Lublaň/Brusel/Berlín - Zatímco Evropa tápe, jak se vypořádat s přílivem uprchlíků, Kanada oznámila, že ještě do konce roku přijme 25 000 Syřanů, kteří prchají před válkou ve své rodné zemi.
Švédsko na pomoc povolalo armádu. Vojáci mají pomoci především s logistikou, a to v situaci, kdy do země každý týden dorazí 10 000 běženců.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Rakousku by letos mohlo podat žádost o azyl až 95 000 lidí. Dosud rakouské úřady hovořily o 80 000 až 85 000 očekávaných žádostí o azyl v tomto roce. "Počítáme nyní s až 95.000 lidmi," prohlásil v televizi ORF šéf rakouského azylového úřadu Wolfgang Taucher. Během letoška má být z podaných žádostí o azyl podle Tauchera vyřízeno zhruba 35 000, což je dvojnásobek oproti minulému roku.
Česká vládní koordinační skupina v úterý uložila ministru vnitra vytvořit meziresortní pracovní skupinu, která doporučí vládě roční priority pro asistenci uprchlíkům a státům, které čelí migračním tlakům. Vládní koordinační skupina rovněž debatovala o žádosti Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 křesťanských uprchlíků z Iráku do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v říjnu uvedl, že tento návrh projedná i vláda.
Víc než čtyři desítky uprchlíků z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku údajně zahájily hladovku. Tvrdí, že jsou v zařízení vězněni, a obávají se deportace do zemí svého původu. ČTK to řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. K protestu se měli připojit Iráčané a jeden Somálec. V drahonickém zařízení pro uprchlíky bylo v úterý obsazeno podle statistik ministerstva vnitra 144 míst. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho. "Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," píšou uprchlíci z Drahonic.
Vládní koordinační skupina k migraci navrhla dát 60 milionů korun na humanitární program MEDEVAC určený na pomoc obětem ozbrojených konfliktů a o 40 milionů korun zvýšit pomoc uprchlíkům v regionech původu. Víc než milion korun by měl podpořit vnitřní uprchlíky na Ukrajině.
Podle Jana Mrkvičky z organizace Člověk v tísni, která pomáhá i přímo v Sýrii, se 95 procent Syřanů z uprchlických táborů vrátí, když skončí válka. I proto už teď se v Sýrii snaží podporovat drobné zemědělství, aby se lidé sami uživili. Podle Hybáškové bude důležité zejména odminovat oblasti, kam se lidé mohou vracet. V uprchlických táborech by se mělo podle Jany Hybáškové také debatovat na téma "plánování rodiny", respektive vysvětlovat uprchlíkům, že by mohli další dítě odložit až na dobu, kdy se z táborů vrátí domů.
Zoufalé podmínky v uprchlických táborech na Blízkém východě jsou jednou z příčin, proč migrační vlna do Evropy v posledních týdnech neustává. Vyplynulo to z diskuse s bývalou velvyslankyní EU v Iráku Janou Hybáškovou a ředitelem humanitární sekce organizace Člověk v tísni Janem Mrkvičkou v pražské Knihovně Václava Havla. Oba přednášející se rovněž shodli, že situace v Jordánsku, Libanonu či Turecku, kde našlo útočiště nejvíce uprchlíků, je napjatá. "Tyto země mají svých problémů dost a například v Jordánsku je cítit napětí, lidi už toho mají dost," popsal situaci Mrkvička, který byl v Jordánsku asi před třemi týdny. Podle Hybáškové je v uprchlických táborech vůbec nejhorší noční můrou sexuální násilí, jehož míra je tam obrovská. Hrozné jsou také hygienické podmínky, kvůli nimž může hrozit nebezpečí cholery. "Na 1000 rodin je tam jedna latrína," upozornila Hybášková.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by ambasády měly realisticky informovat o poměrech, které jsou v Evropě. "My se setkáváme s tím, že lidé, kteří obchodují s migrací...tak poskytují lidem v uprchlických táborech zkreslené informace o skutečných poměrech, tak jak v Evropě jsou. To znamená, nadsazuje se sociální zabezpečení, nadsazuje se řešení bydlení, řešení zaměstnání, vytvářejí se iluze, které potom jsou vystřídány deziluzí," řekl premiér.
V zemích, odkud do Evropy míří nejvíce migrantů, je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) potřeba organizovat informační kampaň, aby počet uprchlíků dále tolik nerostl. "Bylo nám sděleno, že v těch zemích, kde naši velvyslanci působí, se šíří zpráva, že Evropa je schopna a je připravena na tři miliony migrantů. Takže takováto informace se tam šíří způsobem, který tu vlnu ještě povzbuzuje," poznamenal Zaorálek.
Česká republika bude trvat na zachování volného pohybu osob a stejných práv pro všechny občany Evropské unie, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na britské návrhy reformy osmadvacítky. Podobně se vyjádřil i vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Krok Británie uvítala ODS, podle níž jím Londýn zahájil debatu o zásadní reformě unie.
Syrské vládní jednotky odpoledne vstoupily na severozápadě země na leteckou základnu u Halabu a vojáci stříleli do vzduchu na oslavu vítězství nad ozbrojenci z IS, sdělil z místa fotograf AFP. Islamisté tam od roku 2013 drželi v obklíčení zhruba 1000 vojáků.
Agentura AP uvedla, že jde o významné vítězství Damašku nad IS, který má pod kontrolou téměř polovinu Sýrie. Armáda za pomoci místních provládních ozbrojenců a ruského letectva zahájila rozsáhlou ofenzivu proti islamistům kolem letecké základny v říjnu.
"Do Evropy nemíří 'hordy uprchlíků', ale konkrétní lidé," uvádí Lékaři bez hranic.
#Safepassage = bezpečná cesta. Do Evropy nemíří "hordy uprchlíků", ale konkrétní lidé, kt bezpečnou cestu potřebují pic.twitter.com/hyyBfBnqC6
— Lékaři bez hranic (@MSF_czech) November 10, 2015
Přes 1,2 milionu případů ilegálního překročení hranic Evropské unie zaznamenala za prvních deset měsíců letošního roku evropská agentura na ochranu vnějších hranic Frontex. Podle jejích statistik to je čtyřikrát více než za stejné období loňského roku.
Slovinský premiér Miro Cerar ujišťuje, že "technické bariéry" neznamenají zavření hranic. Zároveň podle agentury APA poznamenal, že "bude-li to nutné, postaví se plot".
Od poloviny října, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem a odklonilo tím trasu migrantů mířících do západní Evropy přes Slovinsko, prošlo touto malou bývalou jugoslávskou republikou přes 170 000 běženců. Úřady očekávají, že v několika příštích dnech jich dorazí dalších asi 30 000.
Slovinsko postaví v nadcházejících dnech na hranici s Chorvatskem "technické bariéry".
Slovenia to put up "technical barriers" on key sections of border with Croatia in the coming days to manage refugee flow, PM says
— Slovene Press Agency (@STA_English) November 10, 2015
"Nikdy jsem neviděl tolik lidí," řekl britskému listu Olof Grindemark z Märsty, jednoho ze dvou přijímacích center ve Stockholmu. "Zdá se, že už ve Švédsku nemáme víc postelí."
Každý týden do země dorazí 10 000 lidí, zatímco během léta to byly 4000. Vláda proto hledá, kde je ubytovat, obzvláště kvůli blížící se zimě. Prozatím našla místo pro zhruba 66 000 lidí, a to ve sportovních halách či jiných veřejných budovách.
Stockholm v posledních týdnech upozorňuje, že nedokáže zvládnout příliv všech uprchlíků, kteří do země míří. Do ani ne desetimilionového Švédska letos přijelo už na 100 000 žadatelů o azyl, přičemž podle vlády může jejich počet do konce roku vzrůst až na 160 000.
Vláda proto požádá Evropskou unii, aby byla zařazena mezi země, odkud budou běženci přerozdělováni do dalších zemí osmadvacítky.
Švédským úřadům pomůže s uprchlickou krizí armáda. V pondělí byli důstojníci posláni do imigrační agentury Migrationsverket, aby pomohli s logistikou, píše The Guardian.
Počet lidí, prchajících přes Středozemní moře před násilím v Somálsku a Nigérii, vzrostl v roce 2015 o 200 %, uvedli Lékaři bez hranic.
The # of #people fleeing from violence in #Somalia & #Nigeria and across the #Mediterranean increased 200% in 2015 pic.twitter.com/o4syVbutWG
— MSF Sea (@MSF_Sea) November 10, 2015
Fico zopakoval, že většina uprchlíků míří do EU pouze z ekonomických důvodů a že EU nedokáže povinné kvóty naplnit v praxi. Řekl, že dosud se podařilo v rámci EU přemístit jen kolem 120 migrantů. "Když lucemburský soud bude rozhodovat v nějakém časovém horizontu, do té doby 120 000 (přemístěných) migrantů nepochybně naplněných nebude. Ti lidé nemají zájem," řekl Fico.
Slovensko plánuje v připravované žalobě proti rozhodnutí o rozmístění uprchlíků v EU na základě povinných kvót zpochybnit pravomoc členských států Unie přijmout takové rozhodnutí na základě většinového hlasování.
"Máme pochybnosti, zda většinové rozhodnutí bylo vůbec možné o tomto tématu. Budeme zpochybňovat právo ministrů vnitra rozhodnout o přerozdělení konkrétních lidí na území konkrétního státu," řekl premiér Robert Fico. Dodal, že Bratislava má lhůtu na podání příslušné žaloby do 18. prosince.
Italská policie rozbila rozsáhlý gang převaděčů, oznámila agentura Ansa. Do Itálie a dál do Evropy pašoval hlavně Pákistánce a Bangladéšany, které vydával za pracovníky cirkusu.
Při operaci nazvané Zlatý cirkus zadržela speciální jednotka z Palerma 41 lidí. Včetně místních podnikatelů, ředitelů cirkusů a jednoho zkorumpovaného úředníka sicilské regionální vlády.
V táboře poblíž Calais, přezdívaném Džungle, pobývá několik tisíc běženců, převážně z Afriky. Snaží se dostat za svými příbuznými na britské ostrovy. Podívejte se.
Ve francouzském přístavním městě Calais došlo znovu ke střetům mezi běženci a policií. Jedenáct policistů bylo zraněno.
Na příjezdové cestě do přístavu se zhruba 250 migrantů v noci pokoušelo dostat do kamionů mířících do Británie. Běženci na silnici naházeli nejrůznější předměty, aby nákladní vozy donutili zpomalit. Když policie zasáhla, házeli na ní kameny. Policisté reagovali použitím slzného plynu.
Ostravská univerzita chystá sbírku na pomoc uprchlíkům. Zároveň chce na akademické půdě vytvořit prostor pro diskuse o uprchlické krizi nebo nabídnout azylantům možnost bezplatného vysokoškolského vzdělání.
"Myslím si, že základní povinností a jedním ze základních úkolů univerzity je ovlivňovat společnost, ovlivňovat společenské dění, a to ve smyslu univerzitních zásad, což je svoboda, diskuse a nevyhýbání se problémům. A to je to, co si myslím, že v současné době v rámci této takzvané imigrační krize chybí," komentoval chystané aktivity rektor Jan Lata.
Předseda Sněmovny přiznal, že zaznamenal postoj německých politiků, že země z východní části EU nedělají dost pro řešení situace. "Chtěl jsem využít vystoupení tady, abych vysvětlil českou pozici," řekl. Na konferenci se snažil ukázat na způsoby, jak se Praha snaží pomáhat.
"Mluvil jsem o našich policistech v Maďarsku a ve Slovinsku, mluvil jsem o finančních prostředcích, které jsme odeslali do Jordánska. A řekl jsem, že jsme samozřejmě připraveni pomáhat i nadále, protože takovéto řešení co nejblíže tomu místu vzniku je nejefektivnější a nejlevnější," prohlásil.
Česko je připraveno nést svůj díl odpovědnosti za řešení uprchlické krize v Evropské unii. Očekává však, že své závazky splní i ostatní členské země, posílí se ochrana vnějších hranic osmadvacítky a začnou fungovat registrační centra v Řecku a v Itálii.
Prohlásil to předseda Sněmovny Jan Hamáček, který na Berlínském fóru o zahraniční politice diskutoval o problematice s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem a s Jeanem Asselbornem, šéfem diplomacie Lucemburska, které nyní EU předsedá.
Summitu EU-Afrika, který se má věnovat především uprchlické krizi, se zúčastní i Libye, tedy Západem uznávaná vláda. Právě přes Libyi míří do Evropy tisíce uprchlíků.
Cizinec z Kamerunu uspěl se stížností na postup policie při jeho vyhoštění. Ústavní soud rozhodl, že policisté se dopustili zakázaného ponižujícího zacházení. Muže se snažili dostat násilím do letadla, použili slzotvorný plyn i pouta.
Na letišti muže údajně převáželi s pomocí vozíku na zavazadla. Podle soudu má policie právo vykonat rozhodnutí soudu i proti vůli člověka, kterého se týká, musí ale respektovat důstojnost a práva vyhoštěných lidí.
Kamerunec žil v Česku nepřetržitě od února 2010, v zemi se ale zdržoval i dříve. Loni v lednu policie rozhodla o vyhoštění na jeden rok a stanovila mu lhůtu 30 dnů k vycestování.
Takto to vypadá v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos.
#Refugees and #migrants Moria "camp". #Lesbos. pic.twitter.com/Q1FpQ3VM49
— Aris Messinis (@ArisMessinis) November 10, 2015
Připomeňme, že před vleklou občanskou válkou uprchlo ze Sýrie několik milionů lidí. Většina z nich - přes dva miliony - našla útočiště v Turecku. V Libanonu dokonce běženci tvoří až čtvrtinu populace.
Nová kanadská vláda liberála Justina Trudeaua se vloží do uprchlické krize. Ještě do konce roku přijme na 25 000 syrských uprchlíků, informoval server CBC News.
"Kanaďané mohou a musí udělat více, aby pomohli Syřanům, kteří zoufale hledají bezpečí," prohlásil ministr pro migraci a uprchlíky John McCallum.
Hraniční přechod Idomeni mezi Řeckem a Makedonií zažil bouřlivou noc. Na hodinu byl zavřen a možnosti překročit hranice se domáhaly tisíce uprchlíků. Policie proti nim použila tasery.
UPDATE: Tense night in #Greece #FRYOM. With #Idomeni border closed for 1 hour,1000s tried to push through & were repelled with taser guns
— MSF Sea (@MSF_Sea) November 10, 2015
Politologové oslovení FAZ upozorňují, že AfD si je vědoma skutečnosti, že ji uprchlická krize posiluje, a představitelé strany se ve svých vystoupeních posouvají stále víc směrem k extrémní pravici.
Šéf AfD v Durynsku Björn Höcke, který několikrát vystoupil na demonstracích hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), podle politologů vystupuje jako nacionalistický revolucionář a jeho výroky se podobají těm, s nimiž dlouhodobě vystupuje krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).
Uprchlická krize výrazně posiluje euroskeptickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou by nyní podle průzkumu společnosti Insa volilo deset procent Němců.
Je to poprvé, co AfD dosáhla v průzkumech dvouciferného výsledku, upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Klesá naopak voličská obliba konzervativního bloku CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které tvoří vládní koalici.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka využije rady velvyslanců i premiér Bohuslav Sobotka na migračním summitu EU-Afrika ve středu a ve čtvrtek na Maltě a dostane je také Bezpečnostní rada státu.
Podle Zaorálka ze schůzky velvyslanců, o kterou MZV požádal premiér, vzejdou též podklady k případným změnám české zahraniční politiky.
Čeští velvyslanci ze zemí nejvíce postižených uprchlickou krizí jednají v Praze o migraci.
Na poradu do Černínského paláce přijeli ambasadoři ze zemí Blízkého východu, severní Afriky, ale i Maďarska, Rakouska či Německa, aby v souvislosti s migrační krizí podali aktuální zprávu o situaci v jejich působišti.
Některé země EU by měly mít možnost poukázat na migrační krizi jako na důvod pro nedodržení evropských rozpočtových pravidel, myslí si šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska.
Možnost označit nynější migrační krizi jako "výjimečnou okolnost", a tedy důvod k méně přísnému hodnocení, začaly nedávno žádat některé členské země Unie. "Ne obecně, ne pro všechny země a ne navždy. Ale nyní je to pro několik zemí velká výzva. Humanitární, ale také finanční a fiskální," poznamenal Dijsselbloem.
Maďarsko posílá do Slovinska 50 policistů, kteří budou Lublani pomáhat zvládnout příliv migrantů. Ministr vnitra Sándor Pintér při ceremonii u příležitosti jejich odjezdu prohlásil, že ochranou slovinské hranice policisté chrání i Maďarsko a Evropu.
Před pár dny vyslalo do Slovinska 20 policistů i Slovensko. Slovenští policisté slouží v dvoumilionové balkánské zemi ve smíšených hlídkách. V pondělí do balkánské země odjely i dvě desítky českých policistů. Sloužit budou pět týdnů v okolí měst Dobova a Obrežje.
Národnostní složení běženců, kteří při cestě do Evropy využívají takzvanou severní trasu přes norsko-ruskou hranici, se výrazně změnilo. Dříve cestu podnikali takřka výhradně Syřané, nově je však nahradili Afghánci, napsala s odvoláním na bezpečnostní zdroje agentura TASS.
Jediným problémem přechodu rusko-norského pomezí je fakt, že Rusové přes hranice nepouštějí pěší. Hranici, ke které přijedou taxíkem, proto migranti přejíždějí na kolech.
Střediska, která slouží k registraci uprchlíků směřujících do Evropy, by mohla vzniknout na takzvané balkánské migrační trase i v těch zemích, které nejsou členy Evropské unie. Tato možnost je zmíněna v závěrech pondělní mimořádné schůzky ministrů vnitra EU k migrační krizi.
Německá rozvědka BND nedávno upozornila, že afghánští převaděči vytvořili pro dopravu běženců do Evropy profesionální síť. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND) Gerharda Schindlera, podle kterého tato síť sahá z Afghánistánu přes Turecko až do Řecka, Itálie a Francie.
Evropská unie by měla jednat s vládou v Kábulu o vracení afghánských migrantů do bezpečných částí této země, myslí si ministr vnitra Milan Chovanec.
Nejprve krátké shrnutí pondělního dění:
Pokud se v Evropské unii stane pravidlem izolace místo solidarity, povede to k rozpadu Evropské unie, varoval lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Ohrožena je podle něj i myšlenka Evropy jako prostoru bez národních hranic. Čas na záchranu se krátí, zbývá "možná ještě několik měsíců".
Češi ani Slováci nechtějí přemísťovat uprchlíky z Řecka a Itálie. Registrace migrantů na místě v takzvaných hotspotech podle ministrů vnitra obou států zatím nefunguje. Česko začne přemísťovat první lidi nejdříve v roce 2016, ale pouze pokud se registrace migrantů zlepší.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
