
V sobotním pozdním odpoledni se po jedné straně náměstí posouvá široká fronta věřících směrem ke vchodu do petrské katedrály. Plné je ale celé náměstí, které zabírá značnou část papežského státu Vatikán.
V drobném dešti, který padá od rána na Řím, se tu chtějí věřící seznámit s místem nedělního svátku. Asijští turisté se dostávají do naprosté menšiny, vedle Italů je nečastěji slyšet Poláky.
Je to podle očekávání, protože během let 1987-2005, kdy byl jejich rodák Karol Wojtyla hlavou římskokatolické církve, se naučili považovat Řím za polské město. Naučili se to i arabští prodavači, kteří po desítkách nabízejí na náměstí i v širokém okolí papežského města deštníky nebo pláštěnky a v případě potřeby požívají obraty jako "dzień dobry" či "bardzo pekne".
Modlit se až do rána
Z druhé strany náměstí, od vrat kostela svatého Ducha, se však nese francouzština, protože probíhá mše pro francouzské poutníky. Jeden průvod přichází se španělskými vlajkami, za nimi desítky jeptišek z nějaké africké země, hlouček italských poutníků se hlásí k Sardinii.
Pokud přijeli nějací Češi, v davech se ztrácejí.
Předběžné odhady počítají s účasti až milionu věřících, z toho má být 50-100 tisíc Poláků. Svatopetrské náměstí s kapacitou 250 tisíc lidí stačit nebude, a proto jsou na okolních náměstích umístěny velké obrazovky.
Na vratech nejbližších kostelů zvou nápadné nápisy poutníky na tzv. noční vigilii. Místem masových modliteb za bývalého papeže bude Circus Maximus v antické části města. Pro akci, která potrvá do čtyř do rána, je vybaven zvukovou aparaturou, kterou by mohla závidět většina open air festivalů.
Ve čtyři se skončit musí, aby se lidé včas dostali na samotné blahoslavení. Začíná až v deset hodin dopoledne, přesto musí i lidé se vstupenkami zaujmout svá místa několik hodin před začátkem.
Zázrak, jak se patří
Obrazy Panny Marie a papežovo heslo při vstupu na Petrské náměstí nabízejí věřícím přímočarou odpověď na otázku, proč má být papež blahoslaven. Zbožnost a hluboká úcta k Panně Marii jsou dostatečným důvodem zvlášť v případě člověka, který měl možnost prosazovat mariánský kult v celé církvi.
Uvádí se však řada dalších důvodů. Nezbytným předpokladem blahoslavenství je aspoň jeden prokazatelný zázrak. Bývalý papež podmínku splnil. Vatikánská komise počátkem roku ověřila, že se francouzská řeholnice Marie Simon Pierre uzdravila z Parkinsonovy nemoci díky modlitbě k zesnulému papeži, který trpěl stejnou nemocí.
Očekává se, že po vyhlášení blahoslavenství Jana Pavla bude následovat proces svatořečení. K tomu bude třeba prokázat další zázraky, komise však má k dispozici další zprávy o zázračných uzdraveních, které může ověřovat. Například modlitba k Janu Pavlovi II. vyléčila malého chlapce Mikuláše z polské Opole, kterého čekala nebezpečná reoperace srdce. Dokonce místní lékaři konstatovali, že chlapce vyléčila ruka Boží.
Dialog civilizací
Podle mínění většiny Poláků, ale také řady expertů a politiků má Jan Pavel II. největší zásluhy za pád komunismu koncem osmdesátých let. Patří mezi ně i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který při blahoslavení reprezentuje Českou republiku. „Když jsem dostal v roce 1978 zprávu, že byl papežem zvolen Karol Wojtyla, tak mi bylo hned jasné, že jde o epochální změnu," vzpomíná ministr.
Proti blahoslavení nic nenamítá ani Giancarlo Bosetti, ředitel římského časopisu Reset, který podporuje dialog mezi různými kulturami a civilizacemi. Uznává, že díky Janu Pavlovi II. katolická církev překonala izolaci a navázala dialog s ostatními křesťanskými církvemi, představiteli židovského náboženství a muslimy. „Například založil každoroční ekumenické setkání všech světových církví v Assissi," připomíná ředitel Bosetti. Tvrdí ovšem, že nový papež Benedikt XVI. vrací katolíky k tradiční uzavřenosti.
Za církev i lidská práva
"Jeho předchůdci jenom čekali, až se lidé opět začnou vracet k církvi. Církev se prostřednictvím papeže nesnažila hledat lidi, kteří se dostali do potíží při svých cestách životem. Papež byl vězněm Vatikánu a nikdy ho neopouštěl," vysvětil jeden z papežových životopisců Zbigniew Nosowski, co Jan Pavel II. změnil v římskokatolické církvi především.
O výsledcích jeho aktivit svědčí i stručná statistika, podle níž papež za 16 let navštívil všech 320 římských farností, 259 italských měst a 131 zemí.
Nosowski v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza upozornil, že papež uměl oslovit i nekatolíky především díky svým zkušenostem z komunistického Polska, kde v roli krakovského arcibiskupa nehájil pouze právo na svobodu vyznání, ale lidská práva jako taková.
