Machačkala, Dagestán (od našeho zpravodaje) - Severní Kavkaz je pro mnohé Rusy "zatraceným místem". Týden co týden odtud přicházejí zprávy o bojích mezi islamistickými ozbrojenci a armádou.
Štafetu nejrizikovějšího regionu převzal po Čečensku sousední Dagestán.
Soudě podle statistiky zuří v Dagestánské republice nevyhlášená občanská válka. Za první čtvrtletí letošního roku následkem výbuchů a ozbrojených střetů zemřelo více než osmdesát osob. Loni počet obětí přesáhl čtyři stovky.
Tvrdit, že Dagestán má nakročeno somálským směrem, je ale zavádějící. Málokdo ví, že třeba ekonomicky se oblasti s nezáviděníhodnou pověstí v lecčems překvapivě daří.
Turismem proti teroru
"Dagestán je takové severokavkazské Švýcarsko. Dokonce tu jsou lepší podmínky než ve Švýcarsku: překrásné hory a pod nimi nádherné mořské pláže," líčí svou vlast nad šálkem pravé turecké kávy jeden dagestánský novinář.
Srovnání, nad nímž se Čech nejspíš pousměje, Dagestánci opravdu věří.
Místní jsou na zdejší přírodu opravdu hrdí a politici v ní vidí šanci, jak zlepšit ekonomickou situaci regionu.
Horské středisko Matlas se stalo součástí Vladimirem Putinem iniciovaného projektu Kurorty Severnogo Kavkaza, který má na Severním Kavkaze vytvořit síť moderních lyžařských center. Ty by měly vzniknout do roku 2020 a jejich vybudování přijde na 450 miliard rublů (přibližně 286 miliard korun).
Dalším, neméně ambiciózním projektem je takzvaný Kaspický pobřežní klastr, který by měl pomoci vytvořit podél dagestánského pobřeží Kaspického moře síť letovisek.
Finance potřebné k vybudování klastru se odhadují na 140 miliard rublů. Nemalý díl zaplatí ze svého oligarcha dagestánského původu, devatenáctý nejbohatší Rus Sulejman Kerimov.
Oba zmiňované projekty mají vytvořit několik tisíc pracovních míst a přinést finance do regionálního rozpočtu. Zlepšení ekonomické situace by pak mělo mít za důsledek i lepší situaci bezpečnostní, doufá zdejší vláda.
Neboli - když bude práce, nebude čas ani chuť chodit bojovat proti vládě.
Kvůli islamistickým ozbrojencům se zatím turisté Dagestánu vyhýbají. Jak otevřeně přiznal ředitel jednoho dagestánského sanatoria, "špatná pověst vytvářená médii, která z republiky dělá div ne válečnou zónu," odrazuje potenciální zákazníky.
"Přitom ceny za naše lázeňské služby jsou mnohem nižší a kvalita srovnatelná s ostatními tradičními jihoruskými destinacemi. Překáží nám ta negativní reklama," roztrpčeně říká.
Do dvacítky nejlepších
Nehledě na výbuchy a přestřelky, Dagestán nemá vyloženě špatnou pozici z hlediska investičního potenciálu. V žebříčku 83 ruských regionů loni obsadil 33. místo a předstihl nejen sousední Čečenskou republiku, ale také některé regiony v centrálním Rusku.
Například Tverskou oblast či s Polskem sousedící Smolenskou oblast.
"Loni jsme schválili strategii rozvoje naší republiky do roku 2025. Naším úkolem je dostat Dagestán mezi dvacítku nejvíce rozvinutých regionů Ruska, ve všech ukazatelích. Jak makroekonomických, tak - co je nejdůležitější - z hlediska kvality života," tvrdí prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov.
"Problémy s bezpečností mnohé investory odrazují. Daleko vážnějším problémem je nicméně nedostatek finančních prostředků. Více než 70 k realizaci připravených projektů ještě nezačalo jen proto, že jejich autoři nemají vlastní prostředky a od finančních institucí nedostávají půjčky," vysvětluje hlava Dagestánské republiky.
Dagestán je výzva
Dagestán se proto snaží lákat investory ze zahraničí. O republiku projevily zájem firmy z Rakouska, Spojených států, Jižní Koreje nebo Turecka. Aktivně se o region zajímají také čínské společnosti, které přitahuje turistický byznys nebo výroba lehkých nákladních vozů Noriko.
V Dagestánu se najdou i české firmy. Turnovský Sklostroj se společně s Českou exportní bankou podílel na modernizaci sklárny v Dagestánských Ogních. Firma Ditherm zase měla zájem postavit na severu Dagestánu sedm závodů na zpracování odpadu.
"Pracovat tady je určitá výzva. Je to rozhodně jiná výzva, než pracovat v Moskvě nebo v Evropě, ale s prací tady nevidím žádný problém," říká Jeremy Tyndall, generální ředitel sklárny Caspian Flat Glass. O svůj život se - nehledě na pověst Dagestánu v Rusku i ve světě - nebojí. Zatím prý nemá důvod.
