Valletta/Brusel/Berlín - V maltské metropoli Vallettě začal mimořádný summit mezi Evropskou unií a africkými zeměmi. Hlavním tématem je snaha najít řešení současné migrační krize.
Počet běženců mířících do Evropy s nadcházející zimou roste, což s sebou nese i více těch, kteří za cestu zaplatí vlastním životem.
Slovinsko začalo na hranicích s Chorvatskem budovat plot, Švédsko zavádí dočasné hraniční kontroly.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Pro dnešek se z pražské redakce loučíme, další informace k tématu přineseme v našem zpravodajství.
Švédský ministr vnitra Anders Ygeman zdůraznil, že Stockholm se pro dočasné obnovení kontrol na hranicích rozhodl ve snaze opět zavést pořádek do švédského azylového systému a zároveň vyslat jasný signál EU. "Švédsko je země, která na sebe v uprchlické krizi bere největší zodpovědnost," řekl ministr. "Ostatní země musejí rovněž přijmout svůj díl zodpovědnosti," dodal. Migranti se podle Ygemana budou muset na hranicích rozhodnout, zda ve Švédsku požádají o azyl, v opačném případě do země nebudou smět. Agentura AP v komentáři uvedla, že nové opatření by mělo zabránit v průchodu Švédskem těm migrantům, kteří se chtějí dostat do Norska a do Finska.
Z původní zpráv médií a agentur nebylo jasné, zda hraniční kontroly budou od čtvrtka skutečně zavedeny. Například Reuters s odvoláním na Ygemana uvedl, že o tom rozhodne vláda ve čtvrtek. Později však agentury oznámily, že kontroly budou uplatňovány opravdu od čtvrtečních 12:00 SEČ. Švédsko se svým rozhodnutím připojí k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila i Česká republika.
"Doporučení poté, co jsme získali informace od policie, úřadu civilní bezpečnosti a přistěhovaleckého úřadu, požaduje zavedení dočasných hraničních kontrol," řekl na tiskové konferenci Ygeman. Podle švédských médií zavedení kontrol požadoval přistěhovalecký úřad.
Švédsko kvůli uprchlické krizi zavádí dočasné hraniční kontroly, uplatňovat je chce od čtvrtečního poledne na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a Německa. Oznámil to dnes švédský ministr vnitra Anders Ygeman, uvedly světové agentury. Kontroly mají prozatím platit deset dní s možností prodloužení o dalších dvacet dní.
"Počet lidí v pohybu nebyl nikdy tak veliký. Afrika a Evropa čelí tlaku," uvedl na twitteru předseda unijních summitů Donald Tusk po začátku schůzky lídrů EU a zemí Afriky k migaci. Podle Tuska je třeba dosáhnout společné africko-evropské dohody v pěti oblastech. Je nutné se zaměřit na příčiny migrace a nechat otevřené možnosti legálního přistěhovalectví, zároveň je třeba předcházet převáděčství a pašování lidí. Posledními dvěma body jsou návrat těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají nárok, a podpora uprchlíků v Africe a poskytování mezinárodní ochrany oprávněným žadatelům.
Orpo má obavy, že nynější krize může zapříčinit rozpad schengenského prostoru volného pohybu osob. Svůj díl na tom podle něj budou mít jisté země, které činí sobecká rozhodnutí. Žádné státy nejmenoval, jen řekl, že je to viditelné například na východě Balkánu. Orpo dále upozornil, že Finsku se akutně nedostává volných kapacit na ubytování běženců, proto bude muset přikročit k jejich umístění do stanů či přepravních kontejnerů. Podobné opatření oznámilo i sousední Švédsko, odkud někteří migranti pokračují do Finska.
Finsko odmítne zhruba dvě třetiny uchazečů o azyl, kteří do země nepřicházejí kvůli válce či pronásledování ve své vlasti, ale v touze zajistit si vyšší životní úroveň. Podle finské televize YLE to dnes prohlásil finský ministr vnitra Petteri Orpo. Do této severské země už letos přišlo více než 27 000 žadatelů o azyl, celkem jich do konce roku Helsinky očekávají až 35 000.
K chorvatské pohraniční vesnici Veliki Obrez ráno přijela nákladní auta naložená drátěným plotem. Na místě byl i značný počet policistů a vojáků, z nichž někteří střežili stavební zařízení. Fotograf agentury Reuters z místa informoval, že kolem třetí hodiny odpoledne byl u vesnice postaven asi kilometr nového drátěného plotu.
Situace v uprchlickém zařízení v Drahonicích na Lounsku se vpodvečer vyostřila. Cizinecká policie uvedla, že další dva běženci sami sebe zranili a jeden další se pokusil napadnout člena ochranky a je zraněn také. Jeden ze zraněných musel být převezen do žatecké nemocnice. Nyní už je v zařízení klid, řekla kolem 18:15 mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Záběry ze summitu na Maltě...
Premiers échanges à Malte: Grèce, Belgique et Burkina Faso. #migration #Sommet La Valette #VallettaSummit pic.twitter.com/t6raCk1jAu
— Michaëlle Jean (@MichaelleJeanF) November 11, 2015
Od naší zpravodajky ve Vallettě Markéty Šrajbrové:
Premiérovi nečiní žádný problém, že musí na zítřejším setkání Evropské rady zastupovat i Poláky. "V posledních měsících se ukázalo, že V4 má na problémy, které se týkají migrace, téměř shodný názor," podotkl Sobotka.
Od naší zpravodajky ve Vallettě Markéty Šrajbrové:
Sobotka zapochyboval o tom, zda se Německu bude dařit vracet Syřany do zemí, kde poprvé překročili hranice Evropy. Záměr dnes oznámila německá vláda. "To je postup, který se Česká republika snaží dlouhodobě prosazovat, ale já se obávám, že pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, tak Německo těžko bude mít dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat," uvedl. Podle něj je hlavní problémem, že dosud nefungují hotspoty. I na to by se měl zaměřit summit ve Vallettě.
Od naší zpravodajky ve Vallettě Markéty Šrajbrové:
Setkání se zaměří na prevenci migrace, řekl Sobotka před slavnostním zahájením evropského summitu na Maltě. "Musíme Afričany přesvědčit, aby zůstali ve svém regionu, neodcházeli do Evropy a nestali se kořistí obchodníků s lidmi," řekl předseda vlády.
Německo začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra dnes kritizovali zástupci SPD.
Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému. Mluvčí vlády Christiane Wirtzová dnes na tiskové konferenci řekla, že de Maiziére neinformoval o návratu k dublinským dohodám ani kancléřku Angelu Merkelovou a hlavního vládního koordinátora pro řešení uprchlické krize Petera Altmaiera.
Nejméně 18 uprchlíků přišlo dnes o život při pokusu o přeplutí moře z Turecka na řecké ostrovy. Podle agentury AFP jde o bilanci za dvě neštěstí.
Podívejte se, jak Slovinci začali na hranici s Chorvatskem stavět plot.
Od naší zpravodajky ve Vallettě Markéty Šrajbrové:
"Okolí vallettského historického paláce s výhledem na moře je vylidněné. Brzy se v prostorách ze 16. století sejdou evropští lídři, aby se pokusili najít způsob, jak zmírnit migrační krizi. Místní o summitu vědí, v teplém odpoledni se ale raději uchýlili do kaváren blíž historickému centru maltské metropole."
Země Balkánu jsou miny. Zavřené hranice z něj udělají velký koncentrační tábor, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz řecký expert Loukas Tsoukalis, profesor evropské integrace na Aténské univerzitě a prezident think tanku Nadace Eliamep.
Řekové podle něj zatím v uprchlické krizi obstáli. Navzdory přílivu běženců v zemi neroste rasismus ani xenofobie, upozorňuje.
Do Evropské unie od začátku roku přes Středozemní moře připlulo 792 883 běženců, uvedl Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Dvaapadesát procent z nich jsou Syřani, 19 % přišlo z Afghánistánu. V 65 % jde o muže, žen je 14 procent.
Běženci, které ve Středomoří zachránili Lékaři bez hranic, byli všichni ze Somálska.
UPDATE: Like 8% of #people crossing the central Med all 100 rescued people from today are from #Somalia. pic.twitter.com/ZjyHoyX5An
— MSF Sea (@MSF_Sea) November 11, 2015
Šťastný konec. Těmto uprchlíkům se podařilo překonat nástrahy Egejského moře.
GREECE - Refugees & migrants jump off a dinghy upon their arrival on the island of Lesbos. By @ArisMessinis #AFP pic.twitter.com/t7yxq8Gzrh
— AFP Photo Department (@AFPphoto) November 11, 2015
"My to zvládneme." Věta, kterou před časem použila kancléřka Angela Merkelová, aby popsala vztah Spolkové republiky k uprchlíkům, má v Německu stále méně zastánců.
Souhlasí s ní už méně než polovina Němců. Jen 44 procent mužů a 32 procent žen si myslí totéž, co jejich kancléřka. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil týdeník Die Zeit.
Loď Dignity 1, kterou ve Středozemním moři provozuje humanitární organizace Lékaři bez hranic, zachránila 100 lidí.
BREAKING: The #Dignity1 has just rescued 100 #people including 29 women from this rubber boat on the #Mediterranean pic.twitter.com/nBLobi8DR2
— MSF Sea (@MSF_Sea) November 11, 2015
"Vysokoškolsky vzdělaný kolega vám najednou začne říkat, že nás obsazují muslimské hordy. Přátelé, o nichž si myslíte, že je znáte léta, najednou začnou mluvit o střílení a potápění lodí. Logická argumentace nepomáhá. Mobilní telefon se stane naprosto iracionálním argumentem pro to, že nejde o uprchlíky," píše ve svém komentáři A vy v tom Česku máte chytré telefony? Martin Malý.
Cizincům, kteří byli v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, zřejmě bude zrušeno povolení k pobytu. Běženci propuštění z detenčních zařízení budou dostávat peníze na vycestování.
Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které dnes Senát schválil přes námitky zejména zástupců Strany zelených. Normu nyní dostane k posouzení prezident.
Organizace Pomáháme uprchlíkům informovala, že se čeští dobrovolníci po uzavření tábora v Bapske přesouvají do Šidu.
"Po domluvě s UNHCR a srbským Komisariátem na místě bude zatím působit maximálně dvacetičlenný tým pod vedením českého koordinátora - první posádka je již na místě. Poskytují pomoc uprchlíkům, kteří čekají na stanovišti u obce Adaševci. Autobusy zde stojí i několik hodin, než se uvolní místo na vlakovém nádraží v Šidu, odkud pokračují vlaky dále. Další působení českého týmu se pak bude odvíjet od aktuální situace a domluvy se zástupci s UNHCR," píše se v prohlášení.
Ministerstvo vnitra potvrdilo, že někteří uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku se obávají deportace do země, odkud přišli. V úterý i kvůli tomu zahájili protestní hladovku, dnes ráno nepřišlo na snídani 40 cizinců.
Rozhodli se tak poté, co Česko v úterý vrátilo čtyři desítky cizinců z Drahonic na základě takzvaných dublinských nařízení do členské země EU, kde předtím požádali o azyl, informovala mluvčí ministerstva Lucie Nováková.
Německo je zemí, kam má namířeno drtivá většina běženců. Podle Berlína o azyl jen během letoška požádá až 800 000 lidí.
"Ministerstvo vnitra se chystá zcela ochromit Úřad pro migraci a uprchlíky," řekl agentuře DPA šéf organizace Pro Asyl Günter Burkhardt.
"Vracet tolik lidí do Maďarska nebo Chorvatska je nehumánní a zároveň nereálné."
Německo zvažuje, že začne znovu naplňovat takzvaný Dublinský systém. V praxi by to znamenalo, že by více syrských uprchlíků bylo vraceno do první země Evropské unie, do níž na své cestě vstoupili. A tam by měli zažádat o azyl.
Opatření by se nicméně nemělo vztahovat na Řecko, a tak by uprchlíci zřejmě byli posíláni zpět do Maďarska či Chorvatska, píše server Deutsche Welle s odvoláním na spolkové ministerstvo vnitra.
Arabský svět je jen přestupní stanice, o azyl se žádá až v EU. Láká hlavně jedna země.
Projděte si grafiku s detailními informacemi o počtech žadatelů o azyl.
Od poloviny října, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem a odklonilo tím trasu migrantů mířících do západní Evropy přes Slovinsko, prošlo touto malou bývalou jugoslávskou republikou kolem 180 000 běženců. Úřady očekávají, že v několika příštích dnech jich dorazí dalších asi 30 000.
Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají pomoci zvládat proud migrantů přicházejících do země. Stavba začala den poté, co premiér Miro Cerar oznámil, že na hranici budou postaveny "dočasné technické zábrany", ale že nepůjde o uzavření hranic.
Agentura Reuters napsala, že k pohraniční vesnici Veliki Obrez ráno přijela nákladní auta naložená drátěným plotem. Na místě je prý také velký počet policistů a vojáků, z nichž někteří střeží stavební zařízení.
Čekání na registraci v Srbsku.
10,000 #migrants queue in Serbian town of #presevo to receive registration papers https://t.co/qL54GYdk45 pic.twitter.com/Z4k2hkRQNQ
— UKRAINE TODAY (@uatodaytv) November 11, 2015
"Evropa podcenila to, co se děje v jejím okolí, a rizika s tím spojená," prohlásil před odletem na Maltu český premiér Bohuslav Sobotka.
"Nemůžeme si vybírat, s kým budeme v Africe jednat. Musíme jednat se všemi. Africké státy si jistě uvědomují, že migrace pro ně ani do budoucna není příjemná. Odcházejí jim elity."
Organizace Amnesty International uvedla, že od ledna do října se v Egejském moři utopilo nebo ztratilo nejméně 454 lidí. Celkový počet mrtvých se letos ve Středozemním moři odhaduje na bezmála 3500.
Sedm dětí je mezi 14 migranty, kteří se dnes utopili v Egejském moři, když se brzy ráno potopil jejich člun plující z Turecka na řecký ostrov Lesbos. Turecké pobřežní stráži se podle agentury Dogan podařilo zachránit 27 dalších lidí ze ztroskotaného plavidla.
Ze Slovinska do Rakouska během úterý přešlo 6000 běženců.
Maďarsko by mělo přijmout kvóty na uprchlíky a respektovat možnosti jednotlivých zemí, je přesvědčen někdejší ministr dopravy a europoslanec za opoziční Demokratickou koalici Csaba Molnár. "Maďarsko by nemělo opouštět evropskou solidaritu," nechal se slyšet.
Maďarsko je společně s Itálií zemí, přes niž do Evropy míří nejvíce uprchlíků. Vláda premiéra Viktora Orbána se k běžencům staví odmítavě, a dokonce kvůli nim vybudovala plot na hranicích.
Do jednání na úrovni Evropské unie se propíší i vnitropolitické záležitosti Polska. Varšava totiž požádala Prahu, aby ji na summitu EU o přistěhovalectví na Maltě zastupovala.
Důvodem je první zasedání polského parlamentu po volbách, ale také neochota prezidenta Dudy upravit svůj program. Podle končící premiérky Kopaczové měl prezident tři možnosti: posunout termín zasedání parlamentu, jet sám nebo požádat jinou zemi, aby Polsko zastupovala. "Museli jsme zvolit třetí, nejméně komfortní možnost," řekla Kopaczová. Zastupování jiným státem je v EU velmi mimořádná věc.
Po dvoudenním summitu se ve čtvrtek ještě neformálně setkají premiéři zemí EU, aby probrali dosavadní opatření proti uprchlické krizi. Předsedové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk v pozvánce vyzvali státy k rychlejší reakci na tuto krizi. Měly by se probírat počty uprchlíků, které jednotlivé členské země přijaly, nebo střediska pro registraci uprchlíků v Itálii či Řecku.
V maltské metropoli Vallettě začíná mimořádný summit EU-Afrika. Hlavními tématy budou současná migrační krize a zlepšení spolupráce Evropské unie s africkými zeměmi a Tureckem.
Český premiér Bohuslav Sobotka bude prosazovat důslednější ochranu hranic a uzavření dohod o spolupráci mezi EU a zeměmi, odkud uprchlíci do Evropy přicházejí. Evropští lídři také ve Vallettě oficiálně založí svěřenecký fond, kam budou státy posílat peníze na pomoc Africe.
Česko je za situaci v detenčních zařízeních kritizováno dlouhodobě, a to dokonce Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Podívejte se, jak to vypadá v Bělé.
V drahonickém zařízení pro uprchlíky bylo v úterý obsazeno podle statistik ministerstva vnitra 144 míst. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho.
"Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou, vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," píšou uprchlíci z Drahonic.
Víc než čtyři desítky uprchlíků z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku zahájilo hladovku. Tvrdí, že jsou v zařízení vězněni, a obávají se deportace do zemí svého původu, řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. K protestu se měli připojit Iráčané a jeden Somálec.
Podle bývalé velvyslankyně EU v Iráku Jany Hybáškové bude v Sýrii důležité zejména odminovat oblasti, kam se lidé mohou vracet.
V uprchlických táborech by se mělo také debatovat na téma "plánování rodiny", respektive vysvětlovat uprchlíkům, že by mohli další dítě odložit až na dobu, kdy se z táborů vrátí domů.
Pětadevadesát procent Syřanů se z uprchlických táborů vrátí, když skončí válka.
I proto už teď se v Sýrii snažíme podporovat drobné zemědělství, aby se lidé sami uživili, vysvětlil Jan Mrkvička z české humanitární organizace Člověk v tísni, která pomáhá i přímo v zemi.
Česká vládní koordinační skupina pověřila ministra vnitra Milana Chovance, aby vytvořil meziresortní pracovní skupinu, která doporučí vládě roční priority pro asistenci uprchlíkům a státům, které čelí migračním tlakům.
Vládní koordinační skupina rovněž debatovala o žádosti Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 křesťanských uprchlíků z Iráku do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka v říjnu uvedl, že tento návrh projedná i vláda.
Rakousku by letos mohlo podat žádost o azyl až 95 000 lidí, dosud přitom úřady hovořily o 80 000 až 85 000 očekávaných žádostí. "Nyní počítáme nyní s až 95 000 lidmi," prohlásil v televizi ORF šéf rakouského azylového úřadu Wolfgang Taucher.
Během letoška má být z podaných žádostí o azyl podle Tauchera vyřízeno zhruba 35 000, což je dvojnásobek oproti minulému roku.
Nejprve krátké shrnutí úterních událostí:
Kanada oznámila, že ještě do konce roku přijme 25 000 Syřanů, kteří prchají před válkou ve své rodné zemi.
Švédsko na pomoc s uprchlíky povolalo armádu. Vojáci mají pomoci především s logistikou, a to v situaci, kdy do země každý týden dorazí 10 000 běženců.
Evropská agentura na ochranu vnějších hranic Frontex zaznamenala za prvních deset měsíců letošního roku přes 1,2 milionu případů ilegálního překročení hranic Evropské unie.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
