Kyjev/Moskva - Třicetikilometrové "nárazníkové pásmo", jež má zajistit v Donbasu klid zbraní, ani v nejmenším neznamená, že by Ukrajina měla v úmyslu jakkoliv měnit své státní hranice.
Prohlásil to prezident Petro Porošenko.
Z OSN mezitím přišlo oznámení, že díky křehkému příměří prudce poklesl počet incidentů mezi prokyjevskými jednotkami a separatisty. Mrtvých je ale za měsíc přes 300.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Dalších sedm mrtvých si dnes vyžádalo ostřelování čtvrtí v okolí doněckého mezinárodního letiště, které navzdory vytrvalým útokům vzbouřenců od srpna drží jednotky ukrajinské armády. Dělostřelecké granáty podle doněcké radnice dopadají do obytných domů a na městská tržiště. Přestřelky jsou hlášeny i z hlavního doněckého nádraží.
Tvrdá kritika ruského postupu vůči Ukrajině a anexe Krymu zazněla dnes z úst běloruského vůdce Alexandra Lukašenka během jeho rozhovoru na televizní stanici Euronews. Minsk podle prezidenta nemá zájem na porušování územní celistvosti Ukrajiny, samostatnost donbaských "lidových republik" neuzná a s ruským záborem Krymu nesouhlasí.
"Měnit svévolně hranice cizího státu je nepřípustné," řekl Lukašenko, který se ve sporu mezi Kyjevem, separatisty a Moskvou snaží vystupovat jako prostředník. Běloruská metropole od počátku září už dvakrát hostila jednání takzvané kontaktní skupiny, z něhož vzešel závazek zastavení palby. Příměří platí už přes měsíc a navzdory lokálním bojům je obě strany dodržují.
Ukrajina chce sjednotit standardy svých ozbrojených sil s operačními pravidly armád členských států NATO. Po jednání s šéfem Aliancem Jensem Stoltenbergem to oznámil ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
"Posoudili jsme, jak by měla Ukrajina co nejefektivněji využít podpory, které se jí ze strany NATO dostává," řekl novinářům.
Ruští poslanci v prvém čtení schválili zákon o odškodnění občanů, které postihly západní sankce.
Kritici normě přezdívají "zákon o Rotenbergových vilách", protože návrh se v sněmovně objevil právě 23. září, kdy italské úřady zabavily tři vily na Sardinii a římský hotel miliardáři Arkadiji Rotenbergovi. Ten se na "černou listinu" Evropské unie dostal jako důvěrník ruského prezidenta Vladimira Putina.
Pro předlohu hlasovali podle serveru newsru.com výlučně poslanci Putinovy strany Jednotné Rusko, zatímco opozice tentokráte hlasovala téměř jednomyslně proti. Předloha prošla v poměru 233 ku 202 hlasům.
Vůdce doněckých povstalců Zacharčenko prohlásil, že během příměří, které začalo 5. září, se bojovníkům "Doněcké lidové republiky" podařilo získat kontrolu nad 38 vesnicemi.
V rozhovoru pro server Expert.ru ale tvrdí, že nešlo o porušení příměří.
Mezi ukrajinskými politiky se rozehrála další bitva. Konkrétně mezi ministrem obrany a expremiérkou. Valerij Heletej podal žalobu na Juliji Tymošenkovou.
Důvod? Údajná pomluva. Předsedkyně strany Vlast ho totiž obvinila z údajného obchodování se zbraněmi.
Rezignoval, nebo nerezignoval? Východem Ukrajiny kolují zvěsti o konci Alexandra Zacharčenka, premiéra samozvané "Doněcké lidové republiky". Zprávu přinesla ruská agentura TASS, posléze ji ale dementovali představitelé povstalecké republiky.
Podle ukrajinského vojenského analytika Dmytro Tymčuka, citovaného listem Ukrajinska pravda, povstalci ignorují klid zbraní a během posledních 24 hodin ostřelovali pozice ukrajinské armády v Doněcké a Luhanské oblasti nejméně v padesátce případů.
Ukrajinské metropoli hrozí bankrot. Kyjev je zadlužený tak, že mu agentura Fitch dokonce snížila rating z CC na CCC. Po něm následuje jen D, což značí bankrot.
Vláda proto uvolnila 1,8 miliardy hřiven, aby mohla radnice uhradit část závazků. Mimo jiné se jedná o 835 milionů hřiven za dodávky zemního plynu.
Pokud by se Česko zbavilo energetické závislosti na Rusku a odebíralo plyn z jiných zdrojů, jeho cena by byla o třetinu vyšší. Na konferenci Dopady sankčních opatření v rámci cyklu Energetická bezpečnost to řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Muži, kteří narušili tiskovou konferenci vlády, měli na hrudi, zádech a rukou namalované ukrajinské vlajky a několik citátů.
"Tady není žádná proputinovská nálada. Premiér má třeba odlišný názor na sankce, ale to je věc druhá," řekl k celému incidentu Pavel Bělobrádek.
Na většině míst Ukrajiny boje - díky měsíc starému příměří - zmírnily, v okolí doněckého letiště ne. Dokonce tady zuří s neztenčenou silou.
Zářivý symbol integrace země do západních struktur proměňují čím dál víc v roztříštěné zrcadlo, které ukazuje, jaké vyhlídky Ukrajince v nejbližší době čekají.
Nový terminál, který fotbaloví fanoušci využívali v roce 2012, aby se dostali na zápasy mistrovství Evropy, je dnes jen hromadou trosek. Byť strategicky mimořádně významnou.
Od 5. září, kdy bylo oficiálně vyhlášeno příměří mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, zemřelo na východě Ukrajiny nejméně 331 lidí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Další tři civilisté byli zabiti a čtyři zraněni v noci na středu při dělostřeleckém ostřelování Doněcka.
Za půl roku si ukrajinský konflikt podle OSN vyžádal už více než 3600 obětí na životech.
Tiskovou konferenci po jednání vlády narušila dvojice polonahých aktivistů. Ti vyvěsili vlajky EU a NATO. Těla měli popsána vzkazem "Braňte svobodu, ne paštiky". Vyvedla je ochranka.
Ukrajinská tajná služba SBU zvažuje, že by se "protiteroristická operace" mohla částečně rozšířit i do některých částí Charkovské oblasti.
Důvodem jsou podle ní množící se potyčky. Doposud jsou za oblast "protiteroristické operace" označovány Doněcký a Luhanský region.
Situace v okolí města Debalcevo zůstává vážná. Podle mluvčího "protiteroristické operace" tam stále dochází ke střetům.
Ozbrojenci podle něj pokračují v ostřelování pozic prokyjevských jednotek. Výjimkou prý nejsou ani výbušniny umístěné na silnicích, které používá nejen armáda, ale i civilisté.
Ukrajina nezmění své státní hranice a veškeré informace, které tvrdí opak, jsou lživé. Prohlásil to prezident Petro Porošenko, který navštívil východ země. Tam Porošenko zamířil, aby zkontroloval, jak se pohraniční stráži daří naplňovat jeho mírový plán.
Spekulace se objevily poté, co začalo vznikat takzvané "nárazníkové pásmo", tedy 30 kilometrů široká zóna, odkud armáda i separatisté měli stáhnout těžkou vojenskou techniku. Na dodržování klidu zbraní tam budou dohlížet stovky pracovníků OBSE.
Počet incidentů na východě Ukrajiny prudce poklesl, a to díky probíhajícímu - byť velmi křehkému - příměří. Vyplývá to z prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR).
Ruské středoškoláky nahradí v americkém programu studentských výměn - jenž zrušila Moskva - mladí Ukrajinci.
Moskva ukončila program studentských výměn se Spojenými státy koncem září s tím, že americké úřady nesplnily pravidlo o "bezpodmínečném návratu" ruských školáků do vlasti, když dovolily, aby si jednoho z ruských školáků adoptoval americký homosexuální pár.
Podle chlapcovy advokátky Susan Reedové sedmnáctiletý mladík požádal v USA o politický azyl, protože se bál návratu do vlasti, kde by kvůli své sexuální orientaci mohl být pronásledován.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že lustrační zákon podepíše v pátek 10. října. Už dříve se nechal slyšet, že se mu norma nezamlouvá bez výhrad, nicméně je potřebná.
Zákon má mimo jiné zaručit, že se o vysoké posty ve státní správě nebudou moci ucházet představitelé někdejšího režimu prezidenta Viktora Janukovyče.
Šest měsíců po ruské anexi Krymu pociťují tatarští obyvatelé poloostrova v plné míře následky svého odporu připojení k Rusku. Čelí represi, kterou mnozí z nich přirovnávají k dobám stalinismu, píše britský deník The Telegraph.
Ukrajinský parlament v pondělí v prvním čtení schválil zákony namířené proti korupci v nejvyšších vládních a úřednických kruzích. Nynější vedení doufá, že tak sníží nespokojenost veřejnosti před volbami, vypsanými na 26. října.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
